Zdroj štěstí

musíme hledat sami v sobě.

Re: Zdroj štěstí

To je taková obecná nicneříkající floskule - zkuste nějak rozvést, co to má společného s věrností nebo s promiskuitou. MP

Nevěřím statistikám

Nevěřím statistikám, které jsem si sám nezfalšoval. Slušelo by se říct, kdo jsou autoři těch vědeckých studií. Tak například pan Dr Thomas K. Johnson je profesorem teologie a filozofie v semináři Martin Bucera v Německu a ČR, dále je lektorem filozofie na UK v Praze a ředitel Komenského institutu Praha. Zároveně je presbyteriánským pastorem. Očekávat že jeho výzkum by ukázal něco jiného než ukázal by bylo krajně naivní. Je předvídatelné, že lidé vyrůstajících v neúplných rodinách si do života nesou šrámy na duši, které se musí projevit. Ale dávat rozpad rodin do souvislosti s tím jestli někdo s někým žije před svatbou? To je velmi odvážné. Uváděná čísla jsou jenom čísla. Není zde zveřejněna metodika jakou byl průzkum prováděn. A to je zásadní. Výběrem metody jsem schopen ovlivnit výsledek tak, jak potřebuji.

Nevěřím statistikám - pokračování

Dokáže mě rozčílit, když se začne stavět náboženství a jeho hodnoty do role těch "good guys". Historie je protkána krvavými válkami vedenými ve jménu té které víry. Ve skutečnosti šlo vždy o moc nad zabraným územím. Proto církev nashromáždila za staletí takový majetek. Aby bylo jasno, nic proti tomu nemám. Myslím že se v těch dávných dobách nedalo jinak než prostřednictvím církve vládnout. Nebyla televize, noviny, rádio, internet. Kostel bylo jediné místo kde bylo možné něco lidem sdělit a také je trochu postrašit, aby byli poslušní. K tomu slouží soustava pravidel. Ale protože člověk pravidla občas poruší, existuje možnost jak se z toho vykoupit.

Proto mi přijde kázání o morálce pod rouškou náboženství jako čisté pokrytectví.

Aby bylo jasno, nic proti náboženství (jakémukoliv) nemám. Ať každý věří tomu čemu věřit chce. A je jedno jestli je to Ježíš, Krišna nebo Budha. Pokud mu to pomáhá v životě, jenom dobře. Ale ať mi prosím nekecá do toho jak mám žít.

Je zdrojem štěstí věrnost nebo promiskuita?

Špatně postavená otázka. Podprahově tím vnucujete jedinou správnou  křesťanskou odpověď. To odmítám. Často je tomu tak, že správná není ani jedna varianta, každý člověk je jedinečný a má jiné potřeby a nacpat jej do desatera nelze.

Re: Je zdrojem štěstí věrnost nebo promiskuita?

Pokud byste měl(a) trpělivost si článek dočíst do konce, tak byste zjistil(a), že se jedná o výsledky vědeckých výzkumů. A nacpat do Desatera nelze: Chcete tedy říci, že přirozenou potřebou některých  lidí je lhát, vraždit, nenávidět své rodiče a vůbec své bližní, krást, svádět ty, kdo žijí v manželském svazku? (to jsou přestoupení některých příkazů Desatera) To snad nemyslíte vážně! A pokud ano, tak ospravedlňujete chování zločinců. MP

Sice stravitelnejsi,

ale ponekud proti moji prirozenosti.

Na svete jsem jenom jednou, a proto abych si uzil, ne abych se nechal svazovat konvencemi ktere kdosi vymyslel, protoze JEMU to prislo spravne.

Zakony se snazim dodrzovat (i kdyz nektere fakt se skripenim zubu), ale nejaka nepsana pravidla a moralku, tu si proste tvorim svou, tak jak vyhovuje me. A co si o me kdo mysli je mi vlastne jedno (ja si taky o vetsine populace myslim sve).

Jo.

Tohle je stravitelnější než citáty z bible