O genocidě Arménů aneb mohli se Židé zachránit před holocaustem?
„Skutečné jméno toho muže bylo Jefim Gerasimovič Chlubnikin a měl pozoruhodný osud. Byl ruského původu a jeho rodina náležela k prvním letničním, kteří přešli přes (rusko-turecké) hranice a trvale se usadili v Kara Kala. U Jefima se projevoval od nejútlejšího mládí dar modlitby. Stávalo se často, že se modlil a postil celé hodiny. V Kara Kala každý věděl, že když bylo Jefimovi jedenáct let, slyšel, jak jej Pán opět povolává k dalšímu půstu a modlitbám. Tentokrát to trvalo sedm dní a sedm nocí a měl přitom vidění. Na tom samo o sobě nebylo nic mimořádného. Dědeček rád popichoval a tvrdil, že když někdo zůstane tak dlouho bez jídla a spánku, musí začít vidět zjevení. Avšak to, co byl Jefim schopen během těch sedmi dnů udělat, už nebylo možné tak snadno vysvětlit. Jefim neuměl číst ani psát. Když však seděl v malé kamenné chatrči v Kara Kala, viděl před sebou obraz map a poselství napsané v překrásném rukopisu. Jefim požádal o pero a papír. Sedm dní pak seděl u prostého dřevěného stolu, kde rodina jedla, a namáhavě překresloval tvar a podobu písmen a kreseb, které se promítaly před jeho zrakem.
Když skončil, přinesli rukopis k vesničanům, kteří uměli číst. Ukázalo se, že toto negramotné dítě zaznamenalo řadu pokynů a varování v azbuce. Chlapec psal, že v blíže neurčeném časovém úseku v budoucnosti bude každý křesťan v Kara Kala vystaven hroznému nebezpečí. Předpověděl dobu nevýslovné tragédie po celé zemi, kdy mají být brutálně zavražděny statisíce mužů, žen a dětí. Přijde doba, varoval, kdy každý z této oblasti bude muset uprchnout. Musí se přeplavit do země na druhé straně oceánu. Ačkoliv Chlapec Prorok nikdy žádný atlas neviděl, nakreslil přesnou mapu země, kam musí prchající křesťané odejít. Vodní plocha zobrazená v kresbě nebyla k údivu dospělých ani sousední Černé moře, ani Kaspické jezero, nýbrž nepředstavitelně vzdálený Atlantický oceán! O tom nebylo žádných pochyb. A o zemi na druhé straně oceánu také ne: mapa naznačovala zcela zřetelně, že je míněno východní pobřeží Spojených států amerických.
Avšak ani tam se nemají uprchlíci usadit, pokračovalo proroctví. Mají cestovat dále, až dosáhnou západního pobřeží nové země. Tam jim Bůh podle chlapcova proroctví požehná, dá jim blahobyt a jejich potomstvo učiní požehnáním pro národy. Později napsal Jefim ještě jedno proroctví, avšak jediné, co o něm lidé věděli, bylo to, že se týkalo ještě mnohem vzdálenější budoucnosti, v níž mají lidé prchat ještě jednou. Jefim požádal své rodiče, aby proroctví zapečetili do obálky a opakoval jim pokyny, které k tomu obdržel. V jeho vidění mu bylo sděleno, že jen budoucí prorok, kterého pro tuto úlohu zvolí Pán, bude smět obálku otevřít a proroctví oznámit církvi. Kdokoliv jiný, kdo by tuto obálku otevřel předčasně, zemře.
Mnozí lidé v Kara Kala se vysmívali těmto dobrodružným fantaziím malého chlapce. Jistě musí existovat nějaké vysvětlení tohoto „zázračného“ spisu. Možná, že se chlapec sám tajně naučil číst a psát, aby mohl ve vesnici sehrát tenhle žert. Jiní však začali Jefima nazývat „Chlapcem Prorokem“ a vůbec o pravosti poselství nepochybovali. Vždy, kdykoliv se donesly k pokojným horám kolem Araratu zprávy o nových politických zmatcích, vynášeli zažloutlé listy, aby si je znovu přečetli. Zdálo se, že nepokoje mezi muslimskými Turky a křesťanskými Armény skutečně nabývají na intenzitě. Nezavraždila snad v ulicích Konstantinopole v září roku 1896, čtyři roky předtím, než dědeček porazil slepého býka, turecká spodina více než šest tisíc Arménů?
Avšak Konstantinopolis leží daleko odtud a od chvíle, kdy bylo proroctví řečeno, už také uplynula řada let. Bylo pravdou, že i biblická proroctví byla hlásána desítky, ba i stovky roků před zvěstovanou událostí, avšak většina lidí v Kara Kala, včetně dědečka, zastávala názor, že skutečný prorocký dar vymizel po dokončení Bible. A pak, krátce po přelomu století, Jefim oznámil, že přišel čas, kdy se naplní slova, která napsal téměř před padesáti lety. „Musíme uprchnout do Ameriky,“ řekl, „všichni, kteří zde zůstanou, zahynou.“ Tu a tam sbalily některé letniční rodiny v Kara Kala své jmění a nelitovaly majetku, který zde musely zanechat. Jefim a jeho rodina byli mezi prvními, kteří odešli. Každá rodina letničních, která opustila Arménii, se stávala terčem posměchu těch, kteří zde zůstávali. Skeptici a nevěřící, mezi nimi i mnozí křesťané, se prostě zdráhali uvěřit, že Bůh může dávat modernímu člověku v dnešní době zcela konkrétní pokyny.
Avšak Boží varování se přesně naplnilo. V roce 1914 začala pro Arménii doba nevýslovné tragédie. S nemilosrdnou důkladností započali Turci své krvavé dílo. Dvě třetiny arménského obyvatelstva zahnali do mezopotámské pouště. Přes milion mužů, žen a dětí, včetně všech obyvatel Kara Kala, zemřelo během těchto pochodů smrti. Dalšího půl milionu lidí bylo pobito ve vesnicích při pronásledování, které později sloužilo Hitlerovi jako vzor k vyhlazení Židů. „Svět nezakročil, když Turecko vyhladilo Arménii,“ připomínal svým stoupencům, „a nezasáhne ani nyní.“
Těch několik málo Arménů, jimž se podařilo uniknout z obležených území, pak vyprávělo o velkých hrdinských činech. Přinášeli zprávy o tom, jak Turci mnohdy nabízeli křesťanům možnost zapřít svou víru a v případě, že by tak učinili, mohli si zachránit život. Nejčastěji používanou metodou bylo zavřít skupinu křesťanů do stodoly a tu zapálit. „Jestliže jste ochotni vyznat Mohameda namísto Ježíše Krista, otevřeme dveře.“ Avšak křesťané znovu a znovu raději umírali a když je pohlcovaly plameny, zpívali chvalozpěvy.Ti, kteří uposlechli výstrahy Chlapce Proroka a hledali útočiště v Americe, naslouchali těmto zprávám se zděšením. Mezi těmi, kteří uprchli, byl i dědeček Demos. Po své zkušenosti s ruským patriarchou nemohl už déle popírat pravdivost prorokování. V roce 1905 prodal statek, který rodina dědila z generace na generaci a nedbal na to, že za něj dostal jen zlomek jeho ceny. Pak jednotlivým příslušníkům rodiny naložil na záda majetek, který mohli unést. On sám pak mezi jiným nesl i těžký mosazný samovar na dřevěné uhlí. A spolu se ženou, svými šesti dcerami - Zuzanou, Ester, Siroon, Maggou, Yerchan a Hamas a také s pýchou svého života, třináctiletým Izákem, odcestoval do Ameriky.“
O tom, jak Bůh požehnal arménským vystěhovalcům v Kalifornii a jak je také učinil požehnáním pro národy vypráví Demos Shakarian ve své knize „Nejšťastnější lidé na zemi“, kterou všem vřele doporučuji přečíst.
Martin Pinc
Na hrabalovské téma

Níže uvedený text, který zde zřejmě poprvé a velmi opožděně publikuji u příležitosti stého výročí narození Bohumila Hrabala, je dílem mého slovutného tchána, středoškolského profesora českého jazyka a literatury, pana Miloše Hoznauera. Ve zkratce ukazuje klikatou cestu, po které putovala naše literatura v poválečné době.
Martin Pinc
Česká vláda a juvenilní justice

Naše masmédia se tak jako vždy i v nedávných dnech široce zajímala o mnohotvárný život v naší zemi - všechna významná média (televize, noviny, internetové portály) například výborně zpravodajsky pokryla masovou demonstraci (3 osob) proti presidentu Zemanovi v Ostrově v Karlovarském kraji. Proto není divu, že jim občas unikají tak nepodstatné otázky, jako je reálná hrozba likvidace rodin prostřednictvím všemocné "juvenilní justice". Naproti tomu na nedávném zasedání naší vlády byl s velkou pozorností projednáván dopis, zaslaný sdružením "Slovanská kulturní tradice" (podpořený dalšími organizacemi a jednotlivci) a z reakce vlády je zřejmé, že jí tato otázka a její dopady na naši společnost není lhostejná - viz přiložená odpověď.
Martin Pinc
Otcové na odstřel?

Chování dětí a mladých lidí se v dnešní době vymyká tomu, co se dříve pokládalo za normální. Berou drogy, mají sklony k násilí, nedokážou navázat trvalé vztahy a v životě jim chybí perpektiva. Mezi odborníky se stále více prosazuje názor, že příčinou tohoto problému je do značné míry nepřítomnost otce v rodinách – ať už fyzická, nebo emocionální. Výchova dětí není jen úloha ženy, jak se to dnes často předkládá, a otec má v rodině mnohem vyšší poslání, než jen zabezpečovat příjmy a řešit technické problémy v domácnosti. Tak dlouho byla moderními „vychovateli“ propagována „bezkonfliktní výchova“, tak dlouho vykřikovali, že máme děti nechat, ať si dělají, co chtějí, že jejich neposlušnost je „žádoucí způsob, jak mohou nalézt sebe sama“, až jsou dnešní rodiče, a zvláště otcové bezmocní: Autorita se stala něčím zakázaným – otec má být kamarádem svých dětí, tím, který jim se podbízí, stal se „měkkým“ a beztvárným.
Martin Pinc
Stereotypy, které se nezakládají na pravdě?

Podle sociologa Zdeňka Slobody ze společnosti Proud biologické rozdíly mezi mužem a ženou jsou irelevantní. Mužství a ženství jsou jen společenské konstrukty. Jinak si jeho výrok neumím vysvětlit. Muž a žena ovšem nejsou nějaké role, které dotyční „hrají“, jak se nám snaží vnutit lidé typu pana Slobody. Mají prý vědecký podklad: Ohánějí se totiž výzkumy sociologů, které prý ukázaly, že děti dvou matek či otců nemají s určením role svých rodičů problém. Otázka stejného pohlaví prý neexistuje, vše je jen věc dohody kdo nakoupí, vypere, uvaří, vyzvedne dítě ze školy či ho dovede do kroužku.
Martin Pinc
Demonstrace v Paříži proti homo-sňatkům

Za okázalého nezájmu našich mainstreamových médií probíhají už několik měsíců ve Francii protestní demonstrace proti homo-sňatkům a adopci dětí homosexuály. Pokud se nějaká informace vypíchne, pak je to sdělení, že prý „tvrdé jádro demonstrantů“ tvoří ultrakonzervativní „homofóbové“, kteří prý měli hodinu po skončení demonstrace zaútočit na sídlo socialistické strany a skandovali výzvy za odstoupení prezidenta Hollanda.
Další články autora |
Připravte si zásoby jídla na 72 hodin, vyzývá Evropská unie v nové strategii
Občané Evropské unie by si měli připravit zásoby jídla, které jim v případě nouze vydrží nejméně 72...
Proč se to zvrtlo? Trump čekal boxerský pás, ale Zelenskyj ukázal fotky se zajatci
Američtí představitelé začali věřit ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi, ačkoliv jejich...
Bombové hrozby v Praze. Policie evakuovala tisíce lidí, odklonila dopravu
V Praze se ve čtvrtek večer uskutečnily masové evakuace kvůli nahlášeným bombám v pražské Lucerně a...
Táhněte do pr****! řve gynekoložka ve videu na pacientku. Teď jí hrozí trest
Gynekoložka ze středočeských Líbeznic čelí kritice poté, co vulgárně napadla jednu ze svých...
Daňové přiznání za rok 2024: využijte formuláře pro internetové podání
Jako každý rok i letos musí mnoho podnikatelů, drobných živnostníků i další osoby samostatně...
Depardieu může za sexuální napadení dvou žen skončit až na pět let ve vězení
Za sexuální napadení dvou žen při natáčení v roce 2021 navrhl ve čtvrtek žalobce pro francouzského...
Američané nás ochrání, varuje Guyana Venezuelu. Ta baží po jejím území a ropě
Spojené státy ochrání celistvost a suverenitu Guyany, která vede územní spor s Venezuelou o oblast...
Výpadek zabezpečení ETCS zpomalil vlaky. Na koridoru u Pardubic nabírají zpoždění
Provoz vlaků na železničním koridoru u Pardubic dnes večer komplikují výpadky zabezpečovacího...
Influencer Tate má na kontě další obvinění. Jeho přítelkyně tvrdí, že ji škrtil
Zatímco v Rumunsku očišťuje své jméno před tamními soudy, doma na něj vyskočil další problém....

Prodej pozemku pro bydlení, 808 m2 - Stříbrná Skalice
Stříbrná Skalice, okres Praha-východ
2 780 500 Kč
- Počet článků 257
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2306x
Seznam rubrik
- politika
- křesťanská apologetika
- historie - fakta a mýty
- rodina a výchova
- kultura a společnost
- Osobní
- Nezařazené