Šest tisíc za pediatra

Ať si vzpomínám, jak si vzpomínám, tak poplatky ve zdravotnictví měly být regulační. Tomu rozumím tak, že měly regulovat. A když se reguluje, tak se většinou snižuje spotřeba, přinejmenším tak to bylo myšleno ve zdravotnictví. Tak proč nyní pediatři pláčou, že po zrušení plateb od dětí přijdou o peníze?

Paní Daniela Filipiová hodlá navázat na práci ministra Julínka. A opravdu - navázala.www.blesk.cz

Vyčíslili to na šest tisíc měsíčně na jednu ordinaci. Ale jak to tedy souvisí s tím omezením spotřeby lékařské péče, která byla cílem původních Julínkových poplatků? Kdyby opravdu poplatky omezily nikoliv nezbytné návštěvy ordinací, pak by přece poklesly lékařům příjmy, protože méně úkonů znamená méně bodů účtovaných pojišťovnám. To by třicet korun na hlavu nemohlo zachránit.

Tak jsem z toho trochu zmatený – pediatři by měli stát před sněmovnou a houfně děkovat poslancům za to, že znovu otevřeli jejich dveře pro všechny ty maminky s dětmi, které podle bývalého ministra Julínka - zřejmě z nedostatku jiné zábavy - obtěžovaly naše zdravotnictví s banalitami.

Jestli to nebylo celé úplně jinak a jestli upřímné zděšení dětských lékařů neznamená, že regulační poplatky nebyly regulační, ale šlo jenom a pouze o zvýšení pojistného. Což by ale znamenalo, že celou dobu jsme byli tak nějak nepřesně informováni o cílech i o realitě. Protože oficiální stanovisko ministerstva zdravotnictví přece je, že poplatky splnily svůj účel.

Moc pěkné je také tvrzení nové ministryně zdravotnictví, že to, co nyní přijala Poslanecká sněmovna, je kompromis. V tom případě by bylo potřeba vědět, mezi čím a čím paní ministryně myslí, že tento kompromis vzniknul. Určitě nikoliv mezi koalicí a opozicí.Ale dobrá – jak by tedy takový kompromis měl vypadat? Děti již neplatí, to je krok vpřed. Snad by opravdu nebylo potřeba chtít peníze po důchodcích nad nějakou věkovou hranici a to bez výjimky. Určitě by bylo možné diskutovat výši poplatku v lékárnách, nesporně je možné je snížit a tím umožnit určitou obecnou přijatelnost faktu, že recept je zpoplatněn. Neříkám, že přesně takto to má být, ale tomuto bych říkal hledání kompromisu. Jestliže paní ministryně Daniela Filipiová vydává to, co s nepřímou podporou komunistů prosadila vládní koalice nejprve v Senátu a nyní i v Poslanecké sněmovně, za kompromis, pak asi má toto slovo v češtině více významů.

Jenže ono je to trochu jinak. Je to kompromis uvnitř vládní koalice, není to kompromis politické reprezentace jako celku. Tak by paní ministryně měla mluvit o koaličním kompromisu a netvářit se, že jde o něco, s čím souhlasí ještě někdo jiný kromě osazenstva Strakovy akademie. A proto se také poplatky vrátí zpátky do sněmovny a budou se tam vracet tak dlouho, dokud nebude vládní koalice připravena jednat o kompromisu také s někým jiným, než jenom sama se sebou.