Tentokrát o maďarštině, strýčku Váňovi (Görögovi), nezmarům počasí nebo problémům se jménem.
imp2010.org
K Rusku čelem, k Maďarsku zády
Řekněte už sakra někdo té zimě, ať se na evropském kontinentu tak neroztahuje, a jde pěkně po svých zase zpátky do Ruska. Už mě to fakt nebaví. Každý den na sebe pravidelně oblékat o svetr víc, mrznout s drkotajícími zuby na tramvajové/autobusové zastávce a dokolečka si stěžovat na teploty "minus a lot" (mínus hodně).
Podle místních však po takhle tuhé zimě vždy následuje teplé a vydařené jaro, což se doufám letos vyplní. Mrazivě hnusné počasí už mě totiž připravilo o řadu minut určených k návštěvě budapešťským památek a zajímavostí. Pochmuřené zdraví a - 12 stupňů Celsiových prostě nejsou vhodné výchozí podmínky pro šmajdání po městě.
Na to, že už tu pomalu kroutím třetí týden, jsem toho zatím stihl žalostně málo. Je ještě tolik míst, které musím vidět a rovněž zachytit hledáčkem fotoaparátu. Velká škoda, že jsem si nezapsal kurz Time managementu, neboť uspořádání všech aktivit by se mi teď hodilo jako nikdy předtím. Škola, úkoly, spánek, párty, kamarádi, emaily a brzy doufám, že i sport.
Zatím si díky nejrůznějším časovým, zdravotním a počasovým neduhám můžu v kolonce sport pouze obtáhnout velkou nulu. Pár temp v bazéně v lázních se prostě nedaá počítat, stejně jako pasivní sledování šachové partie či fotbalového zápasu. Ale brzy začnu, slibuju! Moje tělo už potřebuje protáhnout jako sůl, neboť s maďarskou kuchyní bych za chvíli na svém těle vykouzlil pěkně kulaťoučké břicho. A to bych nerad.
Bácsi Mihály
I když jsem zatím na Korvínově univerzitě prožil sotva týden a půl, už nyní mám rozhodně na co vzpomínat. Třeba jako na hodiny Project managementu profesora Göröga Mihályho. Pan Mihály je totiž nepřehlédnutelná figura, a to nejen díky svému nenapodobitelnému vzhledu, ale i roztomilé angličtině s nezaměnitelným východoevropským akcentem.
Bácsi Mihály (strýček Mihály), jak by se pan Görög jmenoval v knihách nebo filmech, by z fleku mohl hrát jednu z hlavních rolí v komedii Miloše Formana Hoří má panenko. Mimochodem pan režisér Forman tu o víkendu má svůj malý promítací festival, takže se na nějaký z jeho filmů pravděpodobně půjdu podívat. Samozřejmě z důvodu procvičování maďarštiny.
Zpět ale k panu Görögovi. Ten kromě živé gestikulace, entusiasmu a charismatu na první pohled zaujme i díky svému mohutnému kníru. I zde by se dalo odkázat na doby dávno minulé, ale spíš je to kompenzace za prohranou bitvu vlasů se stále více se rozpínající pleší.
Na hodiny Project managementu se prostě v tomto semestru budu pokaždé těšit. Sice mě teď na jaře čeká spoustu práce, a především pak ta týmová (uvidíme, jak zafunguje česko-mexicko-turecko-belgická spolupráce), ale nudit se rozhodně nebudu, to už vím teď.
Vagy or vadž?!
Skvělé jsou taky hodiny maďarštiny. Pro mě jako znalce základů tohoto jazyka nejsou první hodiny ničím extrémně novým, ale rozhodně se nenudím. Výslovnost některých maďarských slov je totiž pro některé studenty prostě nevyslovitelná.
Pro nás Čechy není extrémní problém vyslovit ň, ď, ť a další měkké souhlásky. To však neplatí pro Američany (kterých je na hodinách maďarštiny většina. Asi cítí v maďarštině velký potenciál...), kteří ne a ne trefit tu správnou výslovnost slovesa vagy - být. Takže místo "váď" slyším neustále vádž, váž a další jednotky nesrozumitelných výrazů. Já vím, že to pro ně musí být těžké, ale ď pořád není tak těžké jako výslovnost českého ř...
Dalším problémem je slovo jo, popřípadě jol (dobrý, dobře), které Američané prostě musí vyslovit jako džo nebo joe bez e na konci. Někdy je fakt těžké udržet svůj smích na uzdě a taky rozumět, co měl zrovna "Michigan" nebo "Chicago" na mysli. Tenhle kurz ještě rozhodně bude zajímavý. A to nejen proto, že v něm budeme sledovat dva maďarské filmy v originále nebo procvičovat maďarštinu při nakupování na trhu.
Háček nad áčkem
Ještě chvíli zůstanu u fonetiky a jazyků. Moje jméno totiž rozhodně není stvořené pro cestování, leda tak do přilehlých slovanských krajin. Neustále problémy na letištích, hotelích, úřadech už mě fakt nebaví. Příště prostě musím na úřadě říct, ať mé jméno do oficiálních dokumentů napíšou bez háčku a čárek. A basta!
Na jedné z nových školních průkazek totiž slečna při přepisování mého jména spletla pořadí háčků a čárek nad jménem, takže do knihovny teď chodím pod jménem Jˇiri Polˇacek. (no prostě mám háčky nad i a a). Jen se tajně modlím, aby druhá návštěva imigračního úřadu neskončila nezdarem jen kvůli mému jménu. Asi bych měl pro jistotu potrénovat i pár nehezkých slov v maďarštině.
Zpět ale ke škole. V rámci týmového projektu k Services marketingu (marketing služeb) mám to štěstí navštívit palác umění MÜPA, abych ohodnotil atmosféru čišící z nabízených služeb. Takže mě určitě nemine prohlídka s průvodcem a návštěva některého z představení, jako je balet, opera, jazz, kino a další příjemné kratochvíle. A když píšu štěstí, rozhodně bych měl dodat, že v mém týmu budou i dvě (krásné) Španělky. Víc takových projektů!!!
Teď ale rychle nastudovat texty na zítřejší hodiny, abych stihl večerní start Ligy mistrů ve společnosti velkých fanoušků Barcelony. Ne všichni holt milujeme Valentýn....
