Jak bude Topolánek s Klausem prosazovat ekologickou politiku EU ...

Plný název článku měl znít: "Jak bude Topolánek s Klausem prosazovat ekologickou politiku EU a asistovat u zániku kapitalizmu", neboť, jak uvidíte, u obou revolučních událostí budou oba pánové jaksi přinuceni asistovat. Velká finanční krize, ekonomická deprese, ale i stále častěji se hlásící ekologická krize a politický chaos budou totiž doprovázet premiéra Topolánka a prezidenta Klause, když budou předsedat Evropské unii. Včerejší summit EU, kde si naše politická reprezentace znovu uřízla ostudu jak řemen, když  hrozilo, že ekonomická opatření k finanční krizi budou přijata jen pro 26 členských států mimo ČR, též oddálil schválení klimaticko-energetického balíčku EU. Další kroky proto již patrně budou v naší režii.

Zmíněný set ekologických směrnic, který by po schválení zaručil snížení skleníkových plynů o 20-30%, zvýšení výroby energií z obnovitelných zdrojů o 20%, zvýšení podílu alternativních pohonů v dopravě a vůbec zvýšil úspory a energetickou nezávislost a bezpečnost Evropy, bude napříště v EU prosazovat nejspíše náš přední ekolog a známý aktivista Mirek Topolánek. Určitě mu u toho bude náležitě asistovat neméně známý klimatolog Václav Klaus. Určitě oba s plným nadšením vyjednají ty nejlepší předpoklady pro schválení tohoto klimaticko-energeticko balíčku i přes neutuchající naříkání průmyslové lobby na hospodářskou depresi, aby ukázali N. Sarkozymu, že v politické diplomacii jsou rozhodně „jedničky“ oni. Bursík jen bude tiše závidět, že nemůže slíznout tuto ekologickou smetánku sám, protože vyjednání tohoto revolučního balíčku by mu přineslo věčnou slávu na ekologickém nebi.     

Mimo to Klaus s Topolánkem jistě zvládnou i pohřbít kapitalizmus, když budou jaksi přinuceni hájit socializující zásahy státu do tržní ekonomiky. Společně s Vojtěchem Filipem si rozhodně mohou postesknout, že „Nejde o krizi černého pátku na newyorkské burze z roku 1929, ale že tato krize může být horší“. Haló noviny totiž začínají přinášet obdobné články věštící brzký konec kapitalizmu, mezi jinými např.: "Může kapitalismus přežít dnešní finanční krizi?". V této atmosféře budou naši představitelé výkonné moci Topolánek s Klausem na jedné straně hlásat „laissez  faire“ a na druhé straně prosazovat v Evropské unii znárodňování krachujících bank a podniků.

Myslím, že tato dvojka bude nepochybně garancí nejslavnějšího půlroku v dějinách předsednictví EU. Rozhodně to Evropě alespoň osladíme!!! Pokud jde o ideologii, zdůvodnění jejich „budoucího úspěchu“ jistě nalezneme v receptářích KSČM. Máme se na co těšit, jen mi je líto toho dnešního světa.