Vodní megalomanský projekt vybudování plavebního kanálu Dunaj – Odra – Labe (dále jen „DOL“) je neúnosně drahý, nezodpovědný a z hlediska životního prostředí naprosto destruktivní. I přesto se jím vláda zabývá a zvažuje jeho realizaci. A myslím, že nejde ani tak o realizaci, ale o spíše to, aby pár podnikavců v podnicích Povodí i mimo nich mohli dál čerpat státní a evropské prostředky na nesmyslné projekty. To, že kvůli nim zůstane stavební uzávěra na sta hektarech pozemků bránící rozvoji obcí a mikroregionů nikoho nezajímá (při prosazování církevních restitucí je to ale zásadní argument). Toto je klasický případ, kdy několik zlatokopů pro svůj prospěch zneužívá nadšení několika tímto vodním dílem fascinovaných vodohospodářů. Těmto snílkům nelze jejich sen vyčítat. Politici ale musí být realisté a vyhazování státních peněz zabránit. Krom toho by si měli uvědomit, že chopí-li se projektu některý z velkobetonářských stavebních gigantů, rozjede se vlak s obrovskou setrvačností, který nepůjde zastavit. Pak by i proti skutečné vůli odpovědných politiků, kteří dnes lehkovážně zvedají ruku (vždyť se jedná jen o prolongaci stavební uzávěry, nikoli o realizaci DOLu – to by jistě hlasovali jinak), mohlo k realizaci tohoto šílenství skutečně dojít.
Projekt vodního díla DOL se datuje již od sedmnáctého století. Nejedná se tedy o nic nového, natož pak převratného. Právě skutečnost, že se ani za monarchie, první republiky ani za komunistické vlády tento megalomanský projekt nerealizoval naznačuje, že se jedná o velice pochybnou záležitost. Během tří století jistě padly veškeré adekvátní argumenty pro i proti platné své době. V roce 2008 musely padnout i argumenty o ekonomické a ekologické prospěšnosti.
300 miliard až jeden bilión korun je předpokládaný rozpočet za největší projekt v dějinách české země. Po Bémově nápadu s uspořádaní olympijských her v matičce Praze se tak jedná o další megalomanský projekt, který absolutně nekoresponduje s ekonomickou situací našeho státu ani s životní úrovní většiny obyvatel a jejich potřeb.
Názory odborníků a vědců, ale i krajských a regionálních úřadů Moravskoslezského kraje, stejně jako místních obyvatel se vzácně shodují na tom, že výstavba plavebního kanálu je investice, která se stále opírá o zastaralé vodohospodářské plány a ekonomiku sedmdesátých let a v současné době postrádá jakékoliv reálné opodstatnění. Tím méně je proto veřejným zájmem. Jde o velice nákladnou mnohasetmiliardovou, typicky rizikovou investici, jejíž návratnost je evidentně sporná, tedy o typický příklad ztrátových investic, na který poukázal i „Kontrolní závěr NKÚ z kontrolní akce 01/15 – finanční prostředky poskytované na provoz, údržbu a rozvoj vodních cest“, provedené Ministerstvem dopravy a spojů v roce 2001.
Ekologické studie a hodnocení vlivů kanálu jednoznačně varují před rozsáhlými, nevratnými poškozeními lesních i nelesních ekosystémů s odkazem na negativní vlivy, které byly zaznamenány u podobných, již dříve vybudovaných kanálů v zahraničí. Geologické hodnocení poukazuje na neznalost podrobného charakteru geologického podloží navrhované trasy, které by mohlo přivodit důsledky nepředvídatelných rozměrů. Kolize navrhované trasy s výhradními ložisky nerostů a výhradními ložiskovými územími je neodiskutovatelná.
Zcela zásadní zamítavé stanovisko pak vyplývá z vážného nebezpečí narušení, nevratného poškození a nezanedbatelné ztráty strategických zásob pitné vody, která limituje obyvatelnost krajiny a je zcela zásadním faktorem určujícím zdraví a životní úroveň obyvatelstva. Zásobování obyvatelstva a hospodářství vodou je vrcholný veřejný zájem zejména v období očekávaných srážkových výkyvů a deficitů způsobených klimatickými změnami. Tedy v době, kdy se očekávají extrémní sucha a následný akutní nedostatek nejen pitné vody, ale vody jako takové.
Souhrnem lze tedy říci následující:
Ø případná výstavba průplavního kanálu DOL by vyvolala jednu z největších ekologických katastrof na území České republiky
Ø Chybí seriózní podrobný ekonomický rozbor návratnosti investic ve vztahu nabídky a poptávky, který by mohl zcela jasně prokázat ekonomickou naléhavost takové gigantické stavby.
Ø Nikdy nebyla prokázána skutečnost (jak předpokládá usnesení vlády č. 741/99 Sb.), že reálně existují skutečné potřeby dopravního trhu a finanční možnosti státu. Přes všechna ujišťování, přání a výmluvy Ředitelství vodních cest (ŘVC) ve skutečnosti dochází k výraznému útlumu lodní říční dopravy.
Ø Vzhledem k vývoji zásadních klimatických změn a tedy k předpokládanému dlouhodobému sužování naší země extrémním suchem, lze dedukovat problémy se stavem vody v kanálu, respektive s trvalým nedostatkem vody pro provozování vodní dopravy.
Ø územní ochrana vymezeného koridoru projektu DOL a všech jeho případných variant výrazně omezuje rozvoj regionů a některých obcí, které se v tomto koridoru nacházejí.
Vzhledem k uvedenému a vzhledem ke všem známým faktům považujeme za nutné, aby vláda od megalomanského, neskutečně drahého a dnes již neopodstatněného projektu výstavby vodního koridoru DOL zcela upustila a odblokovala územní ochranu vymezeného koridoru. Jak naše životní prostředí, tak i naši občané potřebují energii vládních úředníků a finanční prostředky daňových poplatníků nasměrovat ke zvýšení životní úrovně a zajištění sociálních a životních potřeb našich občanů, což případná realizace projektu DOL rozhodně nezajistí.
