Nebezpečné svody ekonomické prosperity

V souvislosti s událostmi na Ukrajině se jako jeden z důležitých milníků uvádí nepodepsání asociační dohody na podzim minulého roku. V následujících pár řádcích se krátce zamyslím nad tím, co tento podpis symbolizuje. 

Evropská unie se rozšiřuje od svého samotného vzniku. Rozšiřuje se přijímáním zemí, které mají zájem být její součástí a požívat výhod, například peněžních dotací. Účast v unii je dobrovolná, jak lze vidět u Švýcarska či Lichtenštejnska, navíc z ní lze vystoupit. Evropská unie se tedy rozrůstá, ale „nerozpíná“ - rozpínání navozuje mylný dojem, že se jedná o násilný proces. Co vede země ke zvažování kandidatury a snahám o to, aby se unie rozrostla i o ně? Je to primárně vidina ekonomického růstu.

Pokud tedy např. Ukrajina vidí příklad zemí na západ od ní, které jsou na tom jednoduše ekonomicky lépe, je zřejmé, že i pouhá hypotetická představa, že by do onoho spolku mohla patřit, je lákavá. Proč asi řeší země v Evropě problém s imigranty? Něco tam přistěhovalce musí lákat. Je to možnost, že se budou mít lépe. Ač by člověk rád věřil, že lidé jednají z nějakých vznešených pohnutek, dejme tomu vysoce morálních, je to ve většině případů spíše utopická vize. V prvé řadě se všichni chceme mít dobře.

Na úrovni státních celků tomu není jinak a ono magické „mít se lépe“ je často primárním hybatelem, jakýmsi magickým zaklínadlem, které funguje téměř samo o sobě a snad i částečně z pouhé podstaty. Ostatně i politické reprezentace zemí toho využívají. Co jiného před volbami slibovaly obě naše současné velké vládní strany?

Statisticky jsou na tom lidé v západních zemích lépe. Životní úroveň je tam vyšší, což znamená šanci na kvalitnější život pro větší skupinu lidí. Ne nadarmo máme neustále potřebu dívat se na západ. Nebo už jste někdy slyšeli naše představiele argumentovat, jak bychom měli stavět dálnice jako na Ukrajině, mít školství na úrovni Rumunska a zdravotnictví jako v Moldavsku? Asi těžko.

Upřímně řečeno, západní země nezajímá životní úroveň na Ukrajině nebo v dalších východních autokraciích. Řešíme spíš vlastní bezpečnost a jak uchránit zónu naší prosperity. Pokud si to jistá východní mocnost vykládá jako nebezpečí, má naprostou pravdu, protože sama nedokáže nabídnout lepší alternativu. Vidina prosperity je nebezpečně svůdná a těžko se jí odolává. Podpis asociační dohody symbolizuje nastartování cesty k ní.

I kdyby západ nědělal nic, jeho vyspělost je pro některé zaostalejší režimy sama o sobě rozčilující. Rozpolcená Ukrajina je tak trochu obraz frustrace Ruska, kterému nezbývá, když už se západu nemůže vyrovnat, mu alespoň nepřímo škodit, protože ví, že některé jeho postupy nám leží v žaludku stejně jako jim náš úspěch ve srovnání s nimi. Ale protože v konečném důsledku neumí nabídnout podobně lákavou možnost v podobě ekonomických prosperit, alespoň se svým rozpínáním snaží tento dojem navodit.