Havlova knihovna vs. dům čp. 1601

Naše veřejnost je médii velmi podrobně informována o vývoji kauzy čp. 1601, významné stavby arch. B. Kozáka z přelomu 20. a 30. let 20. století na rohu Václavského náměstí. Tento dům má být zdemolován a na jeho místě má být postavena ultramoderní novostavba. Významné kulturní osobnosti sepsaly petici za její záchranu, za jeho zachování bojoval rovněž Václav Havel – ten dokonce v otevřeném dopise, jejž poslal ministrovi Besserovi. "Vážený pane ministře, dovolte mi, abych veřejně vyjádřil svůj smutek nad souhlasem, který jste dal ke zbourání domů na Václavském náměstí. Ještě větší než má lítost z bourání je můj strach z obludy, která bude na místě zbořených domů stát. Vím, že na tom nic nezměním, ale zároveň cítím povinnost se ozvat a sdělit Vám svůj názor. Váš Václav Havel," napsala bývalá hlava státu ministrovi.

Proti výstavbě tohoto nového domu na místě historické budovy bojuje od samého začátku velmi aktivně Klub Za starou Prahu. Protože se jako architekt o tuto záležitost také zajímám, navštívil jsem webové stránky tohoto sdružení, abych se seznámil s jejich argumenty proti novostavbě. Já sám jsem byl poněkud vnitřně rozpolcený, protože se mi stávající budova nejevila jako mimořádně architektonicky cenná (nejsem ale odborník – památkář) a naopak návrh nové mi nepřipadal tak obludný, jak tvrdil ve svém dopise Václav Havel. Po návštěvě těchto stránek jsem si mínění o významu původní stavby poopravil a nyní se přikláním k tomu, že by původní stavba měla být zachována.

Co mne však při zkoumání stránek Klubu Za starou Prahu zarazilo, ba zaskočilo, byla jiná kauza, uvedená na zmíněném webu. Týkala se připravované rekonstrukce historického domu na Hradčanech na knihovnu Václava Havla. Z uvedého textu byla zřejmá skutečnost, že Václav Havel se sice na jedné straně angažuje na záchraně jednoho (nepříliš historického) objektu na Praze 1, na druhé straně se ještě mnohem aktivněji (jako hlavní iniciátor) podílí na brutální devastaci jiného, historicky a domnívám se, že i architektonicky mnohem cennějšího domu "U Drahomířina sloupu" na Hradčanech. Navíc se ukazuje, že v této investici nejde ani tak o Havlovu knihovnu, jako o nabubřelé privátní sídlo „uhlobarona“ Bakaly, Havlova přítele a sponzora. Klub Za Starou Prahu na toto téma píše doslova:

Dům zvaný "U Drahomířina sloupu" je situován v jedné z nejcennějších a nejautentičtějších části historického města. Stejně jako většina sousedních historických objektů prošel i dům čp. 108-IV během staletí velmi složitým stavebním vývojem. Dnešní čtyřkřídlá budova s ústředním dvorem vznikla spojením dvou renesančních domů vystavěných ve 2. polovině 16. stol., z nichž horní dům - při Loretánském náměstí - byl vystavěn na gotickém sklepení. Výrazné změny proběhly roku 1725, kdy byla provedena barokizace interiérů, z nichž se dodnes v jižním křídle - při Úvoze - dochovala unikátní fresková a štuková výzdoba. V této části objektu byla také ve 20. letech 20. století vystavěna nástupní síň s krbem a působivým dřevěným schodištěm, jehož vznik souvisel s proměnou jižního křídla v rozlehlou obytnou rezidenci, v níž po roce 1948 bydlela i manželka druhého československého prezidenta paní Hana Benešová. Dům jako celek je dochován v překvapivé autentické podobě a nachází se v něm mnoho hodnotných architektonických detailů. Mezi nejcennější partie domu patří vedle rezidenčního bytu i vzdušné a malebné nádvoří, jehož autenticita je podtržena barokní sliveneckou mramorovou dlažbou.

Součástí schváleného projektu přestavby domu jsou razantní zásahy, které jeho historickou i uměleckou hodnotu výrazně narušují. Jedná se zejména o:

- podkopání celého nádvoří, které by zničilo cenné archeologické terény a ohrozilo historické konstrukce domu

- zastřešení dvora v úrovni 2. patra, které by z malebného volného nádvoří učinilo utilitární součást provozu budovy a které je v přímém rozporu s metodickým pokynem NPÚ, dle nějž jsou "dvory, dvorky a nádvoří podstatným prvkem skladby historických staveb", přičemž "kulturní hodnota charakteristické součásti skladby historické architektury nezávisí na velikosti dvora ani na náročnosti výtvarného ztvárnění dvorních fasád."

- podsklepení jižního křídla a prokopání skály ve svahu do Úvozu pro bezpečnostní archiv s garáží, které by razantně narušilo historické konstrukce i vzhled fasády do Úvozu a mohlo vážně ohrozit statiku samotného domu

- vybourání ústředního schodiště v severním křídle domu, které bylo vystavěno ve 20. letech 20. století a jehož náhrada jiným schodištěm by nutně vedla razantním zásahům do dalších historických konstrukcí

Všechny tyto navržené zásahy je bohužel nutno označit za velmi sporné a z hlediska historického domu naprosto nepřiměřené. Narušení archeologického terénu podkopáním nádvoří, prokopání skály kvůli přístupu do garáže či utilitární zastřešení malebného historického dvora mají razantní dopady nejen na historickou podstatu dotčeného domu, ale - jako závažný precedent - i na další domy této mimořádně cenné a autentické části Pražské památkové rezervace.

Klub Za starou Prahu si velmi váží Václava Havla i jeho Knihovny, která bezesporu patří mezi nejvýznamnější soukromé kulturní instituce v Praze. Rozhodně v principu nezpochybňujeme záměr umístit Knihovnu do renovovaného historického objektu. Předložený projekt však namísto renovace domu bohužel přináší razantní proměnu, která se velmi negativně dotýká jeho památkové podstaty. Je zjevné, že mnohé zásahy zde logicky vyplývají z naddimenzovaného stavebního programu, jehož součástí je překvapivě i luxusní soukromá rezidence sponzora, zcela oddělená od samotné instituce knihovny.

Domníváme se, že realizace tohoto sporného projektu by nevratně poškodila nejen historický dům "U Drahomířina sloupu", ale i pověst samotné Knihovny Václava Havla. I z tohoto důvodu vyzýváme investora, aby od razantní přestavby domu ustoupil a hledal jiné způsoby, jak zajistit Knihovně Václava Havla adekvátní zázemí a sídlo.

V Praze, 18. 5. 2011

Z uvedeného plyne, že Václav Havel chrání jen ty památky, které nechce sám zničit. Kde ale v tomto případě zůstala naše média? Proč až na ojedinělé zmínky – jako např. v Idnes, kde vyšlo najevo, že (se souhlasem investora) byla památkářům předložena jiná dokumentace, než ta, podle které má být stavba realizována (chystal se zde tedy podvod) - nenalezneme žádný masivní tlak odborné i laické veřejnosti proti chystanému nevratnému zničení cenného renesančního objektu? Nemělo by se měřit stejným metrem Havlovi, jako kterémukoli jinému investorovi?

Jak je původní dům „U Drahomířina sloupu“ navrženou rekonstrukcí devastován, lze vidět např. zde:

http://zpravy.idnes.cz/havlova-knihovna-ma-dva-plany-jeden-opravdovy-a-jeden-pro-pamatkare-1fm-/domaci.aspx?c=A110912_232125_praha-zpravy_ts