To by mohlo stačit, pane Miloši Zemane! Běžte se léčit!

Když jsem Vám ve druhém kole prezidentských voleb se zaťatými zuby dal hlas, nebyla totiž lepší volba, myslel jsem si, že už mne nemůžete ničím překvapit. Ani ve snu mne nenapadlo, že volím člověka zřejmě duševně chorého.

Jenže jsem se trestuhodně zmýlil. Není podstatné, že v řadě názorů s Vámi souhlasím. V řadě jiných zase nesouhlasím. To je život a je to v pořádku. Byl jsem rád, že jste zastavil nástup sluníčkařů, vítačů a klaněčů. Samozvanou elitou národa, řvoucí po ulicích a dávající najevo nesouhlas s výsledkem voleb, elitu dělající z milionů občanů stádo nesvéprávných idiotů, neberu na vědomí. Je to pro mne póvl snažící nastolit diktaturu řvoucí menšiny a dostat mlčící většinu na kolena. Že řvou proti panu Babišovi, že řvou proti Vám, a nerespektují výsledky voleb, to pouze svědčí o jejich morální a občanské vyspělosti.

Jenže to, co jste před několika minutami v přímém přenosu předvedl před zraky celého národa, to je skutečně mimo jakékoliv chápání. Svým oponentům, těm kavárnickým řvounům, jste dal do rukou argument, srovnatelný s municí těžkého kalibru. Veřejně označit novináře za idioty a před kamerami spálit kus červeného hadru, to svědčí o těžkém hnutí mysli dotčené osoby, tedy Vás, pane Miloši Zemane.

Těžko budete komukoliv vysvětlovat, že jste zdráv. Nemyslím tím Vaši cukrovku či polyneuropatii. Ostatně, mám je rovněž. Myslím tím Vaše duševní zdraví, o kterém po dnešku silně pochybuji.

Jste zřejmě duševně chorý a měl byste se léčit, pane Miloši Zemane.

 Odstupte z funkce, protože každý slušný člověk se za svého prezidenta ode dneška musí stydět.