Kanadská víza: zametat se musí u nás, ale nejen u nás.

Hodně se v novinách spekuluje o tom, zda česká vláda věděla nebo nevěděla o zavedení víz dříve, než to dala najevo. Diskutuje se také o tom, jestli česká diplomacie učinila vše, co mohla, aby se zavedení víz vyhnula, nebo naopak zaspala. Zapomíná se ale dost často, že zavedení víz je špičkou ledovce, reakcí, a nikoliv jádrem problému, který plní stránky novin.

Mnohem podstatnější, než řešit zavedení víz jako takových, je důvod, který k tomuto kroku Kanadu dovedl. Můžeme se snažit, jak chceme, ale fakt, že jsou Češi druhými nejpočetnějšími žadateli o azyl v Kanadě je nesporný (dle informací iHNed.cz). Otázkou tedy není, jak to Kanadě „řádně oplatit“, ale spíš co udělat pro to, aby čeští občané neměli potřebu do Kanady emigrovat.

Zrušení víz do Kanady slavnostně oznamoval na podzim roku 2007 tehdejší ministr zahraniční Karel Schwarzenberg. Od té doby počet žadatelů o azyl v Kanadě narůstal (což je na jednu stranu po zrušení víz přirozené, na druhou stranu nárůst v českých žadatelích je ohromný).

Je paradoxní, že se tento trend drží ve vládě, která jako první zavedla Ministerstvo pro lidská práva a národnostní menšiny. Je-li romská problematika jedním z nejpalčivějších problémů, které řešíme, jaké jsou reálné výsledky Ministerstva v této oblasti?

Od roku 2007 stále častěji v novinách čteme o sílícím extremismu, který se projevil i během voleb do Evropského parlamentu. A stále příliš často se ukazuje, že Policie ČR váhá, jak se k takovým projevům postavit. Psal jsem zde již o ochraně extremistického mítinku před „narušiteli“ ze strany iniciativy „Stop násilí“. Všichni jsme četli o případu zapáleného rodinného domku. Romové se u nás zkrátka začínají bát. To je ten hlavní problém, nad kterým bychom se měli zamýšlet. Respektive nad kterým by se měl zamýšlet ministr Kocáb. Jak to udělat, aby se u nás Romové nemuseli tolik bát?

Celý problém má samozřejmě více stránek, samotný kanadský tisk přiznává přílišnou měkkost kanadského přistěhovaleckého systému, zároveň poukazuje na to, že Romové přicházejí v houfech z ČR ne proto, že by tu byly extrémně horší podmínky pro život než např. na Slovensku nebo v Maďarsku, ale právě naopak. Mají na letenku, kterou si jejich maďarští a slovenští kolegové nemohou dovolit, a tak zemi opouštějí. Ačkoliv lze tedy hledat chybu na více stranách, zavírat oči před situací u nás doma bychom neměli. Zamést si musíme každý před svým prahem, a teprve potom můžeme nadávat na sousedův nepořádek.