Závislost…Slovo, které vzbuzuje u mnohých lidí velké rozpaky. A co teprve, když za něj dosadíme další tři slova – na návykových látkách. Ony rozpaky jsou někdy nechutí dozvědět se o problému víc, protože „máme pocit, že by se nás něco takového nemohlo nikdy týkat“. Někdy je to prostý strach: „ Co když uvidím sám sebe jako v zrcadle? Nebo třeba někoho blízkého?“
Podívat se pravdě do očí je těžké…Málokdo to dokáže na první pokus. Mnozí k tomu dojdou časem. Někteří nikdy… Kdo se alespoň někdy zahlédne v zrcadle závislosti a rozhodne se neuhýbat a jednat – zaslouží si obdiv.
Závislost na alkoholu, návykových lécích, drogách se může u člověka vyvinout tak rychle, aniž by si to dovedl představit. Je to křehký moment…Ze společenského popíjení, pokuřování marihuany, experimentů s drogami, je najednou bludný kruh, ze kterého není úniku.
Závislost je onemocnění lidské duše, které se v důsledku promítne do celého těla. Není to tak, že jsme se rozhodli být závislí. Žádný alkoholik se nerozhodl upít. Při vzniku závislosti se podílí různé faktory. Někdy je můžeme ovlivnit, někdy taky ne. Když jdeme po stopách vzniku závislosti, zjišťujeme, že větší skupina lidí, kteří do ní propadají, mají závislost v genech (rodiče, prarodiče atd.). I prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, má podíl na rozvoji závislosti. Jak se bude dítě v dospělosti asi chovat, když vidí opilé rodiče, jejich časté pití, kouření atd?
Vznik závislosti souvisí s neřešenými problémy – je to vlastně únik, jakýsi VENTIL, nešťastný ventil. Do závislosti propadají citliví lidé. Dělat v životě něco, co není v souladu s naším svědomím, to je přece velký lidský niterný konflikt. Často, aby si člověk udržel statut v dnešní společnosti, snaží se své svědomí potlačit. Tlak na něj i celou osobnost se zvyšuje. Návyková látka mu způsobuje uvolnění. Tady velmi dobře funguje alkohol.
Dalším, faktorem úniku k návykovým látkám a vzniku závislosti, je vzorec řešení problémů rodičů v dětství alkoholiků, narkomanů. Ten často selhával. Na vzniku závislosti se podílí nefunkční rodiny, psychické poruchy, existenciální problémy, nečekané zásahy do života atd.
Proč někteří lidé do závislosti neupadnou? Mají přece problémy prakticky stejné. Protože… Souhra okolností prostě u lidí, kteří jsou z nějakého důvodu náchylní k závislostem, způsobí její rozvoj.
Lidé, kteří propadli do závislosti a najdou odvahu s ní bojovat, jsou velmi tvořiví, šikovní a mívají v sobě potlačený jakýsi dar, potřebu, která dosud nedostala šanci se rozvinout. V léčbě otvírají své bolesti, které zpracovávají. Otvírají své niterní pocity a dovolují si jim naslouchat. Objevují smysl, svoji cestu. Objevují svoji výjimečnost. Mění se jejich osobnost.
Nalezení smyslu a směru v životě je na cestě k abstinenci a k vlastnímu životnímu naplnění podstatné. Pak nastane moment, kdy člověk nemá potřebu utíkat k návykovým látkám, protože naplňuje své potřeby.
V léčbě závislosti je důležitý hlubinný přístup ke kořenům tohoto onemocnění. V hloubce duše odkrýt prvotní příčinu úniku. Odhalit bolesti a křivdy, zpracovat je. Přijmout je. Je krásné vidět klienty na konci léčby. Začínají si vážit sami sebe. Začínají se mít rádi.
Mají chuť pak pracovat dále na sobě, vidí náznak své vlastní cesty. V rámci doléčovacích terapií svou cestu dále otvírají a zpevňují ji. Žijí a neživoří.
