Čím více předpisů, tím méně morálky

  Jak to udělat, aby zase zavládla morálka? Morálka už z podstaty se nedá nadiktovat seshora. Morálka vzniká v lidech sama od sebe tím, jak musí řešit různé mezilidské situace, kde se nepředpisuje, jak se mají chovat. Bože, jak často se naříká na to, jak je nyní špatná morálka, a za co všechno ta mizerná morálka nemůže! Nebo se mluví o  naší politické kultuře, která je pokleslá a je vším vinna.

 Václav Havel mluví o kultuře vztahů … například při návštěvě Washingtonu v roce 2005, jak to popisuje v knize „Prosím, stručně“:

 „Velmi mne překvapuje, že tu neplatí pravidlo pravé ruky a na stovkách georgetownských křižovatek všichni neustále zastavují a dávají si navzájem zdvořile přednost. V Čechách by byla za takové situace na každé křižovatce po pár minutách srážkaněkolika vozů. Inu, kde je kultura vztahů, tam asi není tolik potřeba předpisů.“

   Pozorování je to správné, ale interpretace mylná. Je to právě naopak! Ti řidiči jsou slušní, zdvořilí, mají tedy v této situaci „kulturu vztahů“ právě proto, že tam neplatí pravidlo pravé ruky. Jinak řečeno, kdyby tam platilo pravidlo pravé ruky, bylo by to stejné jako na křižovatce v Čechách, bylo by po kultuře vztahů.

   Projet  bez úrazu křižovatkou, kde neplatí pravidlo pravé ruky, je obtížné, je to složitá situace a řidiči jsou si toho vědomi. Představte si v té situaci sami sebe.  Pojedete pomalu, budete dávat pozor, kdo jede zprava a zleva a budete se snažit odhadnout, co udělá. Když to nebude jasné, raději mu pokynete, aby jel, nebo on pokyne zdvořile vám. Když vám tedy nabídne jiný řidič přednost, stejně pojedete pomalu a opatrně.

   Naši  ( a nejen naši – i  ti evropští) takzvaní zákonodárci si však takové chování nedovedou představit. Zřejmě si představují, že kdyby nevymysleli pravidlo pravé ruky, vznikl by chaos – stejně jako si to myslel Václav Havel.  Nevěří, že tam kde není regulace, vznikne samoregulace. Jenže morálka vzniká právě proto, že není regulace. Morálka je samoregulace.

   Zákonodárci nevěří, že lidé jsou schopni se o sebe postarat a rozhodovat se správně.  Pečovatelské státy podceňují své občany. Vydávají spoustu předpisů v domnění, že ulehčují lidem život a rozhodování. Nekonečně předpisů se  stará o zdraví, hygienu, bezpečnost jakoby občané byli malé děti. Předpisy určují, jak se mají děti vychovávat… A protože je tolik předpisů a regulací, není třeba morálka. Tam, kdy dřív byla morálka, jsou nyní předpisy.

  Chceme-li morálku, tedy samoregulaci, bude třeba zrušit předpisy.