Maďarsko a EU a naše devizové rezervy

P.Mach, předseda Strany svobodných občanů, vysvětluje v rozhovoru s M. Žantovským v Hovorech o politice 23. ledna 2011 na čro6 ( rozhovor ve formátu MP3 možno stáhnout v archivu čro6), proč se Brusel obořil na Maďarsko.

    Maďarsko si uzákonilo vyrovnaný rozpočet a chtělo splatit část dluhu ze devizových rezerv své centrální banky. K tomu potřebovalo změnit ústavní zákon o centrální bance, aby to bylo možné. EU bylo proti tomu. Mach vysvětluje proč: Maďarsko  má devizové rezervy také ve francouzských, německých, španělských, dluhopisech  a kdyby vrhlo na trh uvedené dluhopisy, bylo by možné, že by po nich byla větší poptávka než po dluhopisech, které Německo, Španělsko a Francie chtějí prodat jako nové, takže by tyto nové dluhopisy buď nešly prodat nebo by musely být zhoršeny podmínky jejich prodeje.

Proto EU zatlačilo na Maďarsko  - hrozbou žalob, hrozbou tlaku na MMF, aby Maďarsku neposkytl MMF úvěr. Šlo o zájmy Francie a Německa.

   Napadá mě, proč bychom nemohli udělat totéž, co chtělo Maďarsko, totiž použít devizové rezervy ČNB na splacení našeho dluhu, takže bychom z tohoto dluhu nemuseli platit úroky. Nemám přesné informace, ale tvrdím, že by to bylo výhodné. Devizové rezervy jsou asi 800 miliard Kč a náš dluh je asi 1300 miliard a roční úroky z dluhu jsou asi 50 miliard, tj. asi 3,9 %. Úrok získaný z devizových rezerv je asi 2% ( a mimochodem MMF by platil ČNB za nyní diskutovanou půjčku asi jen 0,1 %). Stát by si tedy mohl půjčit od ČNB také za úrok 2% místo aby vydával státní dluhopisy za 3,9%. Stát by pak dlužil 500 miliard s úrokem 3,9% plus 800 miliard ČNB s úrokem 2%.

  Celkové úroky by pak činily  asi 19,5 + 16= 35,5 miliard místo dosavadních 50 miliard. Proč o tom vláda neuvažuje, to nechápu.

   Ještě ke smlouvě o fiskální odpovědnosti: Ministr Kalousek říká, že bychom měli přijmout smlouvu EU o fiskální odpovědnosti, vždyť to je prý to samé, co požadují někteří naši ekonomové, když navrhují ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu – ta smlouva není prý o ničem jiném než o vyrovnaném rozpočtu, na který bude dohlížet Brusel. Je to ale Kalouskovská mystifikace, pokud má pravdu Petr Mach, který ve výše uvedeném rozhovoru říká, že je podstatný rozdíl, jestli na vyrovnaný rozpočet dohlíží naše ústava nebo nějaká Evropská komise: když nebude náš rozpočet vyrovnaný, naše vláda padne a  nová vláda demokraticky zvolená bude  hospodařit podle rozpočtu vyrovnaného, kterého dosáhne podle svých představ. Když ale bude náš rozpočet kontrolovat Brusel, nařídí nám svou představu, jak dosáhnout vyrovnaného rozpočtu –  a budou představy Bruselu o hospodaření lepší než naše? Nebo se do představ Bruselu budou promítat zájmy tzv. velkých hráčů v EU, Německa a Francie?