Diskriminace seniorů – zjevná i skrytá

Před nedávnem mne v pražské tramvaji upoutal letáček jisté nadace, na němž mladá žena rozhněvaně praví k čtenáři: „Nech mou babičku na pokoji“ s podtitulkem „nesnáším diskriminaci starých lidí – a ty?“ Pokud jde o mne, nesnáším ji také, ale co to znamená prakticky? Domnívám se, že tento apel nezahrnuje jen negativní vymezení – starým lidem neubližovat, ale především pozitivní – něco pro ně dělat.

www.mluvmeostari.cz

Diskriminace totiž zasahuje seniory nejrůznějšími způsoby, lidé si nejspíše všímají jejich týrání a zneužívání. Iva Pavlátová ve své bakalářské práci na toto téma v úvodu píše: „Týrání a zneužívání seniorů je celosvětově závažným problémem, který je řazen mezi extrémní formy věkové diskriminace. Ačkoliv se předpokládá, že se týká pouze marginální části seniorské populace, v rámci demografických prognóz o zrychlujícím se tempu stárnutí a nárůstu počtu seniorů nabývá problematika týrání a zneužívání seniorů nový rozměr a důležitost.“

Chtěl bych se nyní na tomto místě zmínit o určité, sice skryté a diskrétní, ale o to hanebnější formě diskriminace – finančního zneužívání starých lidí. Většina médií neponechává bez povšimnutí různé případy domácího násilí a vydírání, nebo přepadávání seniorů doma i na ulicích. Velkým tématem by mohla být diskriminace seniorů vzhledem k prudkému zvýšení nájemného v právě probíhající deregulaci. Staří lidé jsou totiž tak velice vázáni na místo, kde bydlí, že je pro ně často nemožná a děsivá představa, že by se měli ze svého bytu (ve kterém třeba žijí 70 a více let) odstěhovat někam jinam.

Je tu ale určitá skupina finanční diskriminace, o které se příliš nemluví, jelikož se jí velmi často dopouštějí různé instituce, například naše peněžní ústavy. Jak si jistě každý, kdo má nějaký účet u banky, či peněžního ústavu povšiml, u nás se již nedá vůbec mluvit o tom, že by tyto ústavy byly spořitelny, protože si vytvořily velice sofistikovaný systém, jak bezpracně připravit své klienty o jejich vklady pomocí řady poplatků a srážek. Systém je nyní nastavený tak, že každá fyzická návštěva těchto ústavů je vlastně trestem – klient je pokutován, že tuto svou návštěvu sem vůbec vážil, protože platí za to, že na své konto vložil nějaké peníze, platí za to, že je vloží na jiné konto, platí za to, že své peníze vybere, atd., atd. Klientovi je takto bez možnosti srovnatelné volby vnuceno používat bezhotovostní systém plateb – pomocí bankomatových karet a on-line bankovnictví, za které sice také platí, ale (často významně) méně.

A zde jsme u kořene problému. Budu ho ilustrovat na základě vlastní zkušenosti. Před nedávnem jsem byl pozván do svého peněžního ústavu, abych tam podepsal nějaké dokumenty, související s prodloužením platnosti svých účtů. Během té půlhodiny, co jsem zde seděl, jsem si mohl všímat, jaký druh zákazníků nejčastěji míří k pultům hotovostních přepážek. byli to ovšem většinou senioři. Protože jsem seděl nedaleko, nedalo se přeslechnout něco z dialogů, které vedli s úředníky banky: Starší dáma: „Víte, já se bojím chodit sama si vybírat peníze z bankomatu – jdu jen když je se mnou dcera“ (bojí se přepadení, nebo na čísla špatně vidí, nebo prostě si netroufne bankomat obsluhovat). A tak si senior jde pro své peníze do své banky, kde mu ovšem místo 5 Kč za výběr přes bankomat strhnou 65 Kč. Senioři také ve své drtivé většině nejsou schopni používat on-line bankovnictví – většina z nich nedokáže pracovat s počítači. Naše největší peněžní ústavy tak nepochybně obsluhují účty statisíců seniorů způsobem, který je ještě více odporuje slušnosti, než v případě klientů v produktivním věku. Když jsem se ptal bankovní úřednice, abych si to ověřil, přiznala, že nemají žádné zvýhodnění sazeb pro seniory např. pro výběry přes přepážky. Sice je dříve měli, ale v rámci sjednocení poplatků je zrušili... A tak naše peněžní ústavy takto nestydatě zneužívají různých omezení seniorů ke svému profitu.

Nepochybuji, že by bylo možno shromáždit mnoho dalších příkladů neslušného zacházení různých státních i soukromých institucí a podniků se seniory. Mohou být předmětem diskuze třeba i pod tímto blogem...