S rozmachem španělských zámořských objevů a následnou kolonizací dobytých území s drancováním pokladů místních kultur i nerostných zdrojů se snažily Francie a Anglie oslabit vzrůstající moc a sílu Španělska,
aniž by s ním musely jít do válečného konfliktu. Řešením byli korzáři. Z pověření svých zemí, deklarovaném v tzv. korzárském patentu a pod černou „pirátskou“ vlajkou, korzáři terorizovali kolonie a přepadávali španělské galéry naložené mayským zlatem, zajímali španělské občany a zabavovali jejich majetek. O kořist se pochopitelně se svou vládou nebo panovníkem dělili a ten jim kupříkladu zase nechával vyrobit lodě na zakázku přizpůsobené pro jejich potřeby. Korzáři však pochopitelně nevystupovali proti vlastním lidem.
To však neplatí pro naši zemi a naši vládu. U nás „korzárský patent“ nahrazuje jmenování člověka, který složil exekutorskou zkoušku - s patřičnými schopnostmi (a většinou i kachním žaludkem) ministrem spravedlnosti exekutorem a následným zřízením exekutorského úřadu státem. A pak je to již podobné – až na to, že kořistí exekutorů nejsou zavrženíhodní španělští konkvistadoři, kteří vyhladili Mayskou a Aztéckou civilizaci, ale prostý český občan. Občan, který díky školskému systému má finanční povědomí na úrovni gorily nížinné. Občan, který naletí na milion útočících reklam ve smyslu – půjčíme vám 100 000 za 500 měsíčně a při dobrém splácení vám každý měsíc vrátíme pětistovku. Následky jsou fatální. Občan přecení své schopnosti a nemá na splátky - peněžní ústav (včetně renomovaných bank) nechá dluh narůst do „zajímavé“ výše a pak dlužníka předhodí „specialistům“. Naprostou lahůdkou jsou ručitelé půjček, kteří nemají vůbec žádné povědomí o tom, že dlužník přestal splácet a ani není schopen splácet. Exekutor se na zcela nevinnou a nic netušící kořist vrhne jako kondor a.....následky jsou všeobecně známé. Mám známého, který ručil půjčku a dnes mu stát rukou exekutora bere 17 000 Kč z platu, nechává mu zákonem stanovené minimum nepostačující (po zaplacení ubytování) ani na pastvu na výživnějších loukách - a dluh je mu údajně umořován ve výši 500 Kč – ostatní jsou náklady exekutora....a do důchodu ho mají „na udici“. Ano, již mockrát bylo toto téma médii přetřásáno, ale jen z jednoho pohledu – z pohledu trpících dlužníků a jejich známých. Existuje však ještě jeden pohled – ten můj.
S exekutory jsem přišel do styku dvakrát a jako většina spoluobčanů také svojí „blbostí“. Půjčil jsem svým známým v nouzi peníze – pochopitelně bezúročně a na dobu, kterou si stanovili. Poněkud jsem zapomněl na pravdivé rčení – „Půjč příteli peníze a příjdeš o přítele i o peníze“. V obou případech jsem se nakonec obrátil na stát, aby mi proti nepoctivcům pomohl. Ale opět jsem zjistil, že náš stát je státem pro podvodníky a gaunery a že pravda a láska zemřela spolu s autorem tohoto hesla, dříve než mohla uhrát alespoň remízu. Stát (soud) se vaším oprávněným požadavkem nezačne zabývat dokavaď mu nezaplatíte 5% z částky, kterou vám ukradli. Takže pokud vás někdo připraví o celoživotní úspory, tak vám nezbývá než se zadlužit. Za tyto peníze dostanete papír – papír na kterém je uloženo, že gauner XY vám má peníze vrátit. Jelikož však je gauner gaunerem (a stát ho v tom podporuje – nebo alespoň umožňuje) je k trvalému pobytu přihlášen na městském úřadě, svůj majetek prodal a nově nabytý nakoupil na příbuzné. A stát – chudáček – je zcela neschopen vám pomoci. Ale ke cti mu slouží, že se snaží. Uloží soudnímu exekutorovi aby u dotyčného gaunera provedl exekuci. Jak ale bylo výše uvedeno, gauner není hlupáček a exekutor nenajde nic, co by zabavil – ale snažil se a jeho snahu musí někdo zaplatit – a když to není zloděj – tak to bude okradený. Ale abych byl konkrétní:
Příklad první.
Kolegovi z „branže“ se naskytla velmi výhodná koupě chalupy u vyhlášeného rybářského revíru. Platba musela být hned a on údajně neměl dost volných finančních prostředků. Půjčil jsem mu 200 000 a od majitele velké firmy a obrovské vily v Říčanech jsem dostal na tuto částku směnku. Do 14ti dnů ale nebyla ani firma a ani vila – prý dlužil na zdravotním a sociálním pojištění za zaměstnance a stát mu všechno vzal – až na tu chalupu. Určitě už věděl, že se nad ním stahují mraky a tak ji koupil na syna. Z vily v Říčanech se tam přestěhoval a pokud neumřel, tak si tam vesele rybaří. O exekuci jeho majetku jsem však nic nevěděl a myslel jsem si, že vrácení této částky pro něj nebude problém. Když jsem naznal, že to problém bude, obrátil jsem se na stát. Stát si nechal zaplatit xxxxxx Kč a dal mi za něj papír, který byl vhodný pouze k jednomu cílenému účelu – k uzavření smlouvy o právní pomoci se soudním exekutorem. Uzavření smlouvy mě stálo 1 475,- Kč a záloha na náklady exekuce 5 000 Kč !!! Právní pomoc spočívala v tom, že mě exekutor – JUDr. Josef Potoček vyzval, abych do deseti dní sdělil jaký má pan Holík majetek – věděl jsem jen o vile a chalupě. Takže mi pan doktor sdělil, že vilu má stát a chalupu syn. Nicméně se na chalupu údajně vypravil a panu Holíkovi odvezl, co se odvézt dalo. Sdělil mi však, že to nepokrylo ani náklady cesty a provedení exekuce a vystavil mi Příkaz k úhradě nákladů exekuce ve výši dalších 10 996,50 Kč, kde mi třeba účtoval i přes sto stran jakýchsi opisů a stejnopisů. Do tří dnů jsem mohl soudu podat námitku. Podal jsem ji a paní samosoudkyně JUDr. Jitka Malá se zřejmě podívala do pravého horního rohu soudní síně a částku snížila přesně o 1 000,- Kč. Po odvolání k Městskému soudu v Praze byla částka snížena již markantněji. Podle mého názoru ale mělo zaznít, že pan doktor Potoček je nepoctivý a snaží se podvodně vylákat peníze na člověku, kterému měl pomoct a nedostane nic – maximálně přes prsty – ale ne - doktor doktora podržel, já celkem zaplatil státu za „pomoc“ více než 25 000 korun a všichni byli spokojeni – stát, exekutor i dlužník Jaroslav Holík....... a dobrý skutek byl zase po zásluze potrestán.
Příklad druhý.
Má dlouholetá dobrá kamarádka se přimluvila za přítele svého syna, že by potřeboval půjčit peníze na rozběhnutí podnikání. Sama mu peníze půjčila a tak jsem v tom viděl jistotu, že se peníze vrátí. Nevrátily se a já opět prošel výše zmíněným martýriem. Stát mě vyzval, abych mu zaplatil 12 440,- Kč – jinak řízení zastaví. Zaplatil jsem a stát mi dal naprosto neupotřebitelný papír. Vlastně jak již bylo napsáno, dal se podsunout exekutorovi. To se psal rok 2002. Exekutor – Mgr. Roman Vytejček mi oznámil, že pan Rudolf Klíma nic nemá a je přihlášen k trvalému pobytu na Úřadě městské části Praha 11, já zaplatil jeho (poněkud přemrštěné) náklady a věc jsem pokládal za vyřízenou. O to větší překvapení bylo, když mi po 11ti letech od ukončení (15. 2. 2015) přišel dopis od nového exekutora – JUDr. Jiřího Leskovjana, s tím, že převzal agendu od toho původního – mimochodem odvolaného po odsouzení za zneužití pravomoci veřejného činitele.
Dnem 21. února 2014 byl JUDr. et Mgr. Jiří Leskovjan jmenován v souladu s § 10 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ministryní spravedlnosti prof. JUDr. Helenou Válkovou, CSc., pod č.j. MSP-89/2014-OJ-SO/5 soudním exekutorem do uvolněného exekutorského úřadu Praha 4. Exekuční řízení zahájená odvolaným soudním exekutorem Mgr. Romanem Vytejčkem budou nadále vedena nově jmenovaným soudním exekutorem.
V dopise pan doktor hned uvedl i své číslo účtu. V tušení neblahých věcí příštích jsem hned do kanceláře volal a tam jsem se dozvěděl, že se jedná jen o informativní dopis bez jakýchkoliv finančních nároků. Dne 22.10.2015 přišel druhý dopis, kde mě exekutor informoval o zastavení nedobytné exekuce – zároveň mě informoval, že pokud se zastavením exekuce nesouhlasím, musím označit majetek povinného a předložil listiny k prokázání svých tvrzení – a to vše do sedmi !!! dní. Takže práci bych – po jedenácti letech jejich nečinnosti odvedl za sedm dní já, oni by tam jen vyrazili a mně pak třeba zase sdělili, že vše pohltily jejich náklady exekuce. Jelikož o panu Klímovi vím jen to, že podniká (nebo pracuje) v Německu, bylo mi jasné, že na něj naše slepá ale i bezzubá spravedlnost nedosáhne. Dále bylo uvedeno, že nereagování na uvedený dopis bude brán jako souhlas se zastavením exekuce. Nereagoval jsem a 24. 11. 2015 jsem si převzal Usnesení o zastavení exekučního řízení s vyčíslením (ne však vyúčtováním!!!) nákladů exekuce ve výši 1 815,- Kč. Na tuhle částku pracuje většina z nás 2 – 3 dny a exekutorovi stačí napsat (překopírovat z počítače) 2 – 3 dopisy. V závěru dopisu neopomněl pan doktor Leskovjan uvést, že pokud nebude řádně a včas zaplaceno, bude pro vydobytí pohledávky navržena exekuce. Vida – kruh se uzavřel.
Tyto řádky budiž útěchou všem poctivým zadluženým, na dlouhé roky se zmítajících ve spárech exekutorů. Ale ani poctiví věřitelé na tom totiž nejsou lépe – v tomto státě své peníze dostane zřejmě zpět jen stát, který disponuje flotilou korzárské exekutivy a lichváři lámající dlužníkům nohy.
