FEP 21: Sociální pilíř udržitelného rozvoje VI
Současná psychologie vychází z předpokladu, že tvořivé nadání má každý člověk. Každý tvůrčí proces má fázi přípravy (vzdělání, praxe, nalezení problému), inkubace (hledání řešení, intuice), osvícení (nápad, vhled, aha efekt, heuréka) a verifikace (ověřování v praxi).[1] Je zřejmé, že řada pracovních procesů neodpovídá procesu tvůrčímu. S mírou růstu dělby práce a specializace se práce od pojmu tvořivosti oddělila, stala se vynucenou a člověku odcizenou (výtvory práce jsou odděleny od člověka od jeho vůle a představ). Práce v souladu s pojetím Karla Marxe[2] má však být projevem lidského života, kterým se mění vztah lidí k přírodě, a proto se prací mění sám člověk. Jinak řečeno, člověk jako individuum existuje a seberealizuje se na základě pracovního procesu, v němž uchopuje svět činným způsobem. „Není-li člověk tvůrčí, je-li pasivní, není ničím – je mrtvý“. V tvůrčím procesu člověk uskutečňuje svou podstatu.
Má-li být pracovní proces zároveň procesem tvůrčím, znamená to, že je třeba výrobu vrátit pod kontrolu člověka, tj. vytvořit podmínky pro práci člověka opravdu svobodného, racionálního, činného a nezávislého. Právo samozřejmě nemůže nařídit ani zaměstnanci, aby pracoval tvůrčím způsobem, ani zaměstnavateli, aby svým zaměstnancům nechal volnou ruku. Brání tomu dva důvody. Za prvé - řada zaměstnání je specializovaná a rozfázovaná natolik, že jejich spojení buď možné není (například u velkých staveb) nebo by způsobilo ztrátu konkurenceschopnosti (megapekárna bude vždy mít konkurenční výhodu vyplývající z rozsahu výroby před pekařem). Za druhé - podpora tvůrčího procesu s sebou nese vždy riziko, že se to nepovede nebo ještě hůře že bude tvůrčí proces jen předstírán. Rozvíjíme-li tvořivý nápad, riskujeme, že uděláme chybu, že selžeme, zraníme se, přijdeme o peníze. Sami na své náklady a svou odpovědnost jsme zpravidla takové riziko ochotni podstoupit, nikoliv však za cenu ztráty zaměstnání. Krom toho existují druhy práce, kde jiný než autoritativní styl řízení není možné realizovat (například armáda). Zaměstnání lze z tohoto pohledu rozdělit na ta, která vyloženě tvůrčí způsob práce vyžadují (např. povolání učitele, vědce, lékaře, architekta), na taková, kde závisí na zaměstnavateli, zda ponese riziko případného nezdaru a využije metody a techniky vedoucí k motivaci zaměstnanců k inovacím a tvůrčí práci[3] (například dílenské výroby, služby), a konečně na zaměstnání, která tvůrčí proces neumožňují (zejména všechny druhy pásové výroby).
Právo tedy nezasahuje v tomto smyslu do vztahu zaměstnance a zaměstnavatele, může však vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti solitérní produkce jak výrobků (například umělecký kovář), tak služeb (např. malá prodejna). Patří sem všechny stimuly malého, popřípadě středního podnikání (Státní program podpory malého a středního podnikání[4]). Legislativa dosud nijak neupravuje zvýhodnění práce prováděné mimo trh. Tvůrčí potenciál netržní práce (výsledky a profit z ní není započítáván do agregátního důchodu) je přitom obrovský. Právo ale nemá ambici zasahovat do netržní práce tam, kde prospěch z takové práce má především individuální charakter (například stavba vlastního domu, upravená předzahrádka). Legislativa by však měla podporovat takovou tvůrčí činnost, která přináší pozitivní externality pro celou společnost. Patří sem například politická a občanská aktivita, charitativní činnost, vzdělávání se, rodičovství, drobná řemeslná nebo zemědělská výroba pro vlastní potřebu nebo prodej zemědělských přebytků přímo spotřebiteli (bez zapojení obchodního řetězce) a práce v řadě neziskových organizací (rybáři, včelaři, myslivci, armáda spásy apod.). Právní stimuly k podpoře netržní práce mohou spočívat buď v ekonomických nástrojích (například daňové asignace) nebo mohou být součástí aktivní politiky zaměstnanosti. Druhou možností jsem se podrobněji zabýval v Politice trvale udržitelného rozvoje[5]. Její princip spočívá ve vytváření nových pracovních míst tím, že jsou podporovány legální z hlediska životního prostředí a společnosti žádoucí volno-časové aktivity za předpokladu, že zájemce o takovou podporu se vzdá alespoň z části svého pracovního místa – tj. je zaměstnán na zkrácený pracovní úvazek nebo není zaměstnán ani nepodniká a zároveň není na úřadech práce veden jako nezaměstnaný. Program má být zaměřen především na nízkopříjmové skupiny a skupiny s nízkou kvalifikací, což jsou skupiny populace nejvíce ohrožené nezaměstnaností. Cílem je i aktivizovat dlouhodobě nezaměstnané a vrátit je tak na trh práce. Prvním nikoliv však úspěšným pokusem realizovat tuto podporu byla iniciativa vlády – usnesení vlády č. 1559/2005, kterou provedl ministr práce a sociálních věcí prostřednictvím pilotních projektů.
K projektům se přihlásilo více než sto uchazečů a patrně by jich bylo mnohem více. To svědčí o tom, že mezi lidmi i mezi zaměstnavateli byl zájem o realizaci záměru podpory zkrácených pracovních úvazků za podmínky nahrazení získaného času celospolečensky prospěšnou prací, kterou se daný uchazeč zároveň sám realizuje. Důvodem neuzavření smluv mezi uchazeči a příslušným úřadem práce byla zaprvé špatná koordinace mezi MPSV a úřady práce a za druhé, a to především, pouze krátkodobá garance trvání tohoto projektu. Pro uchazeče je rozhodnutí o zkrácení stávajícího pracovního úvazku důležitým životním krokem. Takové životní rozhodnutí ovšem vyžaduje zákonnou záruku, že podpora, která uchazeči o program má být pravidelně vyplácena, mu bude skutečně poskytnuta po celou dobu (i desítky let), kdy sám plní podmínky pro její vyplácení. Pilotní projekt takovou záruku neposkytoval.
Přes výše uvedené a především proto, že se ukázal nečekaný zájem o využití této netradiční formy aktivní politiky zaměstnanosti, je žádoucí pracovat na příslušných novelách zejména zákona o zaměstnanosti. Podpora tvůrčí práce, která je nejen prostředkem k obživě, ale především způsob seberealizace a naplnění, je novým úkolem práva sociálního zabezpečení.
[1] srov. Zdeňka Pecháčová, Komunikace pro ekonomy, ČZU, Praha 2006, str. 71-72
[2] viz například Erich Fromm, Obraz člověka u Marxe, L.Marek, Brno 2004, str. 19
[3] podrobněji Zdeňka Pecháčová, Komunikace pro ekonomy, ČZU, Praha 2006, str. 79-90
[4] Programy podpory malého a středního podnikání na období 2005 - 2006 schválila vláda České republiky usnesením č. 1159 dne 24. 11. 2004. Ministr průmyslu a obchodu na základě zmocnění obsaženého v uvedeném usnesení vlády schválil změny podmínek programů s platností od 1. 1. 2006.
[5] viz Petržílek P., Politika trvale udržitelného rozvoje a programy sociálního smíru při přechodu k trvale udržitelné ekonomice, MŽP, Praha 2002, str. 11-12, 26-29, 32-35
Petr Petržílek
A klima prioritou vlády rozhodně nebude ...
Nemusíme žít a čekat celá tisíciletí. Během několika málo let nás opět nenadále zaskočila v pořadí třetí tisíciletá povodeň kromě každoročních staletých povodniček. Místo pod Beskydy nebo ve středních Čechách tentokrát pod Jizerkami na Frýdlantsku. Město Frýdlant zaplavila říčka Smědá, někde až do výše 3,5 m, stejně tak Nisa Lužická v Hrádku n. Nisou a v Chrastavě. Vysokou vodu má i Jizera. Rozvodnila se říčka Kamenice pod Lužickými horami. Voda se nevyhnula Chřibské ani Jetřichovicím. Zatopené je Hřensko. Staleté záplavy hlásili na Ploučnici v Kunraticích, v Mimoni a na Ploužnici v Ralsku. Protrhnul se leknínový Holanský rybník u České Lípy.
Petr Petržílek
Ropná katastrofa v The Gulf of Mexico – konec fosilní ekonomiky?
P. Krugman se domnívá, že „pokud by měl únik ropy v Mexickém zálivu pokračovat po dlouhou dobu, bude to strašlivá hrozba pro celý svět. Al Gore zažije velký comeback a Američané se konečně probudí ze své lehkomyslnosti, pokud jde o naléhavost řešit problematiku životního prostředí, a to urychleně. Takže celé toto drama přináší i velkou naději.“
Petr Petržílek
Perspektiva využívání obnovitelných zdrojů v ČR
V České republice máme velmi kvalitní zákon o podpoře výroby zelené elektřiny a naopak chybí zákon o podpoře úspor a tepla z obnovitelných zdrojů (OZE). Potenciál výroby primární energie z obnovitelných zdrojů (k roku 2050) je největší při využití biomasy (280 PJ) a geotermální energie (220 PJ), přičemž využívání energie Země může na rozdíl od biomasy v druhé polovině tohoto století vzrůst ještě na dvojnásobek předpokládaného stavu roku 2050. Zatímco pro využívání energie vody a větru nejsou přírodní podmínky v ČR příliš příznivé, ostatní obnovitelné zdroje by mohly v budoucnu nahradit veškeré fosilní zdroje pro výrobu elektřiny a tepla. V kratší perspektivě je ale nutné při výrobě elektřiny počítat ještě s jádrem a při výrobě tepla se zemním plynem.
Petr Petržílek
Štěstí a HDP
Novým nevídaným jevem je, že nastartování ekonomiky a růst HDP neváže tvorbu nových pracovních míst. Příkladem může být USA. To, že Ameriku postihuje nezaměstnanost více než jiné státy, členy OECD, ačkoliv její pokles – jakkoli nespolehlivého ukazatele – HDP je menší než jinde na Západě. Jinak řečeno, poprvé je během recese vývoj HDP v nesouladu se změnami týkajícími se lidí bez práce, případně polozaměstnaných či pracujících chudých. Occunův zákon a ostatní ekonomické teorie selhávají.
Petr Petržílek
Povodně - takhle se nic nezmění
Ukazuje se, že samotná technická opatření, jako je zpevňování koryt (2009 Bečva – dokonce v tvaru lichoběžníku), či budování nádrží a poldrů, sami o sobě větším škodám v důsledku povodní nezabrání. Tato opatření je nezbytné kombinovat se zvyšováním retenční schopnosti krajiny. Jedná se především o meandrující koryta, obnovu lužních lesů, využití nivních luk k rozlivu, hrazení lesních bystřin, zvyšování hydrologické stability lesů zákazem holosečné těžby a lepší věkovou a druhovou diverzifikací, rozčleňování zemědělské krajiny mezemi, hájky a remízky. Taktéž pomůže obnova a budování malých a drobných vodních nádrží, resp. rybníků. Dešťové vody v urbanizované krajině musíme přestat kanalizací odvádět do koryt, ale nechat je vsáknout do půdy. Způsobů, jak to zajistit je řada, jen jednejme! Vláda musí napříč rezorty připravit plán financování těchto opatření a Podniky povodí musí upustit od plánování megalomanských přehrad a průplavu Dunaj-Odra-Labe a začít plánovat opatření v souladu s přírodou.
Další články autora |
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím
Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
Pavel se zranil na motorce. V nemocnici na pozorování zůstane několik dní
Prezident Petr Pavel se zranil při jízdě na motorce. Zranění nejsou vážná, ale vyžádají si...
Na hřbitově v Petrohradu přibyla nová socha. Zvětšený Prigožin s náhrobkem
Zesnulý ruský oligarcha a šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin se v Rusku dočkal...
Senát rozhodne o nové definici znásilnění i výši příspěvku na péči
Přímý přenos Změnu vymezení znásilnění v trestním zákoníku ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk bude...
Posílili jste národní hrdost, řekl Fiala mistrům světa. Dostal podepsaný dres
Premiér Petr Fiala uvítal v Kramářově vile hokejové mistry světa. Poděkoval jim za zisk titulu. „Je...
Senát schválil novelu, která usnadní podmínky uplatnění zubařů ze zemí mimo EU
Senát podle očekávání potvrdil souhlas se svou novelou, která má usnadnit zapojení zubních lékařů...
- Počet článků 205
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1247x