Protože když naštvete jednu, naštvete i její kamarádky. Když jí ublížíte, naštvete i její kamarádky. A když jí pomluvíte, naštvete i její kamarádky.
V poslední době jsem si všimla, že my holky máme zvláštní tendenci se navzájem chránit. Pokud jste v nějaké partě vícera kamarádek jako já, možná jste také zaznamenaly (píšu v ženském rodě, protože myslím, že kluci tohle moc neřeší), že pokud jedné někdo něco udělá, ostatní ho/jí začnou okamžitě silně nenávidět. Nemusí jít zrovna o špatný rozchod - stačí i hádka s nějakou osobou, pomluvy nebo v podstatě cokoliv, co nám může nějakým způsobem aspoň trochu ublížit.
Co já osobně považuji za nejzajímavější je nepřímá úměrnost mezi naštváním přítelkyň a naštváním osoby, které se to týká. Mnohdy se totiž stane, že dotyčná se na člověka už dávno nezlobí, nenávist jejích kolegyň však přetrvává. Například já jsem nedávno potkala člověka, se kterým jsem se asi před rokem chytla a když jsem to pak říkala své kamarádce, její reakce vypadala asi nějak takto: „Fuj, idiot. A co jsi dělala?“ „No co by, normálně jsem mávla na pozdrav.“ „Já bych ho probodla pohledem.“ Jak můžete vidět, ona stále překypuje zlostí, a ačkoliv mně dneska připadá celá situace spíše úsměvná, v ní vztek patrně stále přetrvává a ještě nějakou dobu nejspíš bude. Nejdřív se mi její reakce zdála poměrně vtipná, až trochu přehnaná. Později mi ale došlo, že když jde o mé kamarádky, jsem úplně stejná. Vždycky když se mi některé postěžuje, vytočím se víc než ona sama. Sice se nepovažuji za příliš cholerického člověka, ale nikdo přece nebude ošklivý na lidi, které jsou pro mě skoro jako součást rodiny.
U nás holek to asi zkrátka takhle funguje. Samy se přes nepříjemnosti přenést dokážeme, ovšem jak jde o někoho nám blízkého, probouzí se v nás zlost a nasazujeme vražedné pohledy. Co z toho plyne? Pokud na vás žena nepříjemně kouká a vy nemáte ponětí proč, pravděpodobně jste někdy naštvali její kamarádku.
