FEP 31: Ekonomický pilíř udržitelného rozvoje – mikroekonomie I

Dnes přejdeme z makroekonomických analýz k mikroekonomickým. Začneme cenovou elasticitou poptávky a jejím dopadem na trh s ekologickými, popř. naopak neekologickými výrobky. Vysvětlíme si, proč se vůbec v souvislosti s realizací politiky udržitelného rozvoje jejich ceny budou měnit. Doporučíme výrobcům, jak se trendu přizpůsobit.

Ceny některých výrobků a služeb porostou v důsledku především

a)    růstu cen materiálových vstupů (energií, surovin), pokud jsou založeny na neobnovitelných přírodních zdrojích. Příčinou může být například povinná internalizace externích nákladů, úbytek jejich zásob …,

b)    růstu tlaku na snižování emisí. Příčinou bude obchodování s povolenkami na emise, zpřísňování standardů kvality životního prostředí a odhalování úniků emisí plnou aplikací integrovaného registru znečišťování,

c)    růstu tlaku na snižování množství a využití odpadů spojených s odpovědností výrobce za osud výrobku ve fázi, kdy se stane odpadem,

d)    růstu tlaku na zvyšování bezpečnosti a aplikace pravidla předběžné opatrnosti včetně povinného finančního zajištění výroby. 

Jaké skutečné dopady na ekonomiku podniku bude mít tento růst cen, vystihuje právě cenová elasticita poptávky. Cenová elasticita poptávky je dána podílem nárůstu změny poptávaného zboží (v %) ku změně ceny (v %). Jinak řečeno poptávané množství klesá, když cena roste a naopak. V relativně výhodnějším postavení budou odvětví, u nichž předpokládáme cenově neelastickou poptávku (1% růst ceny způsobí nižší než 1% pokles poptávaného množství) po jejich výrobcích či službách. Je to dáno tím, že statky, které mají ekologičtější substituty, mají obvykle vyšší cenovou elasticitu, než statky, které takové substituty mít nebudou. Dopad na komponenty ekologicky nepříznivého statku bude taktéž záporný, což může vést k inovacím a změně technologií. Příkladem může být nárůst cen fosilních pohonných hmot, který vyvolá růst poptávky po substitutech (plyn, biopaliva, veřejná doprava) a zároveň pokles poptávky po komponentech (motorových vozidel) s následným efektem úsporných a inovativních opatření (elektrické a hybridní automobily, přizpůsobení alternativním palivům). Z tohoto důvodu podnikového ekonoma musí zajímat nikoliv příčiny růstu cen, ale křížová elasticita, tj. citlivost poptávky po ekologicky příznivějším zboží na růst cen zboží s méně žádoucím ekologickým dopadem (změna poptávaného množství neekologického statku (v %) ku změně poptávky po ekologičtějším statku (v %)). Je-li poptávka spíše neelastická, měl by hledat další možnosti rozvoje podniku v oblasti vědy a výzkumu a sám nalézt substituty, je-li poptávka elastická, měl by vedení podniku doporučit změnu technologie.