Co má společného český fotbal a české digitální televize? Přinejmenším jedno – výsledky jsou podivné, zjevně zmanipulované, jenže s tím nikdo není schopen (tedy nechce) nic udělat.
Penalty v páté minutě nastavení, tři vyloučení u jednoho týmu, postranní rozhodčí, kteří mávají ofsajd, i když jsou útočící hráči ještě na vlastní půlce. Tak vypadají divize na českém, moravském a slezském venkově. Ale co jiného, nežli odmávání ofsajdu před překročení půlící čáry je rozhodnutí české vlády neprojednat novelu Zákona o elektronických komunikacích? Ta by, zjednodušeně řečeno, umožnila šesti již dávným držitelům licencí na digitální vysílání, začít s provozem alespoň od jara 2008. Nečinnost vlády znamená, že zákon se neposune do parlamentu a nestihne se o něm jednat před prázdninami, nebude tedy přijat včas tak, aby v první části příštího roku mohly na trh vstoupit nové stanice. Pochopitelně ovlivnění zápasu ze strany rozhodčího není jenom tak, chce to nějakou domluvu, koordinaci. Aby se dohodlo něco za něco. Delegát našeho divizního fotbálku Mirek Topolánek a trojice rozhodčích-ministrů obdržela v minulých dnech celkem jasně formulovaný dopis od trenéra nejsilnějšího týmu TV NOVA Michaela Garina. Ten vlastně popravdě napsal, že přijetí zákona může ohrozit podnikatelské záměry jeho skupiny, takže by se přijímat neměl. Co si pak bafuňář pověděl s delegátem a rozhodčími za zavřenými dveřmi, to pochopitelně nevíme. Ale tým digitálních televizí se opravdu nedostal ani přes polovinu hřiště a už se kope na druhou stranu. Zvláštní je, že u divize a fotbalu to každého vzrušuje, média jsou v pozoru a jdou po kořisti jako ohaři. V případě naprosto neuvěřitelného a neustálého oddalování vstupu nových televizí na trh jsou naopak krotká jako beránci. Tu a tam si hlídací psi štěknou, spíše zakníknou, někdy dají trochu prostoru na názorových stranách zoufalým čekatelům na digitální vysílání, ale to je tak všechno. Ona se totiž tato situace vlastně líbí všem zaběhnutým médiím. Nova a Prima se nemusí dělit o reklamní koláč s novými stanicemi, nemusí pod jejich tlakem snižovat ceny časů. Noviny a týdeníky nedostanou další elektronickou konkurenci ve zpravodajské stanici nebo v kanále zaměřeném na dokumenty a inteligentní zábavu. Zpozdí se i další efekty digitalizace, tedy možnost nakupování či objednávání si informací prostřednictví televize. Jen si připomeňme, že podle plánů z roku 2005 měly nové stanice začít vysílat letos. Takže jediným, kdo by měl z novely užitek a prospěch by byl vlastně občan – volič. Jenže, volby už byly, tak co? Není kam spěchat, říká si Mirek Topolánek a jeho parta koaličních rozhodčích. Takže odmávali ten ofsajd, aniž útočníci překročili půlící čáru…
