Rád bych navázal v rámci mikroekonomického pojednání o udržitelném rozvoji analýzou dopadů ekologické regulace a elasticity, či neelasticky nabídky.
Již dnes je zřejmé, že nabízené množství některých statků bude stagnovat, popřípadě bude klesat v především v důsledku
a) zvyšování jejich ekonomické vzácnosti v souvislosti s vyčerpáváním neobnovitelných přírodních zdrojů,
b) omezování či zákazu jejich uvádění na trh (například freony, PVC, vozidla na čistě fosilní paliva, ekologické limity těžby uhlí),
c) dosažení hranice regenerace u obnovitelných přírodních zdrojů (například dřevní hmota).
Elasticita nabídky je pak dána podílem změny nabízeného množství (v %) ku růstu ceny (v %). Přitom platí, že u neelastické nabídky (množství produkce dřevní hmoty bude fixováno mírou jeho obnovy) bude jeho cena v buď v ideálním případě stagnovat, nebo se bude v důsledku růstu poptávky po obnovitelných substitutech zvyšovat až na tu úroveň, kdy se vyplatí investovat do substitutu třetího (například pěstování rychle rostoucích dřevin). U statků, jejichž nabízené množství bude trvale klesat a nabídka je neelastická, se dá očekávat výrazný růst cen, a to až na takovou cenovou úroveň, kdy se vyplatí je využívat ušlechtilejším způsobem (například pokles nabízeného množství uhlí v důsledku ekologických limitů těžby (odpisu zásob) zvedne jeho cenu natolik, že se nevyplatí jej pálit, ale jen využívat jako suroviny pro chemickou výrobu).
