Na summitu EU – Latinská Amerika, Karibik se rozpoutala bitva kolem produkce biopaliv, ve výrobě hodlá pokračovat hlavně Brazílie a Mexiko, které ho propagují v celém světě. Vědci z texaské university tvrdí: ²Základní silou podněcující změny v zemědělství a v celém hospodářství vůbec, jsou vyšší energetické náklady. Snižování množství ethanolu, které každoročně požaduje vláda nevede k významně nižším cenám kukuřice. Je to proto, že výroba ethanolu se pevně uchytila, pohání ji spíše tržní síly než příkazy vlády². Bsiness Week píše v článku s nadpisem ²Is Ethanol Getting a Bum Rap?², že palivo na bázi kukuřice není viníkem, jak tvrdí kritici, ale velmi důležitým přechodem k jiným plodinám, které nepatří k potravinám ani pro zvířata, použitelným pro výrobu biopaliv.
Ethanol je v nemilosti. Klade se mu za vinu, že významně přispívá ke světové potravinové krizi a v přírodě vyvolává více škody než užitku. Kritici dávají vinu příkazům z Bruselu a z Washingtonu, které jsou nyní odvolávány. Svaz výrobců potravin v USA kritiky podporuje, podobně jako president Earth Policy Institute Lester Brown ve Washingtonu. Kalifornská universita má trošku jiný názor: Existují špatná a dobrá biopaliva. Ethanol na bázi kukuřice patří k těm průměrným. Je však jen druhořadou příčinou vysokých cen potravin a na obzoru jsou lepší biopaliva. (To tvrdí i Bursík). Ethanol tlumí růst cen ropy a plynu. Jak stoupají ceny kukuřice, firmy produkující ethanol mají menší zisky. Až bude kukuřice příliš drahá na to, aby se přeměňovala na ethanol, půjde znovu do potravin. A kukuřice bude drahá ne kvůli výrobě biopaliv, ale kvůli globálně vzrůstající spotřebě potravin. Na obzoru pro biopaliva je rákosové proso, víceletá prérijní rostlina, má hluboké kořeny, nevadí ji sucho a rozklad jejích hlubokých kořenů v půdě, dodává tam dusík. Může se pěstovat na celém jihu Spojených států, na bývalých bavlníkových a rýžových polích.
