Vyschlé studny, potoky, rybníky, vyprahlá půda, louky, lesy, zničená úroda a rozsáhlé požáry střídá přívalový déšť a povodně. To je obraz letních měsíců ČR posledních let a zejména pak loňského léta, o čemž svědčí i novinové titulky z července a srpna roku 2007[1].
[1] Některými řekami v ČR protéká jen pětina vody - novinky.cz, Déšť nad zlato - Mladá fronta DNES, Lidé jsou stále bez vody - Mladá fronta DNES, Na Rychnovsku už vyhlásili stav sucha - Hradecký deník, Mizí voda z potoků - Orlický deník, Vysočinu trápí nedostatek vody - ČT 1, Stav sucha sužuje v kraji sedm sledovaných řek - Havlíčkobrodský deník, Vyprahlý jih Moravy: požáry a málo vody - Blanenský deník, Sucho dosáhlo extrémů, hlídky vyrazily do lesů - Svitavský deník, Extrémní teplo vysušilo moravské vinice - Impuls, Nedostatek vody v řekách dělá rybářům velké starosti - Bruntálský a krnovský deník, Počasí se „zbláznilo“ a bude hůř - Mladá fronta DNES, Vedro zabilo v jihovýchodní Evropě desítky lidí - zpravy.iDNES.cz, Sadaři: nejhorší úroda za 45 let - Mladá fronta DNES, Zlínsko trápí extrémní sucho - Boleslavský deník, Sucho letos poškodilo úrodu obilí - ČRo 1 – Radiožurnál, Podbořansko: velké sucho - Žatecký a lounský deník, Bouřky s kroupami sužují zemi - Mladá fronta DNES
The Financial Times pak informuje o zprávě o dopadu klimatických změn na bezpečnostní politiku. V první fázi bezprostředních dopadů půjde o ohrožení stability zásobování energetickými surovinami a potřebu se vypořádat se vzrůstem počtu „ekologických uprchlíků“ ze zemí bezprostředně postižených. V dalším plánu pak bezpečnostní situaci můžou destabilizovat nepokoje a války, jejichž příčinou bude spor o vodu. Na druhou stranu, hrozí nové napětí v severních oblastech, kde proces oteplování zpřístupní nová naleziště surovin. Především se mluví o oblasti Severního ledového oceánu a tamních ambicích Ruska a částečně i USA, k nimž se přidávají i další státy, EU nevyjímaje. Změna klimatu může i vážně narušit výnosy zemědělských produktů ve třetím světě, což zvláště v Africe může vést k rozkolísaní křehkého míru mezi mnohými etnickými skupinami. Jeden z dalších možných dopadů, na který zpráva upozorňuje, je možné zvýšení tlaku na poskytování humanitární pomoci ze strany EU pro oblasti postižené změnami. Taková pomoc by musela být uvažována ve výši miliard euro.[1] Stejně tak si zprávy všímá francouzský L‘ Express, který především zdůrazňuje možný příval uprchlíků.[2]
Nedostatek vody je považován za nejrizikovější faktor z hlediska světového napětí, dokonce vážnější než terorismus. Fenomén extrémního sucha vlivem změny globálního klimatického systému již bohužel pronikl i na naše území. Podle sledovaných celosvětových klimatických změn, lze s téměř stoprocentní jistotu předpokládat, že naše zem bude sužována extrémním suchem i nadále a to s čím dál větší intenzitou Řada odborníků se proto jednoznačně shoduje na tom, že je nezbytně nutné učinit opatření, která povedou ke schopnosti zadržovat v krajině co nejvíce vody. Velké plochy zemědělské půdy, které byly během minulých padesáti let zbaveny remízků, rybníků a znásilněny meliorací mokřadů totiž nejsou schopny zadržovat vodu a při velkých přívalových deštích pak naopak nejsou schopny velké množství vody zadržovat. Celou situaci dále zhoršuje zvyšující se podíl zpevněných ploch a odvod dešťových vod z intravilánů obcí .
ŘEŠENÍ?Opětovná výstavba remízků a mokřadů, rybničních soustav, vsakovacích jam, zachycovacích nádrží, biopásů a biokoridorů, hrazení bystřin, a další preventivní opatření rozčleňující krajinu a udržující stav podzemní vody.
KDE NA TO VZÍT PENÍZE?Jde o čerpání finančních prostředků na realizaci opatření rozčleňujících krajinu a udržujících stav podzemní vody. Jedná se o dotace ze strukturálních fondů EU kofinancované z veřejných rozpočtů a prostředků na protipovodňová opatření.
[1] http://www.ft.com/cms/s/0/2b4df7fe-eef5-11dc-97ec-0000779fd2ac.html
[2] http://www.lexpress.fr/info/quotidien/actu.asp?id=468102
