Co se to s tím Bayernem děje?

Fotbal je krásná hra, ve které proti sobě stojí dvě jedenáctky a z vítězství se vždy nakonec radují Němci. Klasický fotbalový výrok Stuarta Pearce už dnes budí spíše úsměvy. Kdyby se ale příměr použil na německou bundesligu, z vítězství by se měl vždy radovat Bayern. Jenže ono to nějak přestává fungovat.

V loňském ročníku totiž bavorský velkoklub skončil až na druhé pozici, na což nejsou v Mnichově a nejbližším okolí příliš zvyklí. Proto musel v létě přijít zlom.

Kluboví šéfové rozbili prasátko a na všechny světové strany posílali jeden milion eur za druhým. Prvním úkolem bylo ale získat lodivoda schopného vrátit Bayernu trochu zašlou slávu. Tím se nakonec stal Nizozemec Louis Van Gaal, který dovedl k mistrovskému titulu podceňovaný Alkmaar. Tvrdý a přísný přístup zkušeného kouče měl být tím pravým na přeplácené hvězdy.

Pak už to šlo ráz na ráz. Jako "zimní" posily zadarmo (po skončení smlouvy) přišli talentovaný Baumjohann z Gladbachu a rychlík Olič z Hamburku. Nevýrazného Toniho v útoku pak nahradila nejdražší posila v historii klubu - Mario Gomez. Střed zálohy vystužil ukrajinský kapitán Anatolij Tymoščuk a levou stranu chorvatský reprezentant Pranjič a talentovaný Braafheid.

Kromě nich si Gaal z "béčka" vytáhnul mladíky Müllera a Badstubera. Jako posilu jde jistě označit i setrvání Francka Ribéryho, jehož touhu po odchodu do Madridu vedení Bayernu rázně zamítlo. A to francouzský záložník dělal co mohl. Výborně hrál, prosil, stávkoval. Ale nic mu nepomohlo.

Nový ročník tak měl patřit Bayernu. Po slušných výsledcích z přípravy ale přišel nejhorší vstup do sezony v historii mužstva. To totiž ještě nikdy v prvních třech utkání neodcházelo ze hřiště bez tříbodového zisku. Až letos. Přitom los neměl mnichovský celek nikterak vražedný. Bod z Hoffenheimu, stejný výsledek doma proti Brémám a nula z Mohuče ale rozhodně nemůže císaře Beckenbauera vůbec těšit.

Důvodů, proč tomu tak je, je samozřejmě více. Pojďme se podívat na ty největší. Tak především stavba kádru. Zatímco v ofenzivě má Van Gaal na výběr z obrovského množství kvalitních borců (Gomez, Ribéry, Schweinsteiger, Klose, Toni, Olič, ...), defenziva by nějakou tu posilu jistě přivítala. Nemluvě o postu brankáře, který trápil Bayern už loni.

Rensing nepřesvědčil loni a ani letos v úvodu, náhradník Butt už zase s přibývajícím věkem ztrácí pověst dobrého brankáře. Šéf defenzivy Lucio byl odejit do Interu Milán a adekvátní náhrada do těchto dní rozhodně nepřišla. Daniel Van Buyten je sice výborný hlavičkář, ale ve hře po zemi má velké problémy. Mladík Badstuber má talent, ale ten sám nic neznamená.

A dobře týmu nedělá ani přetlak v záloze a útoku. O post ve středu hřiště se doslova perou (hlavně v médiích) Tymoščuk s van Bommelem, ještě větší pranice je pak na místo dvou hrotů. Jasné místo zatím měla milionová posila Gomez a spolehlivý střelec Klose. Jejich vzájemná spolupráce však přinesla jedinou branku. Šanci už tak dostal i Olič a mladičký Müller. Ostrostřelec Luka Toni je naopak na odchodu z klubu.

Pokuď se tedy Bayernu nepodaří vylepšit bídnou defenzivu a najít ideální útočné složení, mohl by na jaře podruhé za sebou smutnit. Je však teprve start soutěže a tým si musí sednout. Blížící se start Ligy mistrů však jasně říká, že Bayern musí začít vítězit okamžitě. Dokáže to už v sobotu ve šlágru s Wolfsburgem?