Mattoni pije Korunní...

Asi všichni v České republice někdy pili „Mattonku“, známou minerálku ze zelené láhve, kterou produkuje společnost Karlovarské minerální vody, a.s. Pokud jí všichni nepili, pak o ní všichni určitě slyšeli. Obrovští orli s nápisem vis naturae na nás mávají svými křídly uprostřed polí z míst dobře viditelných z blízko vedoucích dálnic, minerálku uvedeného výrobce na televizní obrazovce často kloktá populární moderátor Jan Kraus, pod logem „Mattoni“ se prohání na palubovkách hráči basketbalu, v pramenité vodě stejného výrobce se koupají krásné adeptky titulu Česká Miss, a italští manažeři společnosti Karlovarské minerální vody, a.s. roztomilou češtinou se silným italským akcentem pronášejí každoročně projevy při udílení cen Český lev a Český slavík.

Dr. Rudi Mattonifoto: autor

 Za dnešní slávou značky „Mattoni“ stojí Heinrich Mattoni (1830 – 1910), syn karlovarského cínaře Karla Mattoniho, který, ač podle historickým pramenů „rozumu moc nepobral“, se díky politickému vlivu svého otce dostal k celkem lukrativnímu byznysu. Karel Mattoni byl členem městské rady a dokázal zařídit, že nový provoz stáčírny minerálních vod byl radnicí svěřen právě jeho synovi Heinrichovi, a to na pět let a za zvýhodněných cenových podmínek (Karlovaráci vědí, že se toho na karlovarské radnici za téměř půldruhého století zas tak moc nezměnilo). Heinrich Mattoni v sobě objevil podnikatelského ducha, začal podnikat i ve Františkových Lázních, vydělal jmění a v roce 1873 koupil od hraběte Černína z Chudenic celou Kyselku i s pramenem König Otto Quelle. Dnešní „Mattonka“ se plní do láhví právě v Kyselce.

 Heinrich Mattoni byl frajer! Vydělané peníze investoval nejenom do moderní stáčírny minerálních vod a železniční vlečky spojující jeho závod v Kyselce s Buštěhradskou dráhou, ale v Kyselce postavil kolonádu, promenádu a lázně. Když v roce 1910 Heinrich Mattoni zemřel, roční produkce minerálek čítala 10 milionů láhví (srov. Ing. Arch. Jaromír Musil, Mgr. Milan Augustin, PhDr. Stanislav Burachovič a kol. in publikace „Karlovarsko“, nakladatelství DEBORA, 1994, srov. Eva Hanychová in publikace „Karlovy Vary od A do Z“, vydavatel město Karlovy Vary a Lázeňské ediční sdružení Karlovy Vary, 2007).

 Po II. světové válce byla společnost Heinrich Mattoni AG zestátněna a v roce 1991 do společnosti Karlovarské minerální vody, a.s. kapitálově (nepřímo) i personálně (přímo) vstoupil Dr. Antonio Pasquale. V roce 2005 byl proveden squeeze out (vytěsnění minoritních akcionářů) a jediným akcionářem se stala společnost Ronaldsay B.V. se sídlem v Nizozemsku ovládaná zřejmě Dr. Antoniem Pasqualem (zdroj: www.justice.cz).

 Nový vlastník společnosti provedl řadu investic směřujících do výroby a logistiky. Společnost Karlovarské minerální vody, a.s. je hýčkaným inzerentem televizních stanic, masivně investuje do reklamy všeho druhu (viz úvod článku). V tomto směru je tedy možné pozitivní srovnání se zakladatelem značky „Mattoni“ s Heinrichem Mattonim, který také dokonale využíval reklamy k rozmnožení svého podnikatelského zisku. Tím ale možnosti srovnávání končí.

 Obyvatelé obce Kyselka by mohli vyprávět o zrušené železniční vlečce a o desítkách kamiónů plných cinkajících láhví s minerálkami značek Mattoni a Magnesia. A co lázně a krásná kolonáda? Zkuste se podívat na webové stránky http://zachrante-lazne-kyselka.cz/ a uvidíte, jaké ruiny z kdysi krásných staveb zbyly. Jindy veselí a hluční vodáci sjíždějící na svých lodích řeku Ohři jsou při průjezdu Kyselkou nezvykle tiší. Zažil jsem, že si někteří z nich při pohledu na ruiny kdysi honosných lázeňských budov sundávají pokrývky z hlavy, na znamení smutku a hanby, že se náš stát nedokázal postarat o tak významnou kulturní památku.

 Nezvykle tichý se z prohlídek Kyselky vracel i Dr. Rudi Mattoni, potomek z rodu zakladatele Heinricha Mattoniho. Dr. Rudi Mattoni je emeritní vysokoškolský učitel žijící ve Spojených státech (entomolog, University of California), a často navštěvoval Karlovy Vary. Když se vracel z návštěvy Kyselky, zpravidla se pak večer dost popíjelo. Grappa tekla vždy proudem a zapíjela se minerálkou, ale ne tou z Kyselky. Dodnes mi v uších zní jeho hlasitý přípitek „Mattoni pije Korunní…“, kterým Dr. Mattoni bavil všechny přítomné až do brzkých ranních hodin. Byl to jeho soukromý protest, „Mattonky“ by se prostě nenapil.

 Za katastrofický stav lázní Kyselka dnešní majitel společnosti Karlovarské minerální vody, a.s. nemůže. Nikdo jej z toho jistě ani neviní. Co však může? Jsem přesvědčen, že může pomoci lázně zachránit. Pokud mohl Heinrich Mattoni při produkci cca 10 milionů láhví ročně na konci 19. století lázně postavit, může společnost Karlovarské minerální vody, a.s. při mnohanásobně vyšší současné produkci na počátku 21. století lázně opravit (v roce 2009 tato společnost hospodařila s čistým ziskem převyšujícím 288 milionů korun českých; zdroj: www.justice.cz).

 Tento můj článek není o typické české závisti. Společnosti Karlovarské minerální vody, a.s. i jejímu akcionáři přeji podnikatelský úspěch a peníze. Pro zisk, pro peníze koneckonců podnikají. Tento můj příspěvek může být ale o lhostejnosti, o lhostejnosti těch, co mohou pomoci, ale nepomohou, protože by jim pomoc žádný finanční zisk nepřinesla.

 Společnost Karlovarské minerální vody, a.s. má zpracovanou firemní misi (poslání), kterou propaguje na svých webových stránkách (viz http://www.mattoni.cz/cz/o-spolecnosti). Toto poslání má korespondovat se základními představami (vizemi) jediného akcionáře společnosti a top managementu, které vyjadřují jejich základní strategický záměr. Mise je tvořena souborem písemně formulovaných základních principů. Mezi tyto základní principy společnosti Karlovarské minerální vody, a.s. se řadí i „vynikající pověst“ a „spolehlivost a respektování etických zásad“. Možná, že význam těchto slov manažeři uvedené společnosti jen špatně pochopili. Možná, že se příliš soustředili na dlouhodobý strategický cíl definovaný ve firemní misi, a to učinit výrobky společnosti Karlovarské minerální vody, a.s. proslulými značkami, které mají mezinárodní hodnotu (viz výše uvedený webový odkaz). Možná za úspěch považují to, když jim jejich auditoři každoročně oznamují navýšení hodnoty ochranných známek Mattoni, Magnesia, Aquila… (seznam vyráběných produktů je uveden na http://www.mattoni.cz/cz/produkty). Hodnota těchto známek jde jistě nahoru. Musí, díky masivní reklamě a nově získaným trhům. Jenomže pokud jde o tu vizi a ony definované základní principy, myslím si, že význam výše uvedených slov o vynikající pověsti a slušnosti je někde jinde. Heinrich Mattoni je i po více jak 100 letech pro mě frajer, který se dokázal Kyselce odvděčit za to, co mu poskytla. Otázkou zůstává, zda bude možné to samé říci po sto letech i o současném jediném akcionáři společnosti Karlovarské minerální vody, a.s.

 Na webových stránkách http://zachrante-lazne-kyselka.cz/ mohou případní zájemci podepsat petici na záchranu lázní Kyselka. Nemyslím si, že tato petice přiměje vedení společnosti Karlovarské minerální vody, a.s. se do projektu na záchranu lázní zapojit. Kdyby to chtěli udělat, udělali by to už dávno a ještě dříve, než začaly lázně padat lidem na hlavu. Nutit je do záchrany lázní v Kyselce nikdo nemůže.

 No a mě jako spotřebitele nikdo nemůže nutit tu jejich „Mattonku“ pít. Přidávám se tedy dobrovolně k soukromému protestu Dr. Rudiho Mattoniho, objednávám si láhev minerálky od konkurenčního výrobce, a se slovy „Mattoni pije Korunní…“ připíjím Heinrichovi Mattonimu i těm, co bojují za záchranu lázní v Kyselce, které tenhle frajer před více než sto lety postavil.