Pátý školní týden byl vyhlášen týdnem mezinárodním, takže jsem si na nedostatek zábavy v uplynulých dnech rozhodně stěžovat nemohl.
Vítej doma, Jiříku
I když mezinárodní týden začal hned v pondělí, školní povinnosti a zdravotní neduhy mě bohužel připravily o jeho první dva dny. V pondělí jsem tak přišel o projekci populárního maďarského snímku Kontroll (český název Revizoři) a v úterý o zápasy neoficiálního mistrovství světa výměnných studentů ve fotbale na Korvínově universitě.
No snad během jara najdu čas, abych si kulturní deficit v podobě nezhlédnutí filmu Kontroll mohl vyškrtnout ze seznamu věcí, které v Budapešti ještě musím vidět/zažít/udělat. O fotbal strach nemám, ten se tady bude během slunných a teplých jarních dní hrát často. Už se těším jako malej kluk. Loňská sezóna, kdy jsem odehrál jen 2 zápasy, byla hodně bídná. A naučit se něco z jihoamerické, španělské, francouzské nebo německé kopané se v Okresním přeboru může hodit.
Mojí první mezinárodní akcí tohoto týdne tak byl středeční International Pub Crawl. Během putování od hospody k hospodě jsme postupně navštívili belgický, český a skotský restaurant. Na úvod doušek belgického Deliria (mimochodem výborné a velice silné pivo, verzi Cherry však doporučuji pouze ženám) a pak vrchol (nevím jak pro ostatní výměnné studenty, ale pro mě určitě) v podobě české restaurace Ferdinand.
V ní jsem konečně objevil výborné české pivo, které už mi tady v Budapešti trochu začínalo chybět. Maďarská piva totiž tomu českému nesahají ani po kotníky a české pivo z plechovek ze supermarketů ani to v některých hospodách prostě není ono. Točený Ferdinand tak alespoň na chvíli nechal zapomenout na česko-pivní abstinenci.
Jó, sem se určitě během semestru ještě vrátím. A to nejen kvůli pivu, ale taky kvůli českému jídlu. Během Pub Crawlu nám servírovali tlačenku, utopence, sýry a další dobroty a blažený výraz na tvářích cizinců dával jasně najevo, že jim chutnalo. Ale já osobně bych rád vyzkoušel i náročnější české pokrmy. Rozhodně s sebou příště vezmu i pár cizinců, ať před příjezdem do Prahy vědí, co čeho jdou.
Skotský bar taky nezklamal, i když z jeho návštěvy mám smíšené pocity. Cider totiž po lahodném českém pivu chutnal jako nedovařené těstoviny smíchané s těmi rozvařenými. Naštěstí ale v hospodě točili i Kozla, takže jsme při sledování utkání Ligy mistrů znovu vyzkoušeli něco z české kultury.
Mezinárodní večeře
Mezinárodní týden pak ve čtvrtek pokračoval mezinárodní večeří. Úkolem každého studenta bylo uvařit něco z jeho/její národní kuchyně, přidat nějaký ten národní drink a ochutnat co nejvíce pokrmů ostatních. My tři čeští zástupci (ještě jednou děkuju, Kláro a Zdeňku) jsme se rozhodli pro nakládaný hermelín, bramboráky, lázeňské oplatky, becherovku a několik druhů piv.
Spolu se Slovenkami (slivovica, halušky, orechový závin nebo třeba výborný sýr) jsme pak vytvořili společný československý stůl a cizincům, soudě dle rychle se vyprazdňujících talířů a skleniček, slovensko-česká kuchyně chutnala. Ale to samé se ostatně dá říct i o ostatních.
Pirošky a ruská vodka, tortilla a sangria, výborná korejská, turecká a mexická kuchyně, silná slovinská rakije, belgická čokoláda, americký bourbon a spousta dalších lahůdek a pochoutek. Tohle bych si nechal líbit každý týden, i když mé tělo by po několika týdnech asi začalo nabírat švejkovských rozměrů. Tak holt to testování budu muset nechat na cestování po světě, pozvánky už mám snad do všech zemí. Mít tak jen hodně peněz a hodně času...
Pátečním vrcholem mezinárodního týdne pak byla Flag party (flag=vlajka), kdy každý výměnný student reprezentoval svojí domovinu národními barvami, krojem nebo jednoduše jen vlajkou na tváři. Někdy bylo dost těžké rozpoznat, z které vlastně země ten který člověk pochází (obzvlášť, když korejská vlajka kolovala po celém klubu), ale přinejmenším "popeláře" z Holandska prostě přehlédnout nejde.
Noční turistika
Páteční Flag party pak měla pokračování i v noci, neboť pokud si ukrojíte jednu hodinu z křepčení na párty a jednu hodinu spánku, můžete v Budapešti zažít výbornou podívanou. Nádherně osvícené a lidu prázdné město má totiž svoje nezaměnitelné kouzlo.
V tu chvíli máte najednou pocit, jako by Vám celé město patřilo. Nikde se nemusíte cpát s tisíci dalšími lidmi, prát se o nejlepší místo k focení, nebo poslouchat nářky některých turistů, kterým Budapešť prostě nesedla. Rozhodně si noční procházku během jara, až bude trochu tepleji, několikrát zopakuji.
Nádherný výhled, klid (pokud nepočítám prázdné výkřiky opilců na noční oblohu), zpěv ptáků a výborná společnost po boku Margarity z Bulharska. Tohle já můžu. Přes samou práci, školní povinnosti, dennodenní shon, domácí povinnosti, starosti a strasti člověk občas zapomene, že právě tyhle okamžiky jsou v životě jednoduše ty nejlepší.
Prostě si užít kouzlo nočního okamžiku, vidět krásné město noční perspektivou a vést úžasnou debatu se skvělým člověkem po boku. Život prostě někdy dokáže být hrozně fajn. Jen je škoda, že pro příští noční toulky musím najít jiného parťáka/parťačku, protože Margarita byla v Budapešti jen tenhle víkend.
Velká škoda, neboť ona byla přesně tím člověkem, se kterým po 10 minutách víte, že si budete náramně rozumět a zároveň si připadáte, jako byste tu osobu znali několik let. Snad k nám bude osud ještě jednou milosrdný a někdy v budoucnu nás svede dohromady. Everything happens for a reason...
SPArty
A vrcholem celého týdne byla sobotní Noc lázní. Večer se totiž 5 nejznámějších budapešťských lázní (Szechényi, Rudas, Gellert, Lukás, Király) otevřelo všem příznivcům nočního života a přivítalo je taneční muzikou. My jsme si pro náš lázeňský večírek vybrali největší a nejznámější Szechényiho lázně a rozhodně jsme udělali dobře.
Párty ve venkovním bazénu uprostřed chladné brzce-jarní noci totiž rozhodně bude patřit k mým nejlepším vzpomínkám na Budapešť. Horká voda v bazénu sice v průběhu noci místo soli a dalších zdraví prospěšných látek obsahovala stále více a více zdraví nepříliš prospěšných látek, ale v tu chvíli to bylo asi to poslední, na co 99% osazenstva myslelo.
Pokud někdy budete v Budapešti během konání další lázeňské noci, rozhodně doporučuju. Za lístek v předprodeji zaplatíte zhruba stejnou cenu jako za normální vstup do lázní (3490 forintů) a jako malý bonus k tomu máte navíc úžasnou show. Když jí navíc prožijete ve společnosti svých nejlepších kamarádů z řad výměnných studentů, rozhodně máte na co vzpomínat.
A pro fanoušky PS, tentokrát si beru dovolenou ;)
