Vzpomeňte si, jak česká média v pochopitelné snaze zvýšit svůj náklad se utápěla v detailech o útoku na hotel Marriott, kde zahynul náš velvyslanec. Ten se tam uchýlil, protože to bylo jedno z mála bezpečných míst v Islamabádu, kde by osoba ze Západu nebyla v nebezpečí, že bude okradena, zraněna nebo zabita, žena znásilněna. Mnohý náš občan zatím zaujatý konzumem a rozkladem na domácí politické scéně si náhle uvědomuje realitu světa. Naši vojáci zemřeli už v Afganistanu dříve, ale nyní to smrtí velvyslance na středním východě zasáhlo i elitu.
Střední východ je v obležení islamistů. Ani pakistánská armáda není "jediná stabilní instituce". Ve skutečnosti názory islamistů sdílí mnozí důstojníci, a to i ve zpravodajských službách. Úder na superchráněný Marriott by bez jejich spolupráce nebyl možný. Mnozí z nich chtějí změnit systém tak, aby v zemi nebylo např. skoro 100 milionů lidí, kteří jsou Světovou bankou řazeni mezi chudé. Jejich počet vzrostl, podobně jako v celém světě. Právě Světová banka nyní uvádí, že chudoba už zasáhla 60% Pakistánců, a to nemluvíme o Afganistánu!
Hassan Abbas z Harvardu doporučuje Pentagonu: "Pokud Pakistán nedokáže kontrolovat terorismus, celkovou anarchii, jež se týká celé země, nejen pohraničí, uděláme to my". Uvažujme v odpovědích ano/ne: Vojenský puč? Kdo ho provede? Za dané situace povede k bojům i uvnitř ozbrojených sil? Myslím, že každý, kdo se zamyslel nad odpověďmi, dospěl k závěru, že vojenské řešení není tou správnou cestou. The Economist tvrdí, že problém Pakistánu a Afganistanu je především ekonomický a stále více i ekologický a demografický, neboť v důsledku tání ledovců v Himalajích lidé kromě hladu stále více trpí žízní, země sténá pod nedostatkem vody pro zemědělství apod. A tak není divu, že zoufalý Bílý dům už Střední východ do jisté míry odepisuje a sází na silnější Indii, jež by měla být schopna odstrašovat islamisty, kdyby se v Pakistanu dostali k jaderným zbraním.
Existují sice koncepce v případě krajní nouze obsadit pakistánské nukleární zbraně a zařízení pomocí amerických parašutistů, ale je to zřejmě utopie. Růst chudoby a žízně existuje v celé Jižní Asii tedy i v Indii, podle Světové banky největší spolu s černou Afrikou, jenomže tam naštěstí nikdo nemá vojenské kapacity jako Pakistán a Indie. Obě tyto země jsou napojeny jak plynovodem, tak po moři na energetické zdroje Iránu, pomocí tankerů i z emirátů Saudů. NATO prohrává nejen v Afganistánu, ale právě a především v Pakistánu a Iránu. Je to další debakl, podobně jako je jím rozpad Gruzie a politický chaos na Ukrajině. Navíc v době globální, finanční a ekologická krize. Česká vláda se rozhodla v této situaci rozšiřovat svoji vojenskou účast v oblasti?! Asi to vytrhneme.
