Obama ve svém nástupnickém projevu nebyl dost konkrétní a skoro vůbec nezmínil některé velké otázky. Čtyři dny po svém nástupu ale již vystoupil v rozhlase a konkrétně specifikoval některé části připravovaného stimulačního programu, který napumpuje do hospodářství částku až $825 miliard. Oznámil, že počítá s vytvořením speciální webové stránky (www.recovery.gov), na které bude moci veřejnost sledovat, kam peníze z kapes daňových poplatníků míří. Stejně aktivně si počíná i např. Brown. Jak vidět hluboké krize vedou k prohlubování demokracie, kdy politici musí rychle a přesvědčivě reagovat na oprávněné obavy veřejnosti i kritiku ze strany opozice.
Americký stimulační program by měl v následujících letech vést k záchraně až 4 milionů pracovních míst. Řekl: "Budeme investovat do oblastí, které považujeme za nejdůležitější priority: energetika, vzdělávání, zdravotní péče, nová infrastruktura. Důraz bude kladen na transparentnost státních výdajů. Musím připustit, že míra nezaměstnanosti se může vyšplhat až na 10%". Velkou pozornost prezident věnoval 24. 1. bolestem důchodců a znovu opakoval, tentokrát podrobněji, že je třeba přikročit ke zvyšování daňové zátěže zámožných vrstev, zatímco Bush postupoval právě opačně. V rámci těchto ideových sporů nelze zapomínat na životní prostředí, kde jde o přežití lidstva. Není možnost přehlížet řadu otazníků, které vnáší kritici I. etapy Velké americké revoluce či přestavby, transformace, převratu.
Obama tedy začne léčit hospodářskou krizi starou metodou viceméně podle Johna Keynese. Vláda i jinde bude utrácet jako "opilý námořník", aby nějak oživila ekonomiku. Má to ovšem své zádrhele. Jedním z nich je to, že Spojené státy jsou už tak zadlužené, a další zvyšování je opravdu nebezpečné. Kdyby věřitelé z těch či oněch důvodů přestali věřit ve schopnost USA splácet dluhy, nebo prostě se sami ocitli v situaci, kdy by se půjčky Americe ukázaly jako kontraproduktivní, co bude potom? Mohlo by to položit na lopatky celý globální finanční systém a spolu s ním rozvrátit celou současnou kapitalistickou civilizaci. Lord Keynes by se ovšem otáčel v hrobě, kdyby viděl, že jeho teorie, jež má zabránit naprostému zbídačení lidí v naprosto výjimečné situaci, se využívá pro udržení a rozvíjení nesmyslného blahobytu a plýtvání především bohatých, ničení přírody, klonění se zlatému teleti. On to ovšem tušil.
