Bez hořkosti není sladkost dost sladká
Těšila se na něho každý den. Ráno když vstávala, přemýšlela, jak se asi má, jak začíná svůj den. A večer ji napadalo, jak ho tráví on, kdy uléhá ke spánku. Pomatovala si jeho vůni, zvuk jeho kroků když vcházel do dveří. Barvu jeho hlasu, smích, který uměl zaplnit celou místnost hřejivým teplem. To všechno si pamatovala. Jenže teď to bylo pryč. Zůstaly jí jen vzpomínky a ztracené touhy. Doufala, že dostali druhou šanci. Šanci na nový začátek. Ale to všechno postupně odvál čas. Teď jí zbyla jen prázdná náruč, v které ho mohla sevřít jednoho podzimního dne, než jí zmizel z očí společně s vlakem směrem do nenávratna. Tehdy ještě netušila, jak tohle skončí. Živila v sobě onen plamen, který se rozhořel mocnou silou kdesi hluboko v jejím nitru. Plamen, který postupně začal skomírat. Psala mu každý den a on odpovídal. Slíbila mu to a tak se rozhodla, že i když některé sliby v životě jsou jen prázdné, tenhle rozhodně prázdný nebude. A tak plynul čas. Ze dnů se staly týdny, z týdnů měsíce. On jí slíbil, že za ní určitě přijede a ona se toho slibu držela jako záchranného lana, které táhne trosečníka směrem ke člunu. Ale bohužel ještě netušila, že i v tomto případě dojde na známé přísloví - "sliby chyby". Byl týden před Vánocemi. Sníh se sypal z nebe jako bílá, nadýchaná peříčka z roztrhané peřiny. Lidé běhali v ulicích a sháněli dárky pro své nejbližší. Všude byla cítit vánoční atmosféra, na rozích ulice hrály koledy. I ona se rozhodla, že mu koupí dárek. Věřila, že když za ní do té doby nepřijel, určtitě měl důvod a na Vánoce si jistě čas udělá. I když jí dárky nikdy nešly příliš dobře balit do balicího papíru, s tím jeho si dala zvlášť záležet a už se v duchu viděla, jak mu ho předá, jak se budou smát, povídat o ničem a snad i o něčem. Ale utekl Štědrý den, poté další den a ještě další a ona se musela smířit se skutečností, že nepřijel a nepřijede. Napsal, že mu to ani tentokrát nevyjde. Omlouval se a ona si v té chvíli uvědomila, jak málo stačí, aby odpustila. Pár omluvných slov a jí se opět rozjasní zachmuřená tvář. A tak utekl i leden. Pak únor a jí, možná si teď řekneš čtenáři, dost pozdě došlo, že tohle nemá žádný smysl. Kdyby totiž chtěl, přijel by za ní už dávno. A tak se ona sladká chvíle v životě, kterou spolu zažili, stala také hořkou. Plnou nenaplněných slibů a očekávání, která se rozplynula jako pára nad hrncem. Nespočítala by, kolikrát ji napadlo, se za ním vydat. Ale kam vlastně? Do města, kde v životě nebyla, kde jí nikdo nečeká a on o ní nejspíš vůbec nestojí? A tak jednoho dne, onen kdysi silný plamen hluboko v jejím nitru, začal pohasínat až zhasl úplně. Od té doby uběhlo již mnoho dní, týdnů a dokonce i měsíců. Získala zpátky ztracenou rovnováhu, bolest se stala snesitelnější a jí se zase začalo chtít smát a hlavně žít. I když teď ví, jaká dokáže být hořkost, přesto stále věří, že sladkosti je v životě větší část a hořkost je jen její nedílnou, ale menší součástí.
Martina Pinkasová
Mám doma živý budíček
Budík může mít mnoho podob a každý ho jistě má. Bez budíku, nelze vstávat. Budík způsobuje první myšlenky na vraždu přístroje, který nás tahá z toho nejhezčího snění. Nicméně můj budík se od toho klasického zcela liší.
Martina Pinkasová
Ranní vstávání
Crrrrrr, zvuk budíku mě nemilosrdně budí ze spánku a vytrhává s hezkého snu. "Zlosyne", proletí mi okamžitě hlavou. Vstávám a jdu budit ostatní. Nový den začal a s ním ono známé "Honem, ať to stihneme".
Martina Pinkasová
Kulička šedivých chlupů
Byla to malá, šedivá kulička, ze které vykukovaly čtyři, k tělu nepoměrně dlouhé nožičky. Přesně tohle byl můj první dojem, když jsem spatřila našeho nového člena domácnosti. Vítej doma, Alíku.
Martina Pinkasová
Fenomén single
Kolem nás existuje celá řada lidí, která žije tzv. „single“. Je to jejich svobodné rozhodnutí? Nebo je k tomu donutily okolnosti? A jaké výhody tento způsob života přináší?
Martina Pinkasová
Děti bez hranic
Trendem současnosti je tzv. liberální výchova. Dítě se stává partnerem hodným diskuse, navzdory faktu, že jsou mu pouhé tři roky. Kam se poděl rozumný přístup k našim dětem a proč se vytrácí tzv rodičovské vzory?
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko jdou bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Místo Česka Rwanda? Nejasný osud ilegálních migrantů do Evropské unie
Migračním paktem jsme udělali důležitý krok k řešení ilegální migrace, ale je potřeba pokračovat....
„Žiju jen z humanitární pomoci.“ Válka vehnala do bídy miliony Ukrajinců
Premium Kdo se měl před válkou špatně, ten se po dvou letech jejího trvání má ještě hůř. Důsledkem...
Pravda o Vrběticích. Ruští agenti nebyli jen dva a proč mrtví Češi neměli šanci
Premium Co předcházelo a co následovalo po výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014? Kolik...
Přes Česko jdou bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
- Počet článků 78
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 697x