Pohádka z (A)Sociálstátu

Za devatery horami, devatery řekami a devatery hypermarkety, byla jedna malá zemička, zvaná (A)Sociálstát. V ní vládla strana Vaječného žloutku, důsledně dodržující principy (a)sociálně-demokratické

V duchu pseudoorwellovského principu, že jsme si všichni rovni, o těch poněkud rovnějších se cudně mlčelo, byl zaveden systém stejných potřeb. Zatím se sice nedařilo srovnat třeba mzdy tak, aby všichni dostávali stejně – důsledek to předchozí nelidské a kořistnické liberální vlády – ale v bytové politice byly zaznamenány velké úspěchy. Ve starších domech se byty přebudovaly na bytečky jako klícky, všechny stejně velké a stejně vybavené, domy nové se již tak rovnou stavěly. Tak nikdo nemohl závidět druhému lepší bydlení. Existovalo zde zatím soukromé vlastnictví, ale například o koupi a prodeji domů rozhodovali nájemníci (ne)demokratickou volbou a nájemné bylo rozděleno podobně, jak se platily daně. Tím se aspoň srovnal rozdíl mezi chudými a zlými boháči.

V hlavním městě byl dům o deseti bytech a deseti nájemnících. Měsíční nájem za celý dům byl čtyři tisíce místních grošů (MG). S ohledem na (a)sociální zvyklosti, na nájemném se jednotliví nájemníci podíleli následovně:

• 
   první čtyři, kteří byli nejchudší, neplatili nic;
• 
   pátý platil            40,- MG;
• 
   šestý                   120,- MG;
• 
   sedmý                280,- MG;
• 
   osmý                   480,- MG;
• 
   devátý                 720,- MG;
• 
   desátý              2.360,- MG

Sečteno a podtrženo, celkem 4.000,- místních grošů. Boháče nikdo nelitoval. Nikdo ani pořádně nevěděl, co dělá. Stále ho zvali někam do ciziny, dostával tam nějaké diplomy a různé ceny. Prý tam jezdil přednášet. A za to žvanění měl peněz hromadu. Ale normálně pracovat ho nikdo nikdy neviděl. Tak ať alespoň platí!

Jednoho krásného dne se majitel domu rozhodl dům prodat. Za liberálů by to nebyl problém. Za vlády strany vaječného žloutku o kupci rozhodovali nájemníci na základě tzv. obálkové metody.  V obálkách však nebyla cena, kterou kupec zaplatí, ale podmínky, za nichž nájemníci budou v bytech dál bydlet. Nabídky přišly dvě.

Na schůzi nájemníků dosavadní majitel rozbalil první nabídku. Byla zajímavá.

První nabídka

 Nájemné se snižuje o dvacet procent, takže místo původních čtyř tisíc, bude se platit pouze 3.200 místních grošů. Poměr plateb byl zachován jako doposud. Takže kromě čtyř nejchudších, kteří neplatili nic, byl od placení osvobozen i pátý nájemník a další dostali slevu. Vypadalo to takhle:

• 
   pátý neplatil nic, takže ušetřil 40,- MG, což byla stoprocentní úspora;
• 
   šestý místo 120,- MG bude platit 80,- MG a ušetří rovněž 40,- MG, což je úspora třetinová, tedy 33 %;
• 
   sedmý místo 280,- MG bude platit 200,- MG a ušetří již 80,- MG, což značí úsporu 28 % ;
• 
   osmý místo 480,- MG bude platit 360,- MG a ušetří 120,- MG, což je úspora čtvrtinová, tedy 25%;
• 
   devátý místo 720,- MG bude platit 560,- MG a ušetří 160,- MG, procentuelně to dělá 22 %;
• 
   boháč, tedy desátý nájemník, místo 2.360,- MG zaplatí jen 1.960,- MG, takže na tom vydělá rovných 400,- MG, i když procentuelně je to, oproti ostatním, pouhých 16%.

Tato úspora však nebyla zadarmo. Nový majitel se rozhodl šetřit. Proto zrušil některé služby, nájemníky doposud považované za samozřejmost. Například každý si měl kupovat toaletní papír a dokonce nebyl nárok ani na kartáček na zuby. To bylo příliš.

            Sotva majitel dočetl, strhla se bouře. První začal ječet šestý nájemník. „Jak já k tomu přijdu, že ušetřím pouhé čtyři pětky a támhle ten mamonář čtyři stovky?“ „Ano, je to tak! Já jsem na tom stejně!“, přidal se pátý, který doposud platil a dále neměl platit nic. Přidal se i sedmý: „To je nestoudnost. Mě jenom osmdesát a jemu celé čtyři stovky!“  První čtyři, kteří doposud neplatili nic, byli chvíli zticha. Jich se to přece netýká. Vzápětí jim to došlo. Chudáci jsou zase okradeni. Jako vždy! „Proč na tom mají vydělat jen ti majetnější. A nejvíc ten boháč? A navíc nám berou toaletní papír a kartáček na zuby! Fuj! Hanba! Aby to bylo spravedlivé, měli bychom dostávat ještě příplatek na bydlení!“ Tím mysleli, že by se jim ještě mělo platit za to, že v tom domě vůbec bydlí.

            Boháč podotkl. že jeho (a)sociální nadstandart nezajímá. On je stále na cestách a vše si kupuje za své. Včetně toaletního papíru a kartáčku na zuby. Ještě, že přítomný majitel preventivně zajistil přítomnost městského policajta. Kdo ví, jak by to s boháčem dopadlo.

Druhá nabídka

          Potom byla přečtena druhá nabídka. Již na začátku bylo uvedeno, že dosavadní servis bude  nejen zachován, ale dokonce navýšen. Samozřejmě, dojde k nějakým změnám. Toaletní papír rovněž nebude, ale každému nájemníku místo toho namontují do bytečku bidet. Jako prémii si budou moci navolit parfemaci vody a navíc, zadečky jim bude osušovat jemný vánek, jehož teplotu a intenzitu si každý bude moci nastavit. Samozřejmě, něco to bude stát. Opět se jedná o dvacet procent, avšak ne dolů, nýbrž nahoru. Cena nájemného vzroste o osm set místních grošů.

          Nový domácí má však (a)sociální cítění. Proto od placení osvobozuje nejen první čtyři nejchudší, ale i pátého. První, kdo by měl platit, byl šestý. Tomu se sazba snížila o polovinu. Ostatní, s výjimkou boháče, kterému se stanovila taxa 76 % - s ohledem na nejistý původ jeho majetku, měli platit ve stejném poměru jako dřív. To v konečném důsledku znamenalo slevu. Nájemné mělo být následující:

• 
   pátý nic, úspora 40,- MG, tj. 100 %;
• 
   šestý platí 60,- MG, úspora 60,- MG, tj. 50 %;
• 
   sedmý platí 207,- MG, úspora 73,- MG, tj. 26 %;
• 
  osmý platí 354,- MG, úspora 126,- MG, tj. rovněž 26 %;
• 
  devátý platí 531,- MG, úspora 189,- MG, tj. opět 26 %;
• 
  boháč, u kterého se a priori očekává sociální cítění, s ohledem na taxativně stanovenou sazbu 76 % zaplatí 3648,- MG, tedy navýšení o 1.288,- MG.

          Po přečtení nabídky se rozhostilo ticho. Něco tak úžasného nikdo nečekal. Razantní snížení nájemného a navíc takové služby navíc. Čtyři nejchudší sice zpočátku trochu pindali, že nedostali žádnou slevu. Nakonec zmlkli, protože přece přibudou další (a)sociální dávky. Dokonce jim budou mýt zadky!

          Pouze asociál boháč se rozhněval. On prý může žít i jinde, ne jenom v (A)Sociálstátě. Pletl něco o Bahamách, Kypru a dalších zemích. Nestačil však domluvit, protože všichni ostatní nájemníci se na něho vrhli a pořádně mu nabančili. Přítomný městský strážník nezasáhl, poněvadž si se zaujetím prohlížel brožurku s nadpisem „Pomáhat a chránit“.

           Jak dopadla volba nevím, protože pohádce schází konec. Jak dopadnou volby v Česku na podzim rovněž nevím. Jenom doufám, že ČSSD a KSČM nezblbnou voliče tak, jak to bylo v pohádce. Kteří nájemníci by dali těmto stranám hlasy? Určitě by se jednalo o první čtveřici, možná pětici nájemníků. Ale co váhající a dosud nerozhodnutí voliči? Nesednou na vějičku podobným slibům, jako nájemníci ve druhé nabídce?

Věřím, že ne!

Související téma: http://pijacek.blog.idnes.cz/c/93438/76-ci-100-procent.html