Onehdá jsem jel autem, poslouchám Radiožurnál a tam pana kolegu poslance Michala Doktora, kterak vypráví cosi děsuplného. Pokusím se to maximálně přesně interpretovat: „Nemůžeme dát obcím peníze podle velikosti a vůbec dávat více peněz městům a obcím, protože bychom tím rezignovali na politiku.“ To pan kolega ještě několikrát zopakoval v různých podobách, ale princip zůstal stejný – stát si má nechat co největší kontrolu nad příjmy obcí a měst, protože jinak rezignuje na politiku. Abych řekl pravdu, polila mě Hrůza. Ano, s velkým H.
Poslanec Michal Doktor vidí raději silný stát a uvolnit obcím ruce pro něj znamená rezignovat na politikuwww.michaldoktor.cz
Bez ohledu a levicovost nebo pravicovost se politici v České republice dělí na dva typy. Regionalisty a centralisty. Regionalisté mají odstředivé antipražské tendence (přesněji anti-centrální) a jsou připraveni hlasovat pro návrhy, které dávají obcím a městům, ale i krajům, větší prostor pro jejich vlastní rozhodování. V praxi to sice mnohdy znamená řešení kompetenční, v důsledku ale vždy jde o peníze. Totiž: mají mít kraje prostor pro svoje rozhodování, tedy mají mít kraje pod kontrolou větší množství peněz nebo menší množství peněz?
Opakem jsou centralisté, klasickým příkladem je bývalý předseda ODS a nyní prezident Václav Klaus. Ten vždy preferoval silné centrální řízení v rovině státní moci a nikdy si, myslím, nezvykl plně na městské policie, decentralizované školství a řadu podobných proudů.
V obou hlavních českých stranách jsou zastoupeny oba proudy, pokud bych věci zjednodušil, pak ODS je překvapivě více nakloněna dodnes centralismu, ČSSD je v tomto směru určitě liberálnější a dlouhodobě prosazuje posilování regionů. Je to ironie osudu, protože především na krajské úrovni byla ODS vždy nad ČSSD v silné převaze, tato strana by tedy měla mít určitou sebejistotu v tom, že peníze směřované do regionů jsou využívány správně. Ale možná, že právě díky detailní znalosti hospodaření krajů a obcí ODS preferuje vliv státu…
Nicméně otevřenost, se kterou poslanec Doktor hovořil o rezignaci na politiku je odzbrojující i v rozměrech ODS. Abych to přeložil a ještě jednou zdůraznil – nebudeme dávat obcím a městům peníze, protože tím se sníží vliv státu na jejich chování a vláda je nebude moci tolik „držet“ pod krkem.
Asi jenom znalci politiky vědí, že skupina poslanců sociální demokracie předložila již před delší dobou návrh na novelu zákona o místním určení daní. Ten vládní koalice odmítla a ministr financí přinesl vlastní verzi – nutno říci, že dobrou. Ještě před tím, než ji vůbec úřad pana Kalouska předložil na stůl k jednání, již ji ODS – mimo jiné zmíněným vystoupením kolegy Doktora – zavrhla. Výsledkem pak byl další kompromis, již méně přijatelný nežli verze strany lidové, ale pořád je to ještě pokrok vůči současnému stavu, kdy vlivem reforem a vývoje v daňové oblasti začalo obcím hrozit, že z celkového koláče začnou dostávat méně nežli v minulosti.
Pochopitelně, že určení daní je velmi politická záležitost. Takže se v ní zásadně angažovaly obce, především ty menší, které jsou soustavně odstrkovány, stejně tak velkoměsta, která se bála o své výlučné postavení. Fascinující výkon předvedl například pražský primátor Pavel Bém, který ve své plamenné řeči proti malým obcím a regionům neopoměl zdůraznit, kam vylezl.
Výsledek toho všeho je remíza, kterou bych já osobně chápal i jako vítězství regionalistů v české politice. Bohu díky se ukázal trend, že stát bude muset postupně ustoupit a uznat, že svoboda rozhodování jeho jednotlivých součástí je vyšší hodnotou, nežli pohodlí a ekonomická moc ministrů a vládních úředníků.
