Baníkovská mizérie aneb jak si zničit vlastní práci

Baník Ostrava míří po padesáti letech neodvratně do druhé ligy. K pádu vedl paradoxní přešlap vedení, které loňským rozprodejem kádru de facto zničilo svou vlastní (!) předchozí několikaletou koncepční práci.

Už dříve totiž po letech naprosté mizérie totiž pánové Šafarčík a Adámek zachránili zadlužený Baník Ostrava od faktické insolvence a zániku tím jediným, co přicházelo v úvahu - prodejem stadionu Bazaly, který stojí v lukrativní části města.

Dalším významným krokem k resuscitaci bylo angažování mladého trenéra Martina Svědíka v létě 2013. Jeho tehdejší pragmatický přístup korunovaný konstatováním, že problémy ve hře týmu by neviděl jen slepý, vedl k postupnému budování nadějného kádru a zlepšeným výkonům.

Pan Šafarčík správně věděl, že tento proces je běh na delší trať a sliboval fanouškům i sám sobě, že kádr nebude rozprodávat.

Trpělivost se vyplatila. Po špatném startu se v následující sezoně díky zázračném jaru 2014 Baník zachránil. Fanoušci dodnes vzpomínají na legendární heroický obrat z 2-0 na 2-3 v Olomouci i přes zranění několika hráčů a vyčerpání všech tří střídání už v prvním poločase.

V létě 2014 pak skutečně nedošlo k žádnému výprodeji hráčů, což se ukázalo jako klíčové. Na podzim 2014 se Baník umístil na 5. místě a koncpeční práce se vracela i s úroky.

Pak však přišel naprostý kolaps. Pan Šafarčík porušil vlastní úspěšný model a prodal několik stěžejních hráčů kádru, rozmetal tím tak základní kostru Baníku a navrch ještě vyhodil trenéra Martina Svědíka.

Fotbalová veřejnost si klepala na čelo. Jaromír Bosák tenkrát ironicky na Twitteru glosoval, aby poslední opustivší šatnu Baníku zhasnul.

Zdecimovaný kádr poté na jaře 2015 uhájil ligovou příslušnost jen díky bodům nahraným předtím na podzim a v této šňůře pokračoval i dále, aby dnes po polovině letošní sezony zůstal suverénně poslední s nedostižnou ztrátou na 14. místo.

Naděje na záchranu je už čistě teoretická. S trochou nadsázky se dá konstatovat, že se teď Baník může tři čtvrtě roku připravovat na vstup do druhé ligy v srpnu 2016.

Jakoby platilo ono osudné do roka a do dne. Bude tomu totiž rok, co pan Šafarčík opustil svůj vlastní úspěšný model - udržet kádr a občas jej okysličovat novými tvářemi. Namísto sklizně plodů své koncepční práce se rozhodl začít znovu od píky, aby to však tentokrát vůbec nevyšlo.

Vysněný návrat mezi elitu ligy se tak na minimálně další dva roky odkládá.