Šílenci v Německu

Kolikrát jsme četli o útoku nožem v německých ulicích nebudu ani vypočítávat. Ten nárůst se kvalifikovaně odhaduje z 300 případů v r.2007 na 4000 roku 2017, tedy o 1200%. A prý šlo blázny. Ovšem můj blog bude o vládních šílencích.

Omlouvám se za strohé úvodní věty, ale omezený rozsah perexu vám toho moc nedovolí a bez něj vás to jinak nepustí. Takže znova:

Nárůst zaznamenaných útoků nožem v Německu vzrostl za posledních 10 let o neuvěřitelných 1200%. Je to jistě obludné číslo. Obludnější je potom v tom, že se takto dramatický nárůst udál jen za poslední léta a to shodou okolností od vypuknutí masového přílivu uprchlíků do Německa v r.2015, tedy za pouhé tři roky! Ještě v roce 2013 byl počet zaznamenaných útoků "jen" 550.

https://cs.gatestoneinstitute.org/11452/nemecko-strmy-narust-utoku-nozem

Podle předsedy policejních odborů GdP Arnolda Blickerta se útoky s nožem v ruce týkají jisté části společnosti, která odmítá žít dle německých pravidel. „Jde zejména o mladé muže z arabských rodin...

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Z-Nemecka-prisly-velmi-neprijemne-statistiky-Narust-o-stovky-procent-ktery-souvisi-s-uprchliky-491023

A to ještě buďme rádi, že to alespoň řekl takto otevřeně. V jiných případech se totiž tyto útoky zamlčují, bagatelizují, přičítají běžné celoněmecké kriminalitě a v případě křiklavých veřejných útoků masového charakteru a při jasné identifikaci pachatele jako migranta se přistoupí k osvědčenému vysvětlení že: útočník byl duševně nemocný!

Nevím, zda je duševně nemocná celá německá společnost, či zda jsou padlí na hlavu jen její představitelé a média, ale o těch druhých jmenovaných mám jasnou představu: ano!

Pojďme na to z jiného soudku.

V roce 2004 došlo opět k rozšíření EU a to o státy střední Evropy včetně Slovinska, pobaltské země, Maltu a Kypr. Hlavní zásadou tohoto spolku, co se týče volného pracovního pohybu uvnitř bylo to, že každý má právo usadit se a pracovat v libovolné členské zemi bez nutnosti pracovního povolení. EU, zřejmě věrna svým hodnotám o rovnosti mezi členy, kterými nám teď neustále mává před ksichtem, ale spíše věrnější pravidlu z období II.sv. války o nadřazenosti národů odsouhlasila, že ono pravidlo volného pracovního trhu nebude platit pro nově příchozí póvly z východu. A tak jsme měli zaracha na pracovní trhy téměř celého západu vyjma Británie.

Německo to s velkým gustem vysvětlovalo tím, že by naši gastarbeitři zcela zahltili už tak fest našponovaný tamní pracovní trh. Ban trval celých sedm let do roku 2011 s výjimkou roku 2008, kdy nám Německo udělilo milostivou výjimkou pro vysokoškoláky, ovšem řemeslníci a dělníci byli stále v klatbě. Nu dobrá, řeknete si, mají přeci své analytiky, svůj jistě vyhlášený legendární prognosťák, ekonomické a finanční poradce, no že zkrátka nejsou blbí. No asi jsou, protože už v r.2015, tedy čtyři roky na to zjistili, že jejich pracovní trh trpí hlubokým a dlouhodobým nedostatkem zaměstnanců, především dělníků a řemeslníků, o vysokoškoláky až tolik nejde. A tak obrátili své naděje k právě příchozí migrační vlně. Prý tolik zručných rukou a študovaných hlav tu díru lehce zaplní. A jen co si nově příchozí trochu odfrknou, vybalí si košíky a dají kafe, tak hnedle všem ukážou, jak vypadá vděk a chuť začít nový život. No klidně se smějte, já se u toho taky nařehnil jako kůň.

A opět to s vážnou tváří razili ti nejvyšší a nejváženější představitelé země, včetně všech renomovaných kapacit na danou problematiku.

Po dvou letech, v r.2017, kapacity s údivem zjistily, že návštěvníci stále ještě srkají své kafe a do Kolbenek se nijak nehrnou. Podařilo se jim zaměstnat po smyku jen 9% migrantů za náklady třikrát převyšující jimi vytvořené hodnoty.

A proto změnili taktiku z Prvně zábava, potom práce na Práce jen za odměnu (a díky Bohu, že ne Práce osvobozuje, či že šlechtí).

A tak tu máme novou strategickou linii vládnoucích špiček postavenou na tom, že kdo chce z cizinců mimo EU v Německu pracovat, musí mimo oficiální přihlášky doložit i odborné vzdělání a jazykovou vybavenost, tedy musí umět hutorit po německy. Za to si může milostivě půl roku sám hledat pracovní platz, ovšem přitom si veškeré náklady na ubytování a stravu hradí ze svého.

https://zpravy.idnes.cz/nemecko-imigrace-kvalifikovani-pracovnici-fj9-/zahranicni.aspx?c=A181002_154304_zahranicni_aha

Takže si to srovnejme. Od teď budou v Německu dva druhy migrantů:

-jeden přišel bůhví jak, bůhví odkud, bez minulosti i identity, nikdo neví kdo to je, ani kolik je mu vlastně roků a tak dostane zdarma ubytování, stravu, měsíční rentu ve formě výpalného, je účastníkem (příjemcem) německého sociálního i zdravotního systému, má veškerý administrativní a právnický servis beztoho, aniž by musel pracovat. Projeví-li však přání to na týden zkusit, je mu sehnáno pronto místo, osobní  koordinátor, doprava tam i zpět a místo na titulní stránce novin s tučným nadpisem: Dokázali jsme to!

-druhý přijde oficiálně na státní výzvu o zaměstnanosti, vypíše si žádost, předloží dokumenty o vzdělání a příslušné praxi a složí test z německého jazyka. Ubytování i stravu si platí ze svého, nemá právo na pomoc ze sociálních programů, nepobírá žádnou rentu, nemá právo na žádný nadstandard. Po určité době ukáže jak pracoval, kolik odvedl na daních, jak a kde žije a jak byl potřebný a úřady rozhodnou, zda se onen človíček snažil dostatečně, zda byl správně přičinlivý a servilní a podle toho mu dovolí pokračovat, anebo ho kopnou do pr...ávě tohle je ta genialita onoho návrhu. Poctivého kopnout do držky, pak posbírat drobné, které se mu v kotrmelcích vysypou z kapes a dát je darmožroutovi na přilepšenou.

A co nám z toho plyne především? Nu, že vzdělání je negativní faktor rovnoprávnosti a že poctivost a chuť pracovat jsou přitěžujícími okolnostmi!

Srovnejte: je blbej jak tající led, neumí, nechce, kašle na všechno = veškerá péče, nadstandardní postavení ve společnosti.

Má školu, chce pracovat, je poctivý a čestný = mno, my si to ještě rozmyslíme.

A teď vážně. Kdo je tedy z těch dvou duševně vyšinutý? Ten, který ve své nenávisti chce bodat lidi okolo a tak je prostě bodá, anebo ti intelektuálně nezatížení, co takto vedou německou společnost?