Hrozí slovenská a česká asimilace (Velké) Moravy?

Fanoušci seriálu Star Trek znají pojem „veškerý odpor je marný, budete asimilováni“ jako základní požadavek brutální vesmírné civilizace Borgů při kontaktu s jakoukoli jinou civilizací. Podobně si ale již dlouhý čas musejí v našem státě připadat mnozí naši Moravané a Slezané. Nejen, že se za dvacet let od zhroucení komunistického režimu v Československu nedočkali obnovení tradičního zemského zřízení v bývalých zemích Koruny české, a  tedy ani adekvátního státoprávního postavení zemí Moravy a Slezska, ale navíc musejí v posledních letech době snášet zpochybňování prastaré historie Velké Moravy, jež zaznívá ze Slovenska.

Územní rozsah Velkomoravské říšeInternet

V souvislosti s nedávno připomínaným příchodem Cyrilometodějské misie na Velkou Moravu jsem dostal od moravských přátel několik upozornění na vskutku novátorské pojetí dějin, jež bylo před nedávnem vyprodukováno některými slovenskými historiky. Toto pojetí dějin totiž obsahuje tvrzení, že územním jádrem slovanského státu, známého jako Velkomoravská říše, bylo Slovensko. Zvlášť kuriozně v této souvislosti působí vyhlášení známého panovníka Velké Moravy Rostislava za prvního slovenského krále Rastislava a kladení jeho sídla na Slovensko, do Nitry. Velká Morava se tak zničehonic stala prvním královstvím Slováků a toho bylo okamžitě politicky využito částí slovenské politické reprezentace, především jako argument zdůrazňující starobylost slovenské státotvornosti ve vztahu k Maďarům a jejich mnohem pozdějšího státního útvaru.

Přestože jsou velmi dobře známy vykopávky z oblasti jižní Moravy, z nichž lze identifikovat rozsáhlý útvar městského typu v Mikulčicích, jenž je oprávněně většinou odborníků pokládán za centrum Velké Moravy, slovenští „historici“ argumentují například takto (http://www.cez-okno.net/clanok/najstarsie-dejiny-slovenskych-kralovstiev-alebo-ako-slovaci-prisli-o-dejiny): „Svätopluk je bezpochyby najznámejším a najvýznamnejším slovenským kráľom, ktorého sa usilujú prisvojiť aj iné historiografie, v novšej dobe najmä moravská. Deje sa tak pomocou zámernej manipulácie, následkom ktorej je Svätopluk, ako kráľ sídliaci v slovenskej Nitre, bez dôkazov prehlasovaný za „údelné knieža“ dosadené Rastislavom, pričom opäť bez dôkazov sa o Rastislavovi tvrdí, že bol nie slovenským, ale moravským panovníkom, lebo údajne jeho kráľovstvo a sídlo ležalo na území dnešnej Moravy (čo taktiež nie je pravda, resp. sa to nedá ničím vierohodne doložiť)...“

Možná by se to mohlo přejít jako dobrý pokus o blamáž ve stylu „zloděj volá „chyťte zloděje“, přičemž domněnky slovenského autora jsou předkládány jako ověřená fakta, kdežto např. rozsáhlé archeologické nálezy v Mikulčicích za nevěrohodné a nedoložitelné. Když se ale tohoto blábolu chytne slovenská politická reprezentace a premiér Fico odhaluje obrovitou jezdeckou sochu „slovenského krále Svätopluka“, začíná to být na pováženou.

Naše moravské přátele ovšem mrzí více jiné věci, které dokládají českou i slovenskou přezíravost ve vztahu k Moravě – kdykoli Slováci opuštějí slovenské hranice, jsou zvyklí (asi s odkazem na bývalé Česko-slovensko) říkat „idiem do ČIECH“, ačkoli jejich cílem je např. moravské Brno. Když dne 14.6.2010 v tzv. „Hyde parku“ na ČT 24 vystupoval "samozvaný demokrat pan Fedor Gál," píše prof. Kolíbal, při debatě o českých komunistech prohlásil asi toto: „Je to Komunistická strana Čech a Moravy“, jak ji u Vás v Čechách nazýváte“. Ani tady to slovo Morava panu F.Gálovi zřejmě nic neříká, samozřejmě se ani redaktorka nijak nepohoršila. Je dosti obtížné nazvat pana Fedora Gála, který neustále pro naši republiku používá název „Čechy“, českým nacionálním šovinistou. To nějak nejde dohromady. Ale jde to dohromady s českou a slovenskou snahou vymazat Moravu totálně z mapy, jak je zřejmé z uvedené slovakizace Moravy."

Takové a tisíce jiných věcí pak vedou k jejich velké vnímavosti, až přecitlivělosti k takové aroganci -  příkladem budiž rozhořčený komentář necitlivého, už značně letitého článku proti moravistům, který publikoval v Lidových novinách (v roce 1993!) nedávno zesnulý L. Smoljak (z článku cituji): „Po Slovensku máme na stole další kauzu: Morava. Pár chlapců toužících podnikat zjistilo, že v oblasti seknhendů, odtučňovacích kúr na dobírku a masážních salónů je už dost těsno, a tak jejich pohled ulpěl na faktu, že bydlí na Moravě. S tím už se dá něco podniknout a výsledkem může být daleko víc než pouhé peníze: post moravského prezidenta, moravského předsedy vlády, předsedy moravského parlamentu a další. Tato akciovka má finanční schéma: peníze do ní budou povinně trvale vkládat všichni z Moravy i z Čech a dividenda bude jistá: nikdo nedostane nic. Jen Moravákům se za to slibuje zohlednění jejich historických práv, což v praxi znamená, že si například na Hané, na Ostravsku či v Olomouci nebudou své věci řešit sami, nýbrž je za ně z Brna obstará pan prezident Dřímal a premiér Bílý. Kryčer povede umírněnou moravskou parlamentní opozici.“

Aleš Macek to komentuje: „Autorovi se nelíbí, že by záležitosti Moravy byly řešeny na Moravě. Neuvádí, že nyní dění na Moravě určuje Praha, jen poukazuje na to, že by své věci neřešila místní samospráva, ale „Brno“. Spoléhá se na hloupost čtenářů, nedokázavších si toto uvědomit. Kolik Moravanů si uvědomuje, že celková zchátralost Moravy je možná „jen“ proto, že po dlouhá desetiletí dochází k všestrannému vykrádání Moravy (nejen k ekonomickému a intelektuálnímu)? Vybudování ekonomiky státu po druhé světové válce nebylo zajištěno ekonomickou činností pražské byrokracie. Nové továrny, železnice, silnice i byty na Slovensku, výstavba a restaurace Prahy včetně metra, obrovské výdaje na zbrojení a zahraniční pomoc spřáteleným režimům, to vše bylo financováno z převážné části penězi, o něž byla zkrácena investiční činnost na Moravě. Kolik Moravanů ví, že na Moravě nám už téměř nic nepatří? Drtivá většina firem má sídlo v Praze či v zahraničí. Daně jsou odváděny finančnímu úřadu v sídle firmy (Praha), jde-li o firmu zahraniční, pak finančnímu úřadu v Praze 1. Nelze si nepovšimnout ani rozdílu v rozsahu stavební činosti v Česku, na Moravě a ve Slezsku, rozdílu v průměrných příjmech i nezaměstnanosti.“ V podobném duchu článek pokračuje, a jeho tón svědčí o dlouho nahromaděné frustraci z bagatelizování věcí, které jsou lidmi na Moravě právem pokládány za významné a jejich poceňování  ze strany Čech je pociťováno jako veliká nespravedlnost.

Prof. Ing. Kolíbal, Csc. na toto téma dodává: „Nyní si řekněme něco velmi závažného: Z jedné korespondence vyplynulo, že nás kdosi napadl, že touhou pro identitě Moravy vzýváme všeobecně nenáviděný Protektorát Čechy a Morava, jako bychom chtěli něco takového opětovně zřizovat. Jiná paní napadla naši moravskou orlici, že se jedná o Rakousko-Uherský symbol. Vidíme v souladu s původními myšlenkami pana Smoljaka, jak nenávistnou, nepravdivou a zavádějící  kampaň jsou schopni odpůrci Moravy vést.“

Na závěr vyzývá k akci: „Je nutné začít s důkladnou ofenzívou. Častá krůpěj i kámen proráží. Vidíme, že se najdou i subjekty, které jsou schopny se omluvit za nesprávné užití pojmenování ČR jako Čechy, zejména, jde li o komerční sféru, když hrozí určité zprofanování firmy. Když je budeme trval a neustále „otravovat“, nakonec se z toho může stát určitá lavina. Přečtěte si v Bibli podobenství o nepoctivém soudci, který nechtěl vyhovět oprávněné žalobě jakési vdovy. Nakonec si řekl, že než se nechat od ní stále obtěžovat, raději ji vyhověl.“

Pozn MP: O významných nálezech, mj. možného hrobu sv. Metoděje v Mikulčicích na jižní Moravě je referováno např. i zde:

http://www.pravoslav.gts.cz/c_m/hrob_met.htm

Celý článek L. Smoljaka a polemika s ním je zde:

http://www.schol-methodicus.eu/Moravobijec-Smoljak.mht