Anglický deník - 2. 8. Začátky

Před několika málo dny jsem prožil skvělou desetidenní dovolenou v Anglii. Nyní Vám budu každý den přinášet svoje dojmy, prožitky a zážitky nejen z návštěv místních památek. Doufám, že se Vám můj pohled na netradiční výlet bude líbit.

Jiří Poláček

Začátek. Nejtěžší část každého literárního počinu. Alespoň pro mě. Dokázat zaujmout čtenáře, navnadit ho pěknou myšlenkou, pohladit krásnou větou, nabídnout mu slaďoučké jahody v podobě slov a písmen. Závidím těm, kteří jednoduše sednou nad papír a okamžitě dávají život (staro)novým myšlenkám a nápadům. A inspirace přitom dneska bylo až, až. Doslova by se s ní dal zaplnit celý tento deník. Ten bude zaznamenávat především dobrodružství z cest po matičce Anglii, začínáme však v Praze.

Špatná dopravní dostupnost z Vysokého směr Praha a vidina krásného dne tak posunula start celého „Anglotripu“ už na dnešek. A rozhodně nemůžu litovat. Když víte kam jít, může vám Praha připadat jako to nejlepší místo na světě. O tom svědčí i davy loudavých turistů potulujících se po celém městě. Na Karlově mostě si dokonce uspořádali neoficiální mistrovství světa v barikádování volného místa. A předváděli opravdu excelentní výkony.

„Most v rekonstrukci“ však byl pouze spojkou mezi krásami Malé Strany a Starého Města. Hlavně Malá Strana s Kampou patří mezi nejúžasnější místečka ve stověžaté matičce měst. To se to Janu Nerudovi tvořilo. I kdyby psal o kdejaké zídce, stejně by vykouzlil úžasný příběh. Malá Strana je jimi doslova přeplněna k prasknutí. Stejně jako všechny okolní zahrádky a restaurace. Jestli někdo stále hovoří o ekonomické krizi, asi by se měl přijet podívat. Navíc svádět všechny vrtochy osudu na světovou hospodářskou krizi…no asi tak, jako by za všechno (co se v životě stane) mohlo počasí. Skoro to vypadá, jako když dítě zaslechne sprosté slovo a začne jej k nelibosti rodičově vydatně používat. Jako bychom to neznali – tuhle krize, tuhle pandemie…

Zlepšení nálady tak přinesl až přesun na Vyšehrad. Ideální místo k relaxu a nabrání nových sil. Obzvlášť, když se léto vrátilo z dovolené, kterou si po tvrdé práci z úvodu července jistě zasloužilo. Člověk by na místních lavičkách vydržel až do vystřídání sluníčka za měsíc, ale povinnosti před odjezdem volaly k ústupu. Dobalit poslední věci, překontrolovat přítomnost nezbytných cestovatelských pomůcek, naladit se do správné anglicko-cestovatelské nálady, dát si jedno vychlazené na dobrou noc a ponořit se do říše spánku a nejrůžovějších snů. Možná až příliš povyků pro nic, ale příprava se nesmí podcenit. A to na všech frontách.