Z iniciativy Světového fondu na ochranu přírody a Římského klubu se uskutečnila v Evropském parlamentu mezinárodní konference, ve které byly diskutovány důkazy, že ukazatel hrubého domácího produktu (HDP) potřebuje být doplňován celou řadou dalších ukazatelů, má-li se objektivně měřit vývoj v té či oné zemi, regionu, seskupení zemí /ASEAN apod./, nebo na celé zeměkouli. Skutečný pokrok, bohatství a chudoba, způsob života, netržní práce, stav životního prostředí atd. jsou věci, které bezprostředně ovlivňují kvalitu života v té které zemi a které HDP nezohledňuje. Proč česká exekutiva toto jednání bojkotuje?
Na konferenci bylo přítomno 500 světových intelektuálů i politiků. Mezi hlavními řečníky se vystřídali různí vládní činitelé, poslanci Evropského parlamentu, komisaři Evropské komise, představitelé OSN, světové banky, nevládních organizací, podnikatelských kruhů, medií apod.. Na seznamu ovšem nebyl žádný expert z Česka, pouze poslanec Evropského parlamentu M. Ransdorf, který vystoupil jménem Výboru EP pro průmysl, výzkum a energetiku /ITR/, kde je 1. místopředsedou. Toto malé a ne dost široce reprezentativní zastoupení by vyžadovalo objasnění. Byl to nezájem vlády o velké globální problémy? Jde o nezájem o teorii, což se spojuje s příslovečným krátkodobým „pragmatismem“ tzv. osobností v ČR? Nebo šlo organizační selhání? Pokud o účasti Česka rozhodoval někdo z ODS (Vondra), pak je závěr jasný: konference byla svým pojetím kritikou neoliberalismu a propagací sociálního státu, tvořivého plánování atd.. Pokud o českém zastoupení rozhodoval zelený ministr (Schwarzenberg), pak je to další důkaz modrání zelených.
Na konferenci bylo zdůrazněno, že kromě ukazatele „HDP“ je třeba používat další indikátory: zdravotní stav a délka života, vzdělání, stav životního prostředí, a také vývoj poměru mezi mírou růstu zisků zaměstnavatelů a mírou mezd a platů zaměstnanců. Nikdo nepochybuje o tom, že samotné měření bude předmětem mnoha sporů.
