Dálnice D 47 – a bude hůř…

Se slovy: hlavně tam necpat plány ani termíny, milión sem, milión tam, spojili mistři absurdního dramatu Beckett a Ionesco síly a v poněkud povznesené náladě usedli a stvořili scénář stavby dálnice D 47. Alespoň to tak vypadá. Vždyť jak jinak vysvětlit takové podivnosti, jakými byla například sázka Milana Šimonovského či stále se odkládající termín dokončení? V poslední době se sice zdálo, že na konci klimkovického tunelu je vidět pomyslné světlo a dálnice z Lipníka do Ostravy se konečně dočkáme, ale teď světélko začalo skomírat a hrozí dokonce, že zhasne úplně.

Pravo

Ještě před tím, než bylo jasné, že ve Strakovce končí, vymyslela Topolánkova vláda monstrózní plán, nad kterým zůstává rozum stát. Do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, který je výhradním investorem stavby dálnic, totiž podle páně Kalouskova návrhu poputuje o celých 9 miliard korun méně a „dopraváci“ si budou letos muset vystačit se 36 miliardami. Důvodem je, že část peněz původně určených na výstavbu dálnic si při jednání o rozpočtu rozebrala jiná ministerstva. Naposledy například získalo 1,3 miliardy korun ministerstvo práce a sociálních věcí. Vida je, pravicové liberály. A pak že nemají sociální cítění… A aniž bych chtěl kolegovi Nečasovi sahat do svědomí – napadlo ho, že právě stavění dálnice je ideální recept proti nezaměstnanosti v regionu?

Bohužel, tahle mince má i druhou stranu. SFDI budou totiž chybět přibližně 4 miliardy korun na dostavbu dálnice D 47 a velice reálně hrozí, že se výrazně opozdí dokončení tří posledních úseků. Ty měly být přitom hotové již letos po prázdninách, nyní to vypadá na léto až podzim příštího roku. To je samozřejmě docela drahá legrace. Ať již z hlediska vlastní technické realizace, tak z hlediska rozvoje regionu.

Vysloveně Beckettovská pak bude bizarní variace na hru „škatulata, škatulata, hejbejte se“, kdy stavaři nejprve odvezou techniku a materiál, poté stavbu zakonzervují a za rok (nebo třeba tři měsíce) zase techniku a materiál přivezou. Mimochodem – dovolte mi drobný cimrmanovský úkrok stranou. Není to tak dávno, kdy byly noviny plné informací, že máme nejdražší kilometr dálnice v Evropě. Nesčetní komentátoři tenkrát spekulovali o tom, kdo ví jaké temné síly a korupčníci za tím stojí. Troufnu si tvrdit, že dostavba D 47 názorně ukazuje, jak je to doopravdy. Spíše než slovo Palermo vystihuje naše poměry termín Kocourkov.

Zcela v intencích tohoto mytického města, jehož radní obzvláště prosluli tím, že zahájili stavbu radnice od střechy a následně ji vybudovali bez oken, je potom fakt, že stát již nyní dluží stavebním firmám, které dálnici budují, a ty již teď hrozí, že pozastaví práce.

Zkrátka a dobře, Topolánkově vládě se (pokolikáté už?!) něco nepovedlo a nám ostatním nezbývá, než to napravit. Na tahu je zejména Fišerova vláda, která musí zabránit přerušení stavby. Dálnici D 47 totiž musíme dostavět - a to právě v době krize. Věřím, že nový ministr dopravy bude záležitost hodnotit především z odborného a ekonomického hlediska, a přispěje urychlenému dokončení D 47.

Vždyť to absurdní drama už musí jednou skončit.

Petr Rafaj