Neznámá minulost Zdeňka Milera
Jaké bylo mé překvapení, když jsem se před nedávnem v autobiografické knize spisovatele Ivana Klímy Moje šílené století (II. díl) dočetl, že mu Zdeněk Miler velmi statečně pomohl na počátku 70. let. Pro ty, kdo to nezažili - byla to doba, kdy jakákoli podpora oponenta struktur komunistické moci byla velmi nebezpečná a mohla znamenat konec profesionální kariéry kohokoli, kdo se takového činu opovážil. Ivan Klíma ve své knize vzpomíná že po svém návratu z Ameriky (v roce 1970), kde přednášel českou literaturu na slavné M.I.T. byl s mnoha jinými spisovateli, novináři a umělci, spojenými s „demokratizačním procesem“ roku 1968 dán do klatby a nesměl publikovat. Od některého ze svých přátel se doslechl "stoprocentní informaci", že pokud se nebude moci vykázat nějakými legálními příjmy, může být označen na příživníka (a na tomto základě skončit ve vězení) a také se mu odebere nárok na pojištění (a tedy později i na důchod). Umělci (a tedy i spisovatelé) na volné noze byli již tehdy sdruženi v organizaci O.S.A., která jako jediná mohla zprostředkovat jejich pojištění - zde mu skutečně sdělili, že musí prokázat nějaký příjem z umělecké činnosti. Ivan Klíma se tak ocitl pod velikým tlakem okolností, jež, jak se zdálo, mu znemožňovaly pokračování života v jeho vlasti, s níž se cítil být spojen osudovým poutem. Zdálo se, že mu nakonec nezbude, než emigrovat.
O této situaci říká v rozhovoru uveřejněném v Ihned 1.4.2010: „Nečekal jsem, že nebudu moci vykonávat žádnou intelektuální práci, ale na druhou stranu jsem také nečekal, že mě nechají publikovat v zahraničí... V něčem to tedy bylo horší, v něčem zas lepší, ale můj předpoklad, že mě nezavřou, se ukázal jako správný. Vrátil jsem se kvůli jazyku a českému prostředí. Americké problémy mi byly cizí. Také bych v Americe přednášel o české literatuře, ale sám bych se z ní tím vyloučil, takže by to bylo takové přednášení s pláčem. Nevěřím na psaní v emigraci. Kolář, Škvorecký, Kundera i Lustig napsali nejlepší věci tady. Je ale taky fakt, že někteří, co zůstali doma, byli tak zkormouceni tím, že nemohou publikovat, že úplně přestali psát.“
Jeho dobrým přítelem a sousedem v Hodkovičkách byl shodou okolností právě Zdeněk Miler. Ten mu v jeho tísnivé situaci nabídl, aby pro jeho kreslené filmy napsal nějaké náměty, že je bude zaštiťovat svým jménem. Ivan Klíma ale potřeboval, aby mohl nějakým způsobem prokázat legalitu svých příjmů, a požádal Milera, aby na Barrandově zkusil náměty prosadit pod jeho jménem - tedy jménem skutečného autora. Zdeněk Miler s tím souhlasil a skutečně, asi sedm námětů předložil schvalovací komisi, kterou tvořily osvědčené a prověřené stranické kádry. K překvapení všech zainteresovaných to přes tuto komisi prošlo. Jméno Ivana Klímy se pak k úžasu (zasvěceného) publika opravdu objevovalo na titulcích Milerových filmů, přestože právě probíhala nejtužší normalizace. Mělo to ovšem i negativní stránku – někteří známí se Klímovi začali vyhýbat, protože se začali obávat, že kolaboruje s režimem.
Ivan Klíma pak mohl v sekretariátu OSY oznámit, že má legální příjmy – komentoval ve své knize udivené pohledy přítomných úřednic i to, s jakou zřejmou radostí mu příslušná dáma provedla potřebnou úřední registraci.
Jaké z toho plyne poučení, si inteligentní čtenář odvodí sám. Pro ty ostatní – nesuďte, abyste nebyli souzeni.
Martin Pinc
Na hrabalovské téma
Níže uvedený text, který zde zřejmě poprvé a velmi opožděně publikuji u příležitosti stého výročí narození Bohumila Hrabala, je dílem mého slovutného tchána, středoškolského profesora českého jazyka a literatury, pana Miloše Hoznauera. Ve zkratce ukazuje klikatou cestu, po které putovala naše literatura v poválečné době.
Martin Pinc
Česká vláda a juvenilní justice
Naše masmédia se tak jako vždy i v nedávných dnech široce zajímala o mnohotvárný život v naší zemi - všechna významná média (televize, noviny, internetové portály) například výborně zpravodajsky pokryla masovou demonstraci (3 osob) proti presidentu Zemanovi v Ostrově v Karlovarském kraji. Proto není divu, že jim občas unikají tak nepodstatné otázky, jako je reálná hrozba likvidace rodin prostřednictvím všemocné "juvenilní justice". Naproti tomu na nedávném zasedání naší vlády byl s velkou pozorností projednáván dopis, zaslaný sdružením "Slovanská kulturní tradice" (podpořený dalšími organizacemi a jednotlivci) a z reakce vlády je zřejmé, že jí tato otázka a její dopady na naši společnost není lhostejná - viz přiložená odpověď.
Martin Pinc
Otcové na odstřel?
Chování dětí a mladých lidí se v dnešní době vymyká tomu, co se dříve pokládalo za normální. Berou drogy, mají sklony k násilí, nedokážou navázat trvalé vztahy a v životě jim chybí perpektiva. Mezi odborníky se stále více prosazuje názor, že příčinou tohoto problému je do značné míry nepřítomnost otce v rodinách – ať už fyzická, nebo emocionální. Výchova dětí není jen úloha ženy, jak se to dnes často předkládá, a otec má v rodině mnohem vyšší poslání, než jen zabezpečovat příjmy a řešit technické problémy v domácnosti. Tak dlouho byla moderními „vychovateli“ propagována „bezkonfliktní výchova“, tak dlouho vykřikovali, že máme děti nechat, ať si dělají, co chtějí, že jejich neposlušnost je „žádoucí způsob, jak mohou nalézt sebe sama“, až jsou dnešní rodiče, a zvláště otcové bezmocní: Autorita se stala něčím zakázaným – otec má být kamarádem svých dětí, tím, který jim se podbízí, stal se „měkkým“ a beztvárným.
Martin Pinc
Stereotypy, které se nezakládají na pravdě?
Podle sociologa Zdeňka Slobody ze společnosti Proud biologické rozdíly mezi mužem a ženou jsou irelevantní. Mužství a ženství jsou jen společenské konstrukty. Jinak si jeho výrok neumím vysvětlit. Muž a žena ovšem nejsou nějaké role, které dotyční „hrají“, jak se nám snaží vnutit lidé typu pana Slobody. Mají prý vědecký podklad: Ohánějí se totiž výzkumy sociologů, které prý ukázaly, že děti dvou matek či otců nemají s určením role svých rodičů problém. Otázka stejného pohlaví prý neexistuje, vše je jen věc dohody kdo nakoupí, vypere, uvaří, vyzvedne dítě ze školy či ho dovede do kroužku.
Martin Pinc
Demonstrace v Paříži proti homo-sňatkům
Za okázalého nezájmu našich mainstreamových médií probíhají už několik měsíců ve Francii protestní demonstrace proti homo-sňatkům a adopci dětí homosexuály. Pokud se nějaká informace vypíchne, pak je to sdělení, že prý „tvrdé jádro demonstrantů“ tvoří ultrakonzervativní „homofóbové“, kteří prý měli hodinu po skončení demonstrace zaútočit na sídlo socialistické strany a skandovali výzvy za odstoupení prezidenta Hollanda.
Další články autora |
Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil
Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život
Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...
Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla
Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
VIDEO: Alkohol a grogy za volant nepatří. Policie zapojila do kampaně děti
„V autě se vždycky pšipoutej“ nebo „Zpomal, kámo.“ To radí ti nejmenší řidičům na videu, které v...
Hasičská cisterna dostala smyk a havarovala, dva lidé se zranili
V sobotu krátce po půl desáté dopoledne havarovala hasičská cisterna mezi obcemi Žulová a Vápenná...
Česko zasáhly silné deště. Voda zaplavovala ulice, ničila stromy
Česko v noci z pátku na sobotu zasáhl silný déšť. Středočeští hasiči kvůli tomu zasahovali u třech...
Počet povolených oddlužení v minulých letech klesl, bylo jich skoro 18 tisíc
V Česku v posledních letech ubývá návrhů na oddlužení a povolených oddlužovacích procesů. Vyplývá...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 257
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2304x
Seznam rubrik
- politika
- křesťanská apologetika
- historie - fakta a mýty
- rodina a výchova
- kultura a společnost
- Osobní
- Nezařazené