V posledních letech zužují naší planetu přírodní katastrofy ve všech formách s neobyčejně velkou silou a s vysokým počtem obětí na lidských životech. Ať již je jejich příčinou člověk, či se jedná o nezvratné přírodní procesy je jednoznačné, že jsme svědky zásadních klimatických změn, které se v různých podobách dotýkají i naší země. Bohužel katastrofické scénáře, které počítají s různými modely budoucího klimatického vývoje pro naše území, předpovídají zásadní zhoršení v oblasti, která je zcela nezbytnou podmínkou zachování života. Jedná se o životadárnou vodu a zejména pak o její nedostatek.
Nedostatek vody je považován za nerizikovější faktor z hlediska světového napětí, dokonce vážnější než terorismus. Fenomén extrémního sucha vlivem změny globálního klimatického systému již bohužel pronikl i na naše území.
Obyvatelé středních Čech a jižní Moravy, ale i jiných regionů již několik let po sobě sledují, jak se vyprazdňují jejich studny, vysychají pole a rybníky.
Po zkušenostech s povodněmi v roce 1997 hlavně na Moravě a v roce 2002 v Čechách, nám právě povodně připadaly jako hlavní hrozba a důsledek výkyvu počasí. Následky opačného extrému, kterým je dlouhodobé sucho, však postihují stále větší část území naší země a není bez zajímavosti, že odhadované povodňové škody 2002 v Evropě (kolem 13,5 mld. EURO) jsou srovnatelné se škodami, které způsobilo sucho v roce 2003.
Zejména letošní extrémní sucho a s ním související požáry, které zasáhly celou Evropu naznačují, že se naše pozornost musí zaměřit na opatření, která zmírní dopady na naše hospodářství.
Velké plochy zemědělské půdy, které byly během minulých padesáti let zbaveny remízků a násilnou meliorací mokřadů nejsou schopny zadržovat vodu při velkých přívalových deštích. Stejně tak zpevněné plochy a odvod dešťových vod z intravilánů obcí celou situaci dále zhoršuje.
Jako stínový mistr životního prostředí se domnívám, že je tedy nutné vyhlásit boj s ničivým suchem, respektive učinit opatření proti jeho následkům a k tomu jsem alespoň od stínové vlády dnes dostal mandát.
Smyslem tohoto „boje“ je využít všech dostupných finančních zdrojů, např. k opětovné výstavbě remízků a mokřadů a změně druhové skladby lesů.
Podle údajů za období let 1961 až 2002 patří k oblastem, které mají problémy se suchem Žatecko, Polabská nížina a jižní Morava. Konkrétně jde především o okresy Břeclav, Mělník, Nymburk, Louny a dále Kladno, Kolín, Litoměřice, Plzeň-město, Praha-východ a Praha-západ. V podstatě však problémy s vodou jsou v celém Jihomoravském a Středočeském kraji včetně Prahy.
Pracovní tým na základě dostupných údajů a ve spolupráci s příslušnými odborníky vypracoval tzv. mapu sucha, která popisuje stávající stav naší země ve vtahu ke srážkám.
Tato „mapa sucha“ bohužel předznamenává v průběhu dalších let rozrůstající území, která budou trpět fatálním nedostatkem vody.
Volat po zásadních opatřeních, která povedou ke schopnosti zadržovat vodu na rozsáhlých zemědělských oblastech v době, kdy budou opět vládnout extrémní sucha vnímáme jako politický alibismus, a proto přicházíme s návrhem řešení již nyní. Na základě zkušeností z letošního roku a uplynulých let a na základě předpovědí vývoje srážek a změny klimatu pro nadcházející období je jednoznačné, že je již nejvyšší čas se touto problematikou aktivně zabývat.
Vytvořili jsme proto metodiku pro možnost čerpání finančních prostředků na preventivní opatření. Doporučujeme v této souvislosti zahájit během několika týdnů osvětovou kampaň. Jejím cílem a smyslem je informovat představitele měst a obcí a zainteresovanou veřejnost v postižených oblastech o využití všech dostupných finančních zdrojů, které již dnes jsou k dispozici (dotace z veřejných rozpočtů a strukturálních fondů EU, prostředky na protipovodňová opatření).
Budu rovněž hodlá požadovat po vládě uvolnění finančních prostředků na dofinancování získaných prostředků ze strukturálních fondů na opatření mírnící dopady extrémního sucha na naše hospodářství a to z prostředků určených k budování protipovodňových opatření.
Dle našeho názoru extrémní sucho představuje pro naši zem větší hrozbu, než hrozící povodně. Ostatně právě neschopnost krajiny zadržovat vodu vytváří ideální podmínky pro tvorbu lokálních povodní a to zcela mimo vodní toky. Proto je vhodné se zabývat celou problematikou komplexně a protipovodňová opatření kombinovat s opatřeními zmírňujícími dopady extrémního sucha.
Změny klimatu v každém případě ovlivňují naše území a naše životy. Hrozba sucha by měla nastartovat opaření, která zabrání hrozícím a již reálným škodám. Není čas na politikaření, není čas na dohady o tom, co způsobuje globální oteplování. Je čas udělat vše, co je v našich silách, aby se dopady hrozícího sucha snížily na minimum.
ČSSD prosazuje, aby připravované plány jednotlivých českých povodí kombinovaly přírodě blízká opatření přímo u řek s maximálním rozčleněním zemědělské krajiny a se změnou hospodaření v okolních lesích a na zemědělském půdním fondu. Účinný plán musí požadovat rovněž umožnění vsakování dešťové vody do půdy v urbanizované krajině, nebo její zachytávání a využití u jednotlivých objektů.
