Bezdomovectví v nových šatech

Mýtus kolem bezdomovců má podobu císařských nových šatů. Je také šitý z drahých látek, samá výšivka, krajka a krumplování a stejně jako ony má jednu vadu. V reálu nic z toho není vidět. A jeho propagátoři jsou také pohádkáři.

Onačejší sorta

V naší fabrice přestala kuchyně vařit obědy.. Podnik má přes 200 zaměstnanců a kvůli nezájmu to rozhodně nebylo. Nejsou totiž lidi k plotně. A tak musíme obědy dovážet, čímž proděláváme hned dvakrát. Jednou, když nakupujeme obědy za tržní cenu, ale zaměstnanci platí zvýhodněné částky. A vemte na to jed, že tohle někdo doplatí, ale odboroví papaláši to rozhodně nebudou. A podruhé, když nemůžeme vařit ze svých vlastních zdrojů. A tak co by velká potravinářská firma si paradoxně takto kupujeme výrobky od konkurence. 

Je samozřejmě dobře, že houpačka trhu funguje oběma směry a jednou jsou na koni zaměstnavatelé a podruhé zas zaměstnanci, ale co mě zarazilo nejvíc je to, že za kuchařkami vzdalující se nám k obzoru za lepším bydlem ve frontě už nikdo jiný nestojí. A abych byl přesnější, také do provozu na pozice nevyučených manuálů se nám dlouhodobě nedostává českých Stachanovců (těch ukrajinských ano). Náš podnik rozhodně neplatí minimální mzdy a jako přídavek nadto má k dispozici rozsáhlou ubytovnu, kde se s podnájmem vlezete do 5000kč splatných až při výplatě. Dokonce firma i dlouhodobě inzeruje nejen přijímání nových pracovníků, ale i náborový příspěvek, včetně volných ubytovacích kapacit a prdlajs. Všude jen ticho a tma jako po zrušení důchodového pilíře. Jak je to to, u všech sociálních dávek, možné? A tak se ptám, kde jsou všichni ti potřební, které nám TV předhazuje po hrstech od jara do jara s pravidelností reportáží o obchodnících s chudobou? Kde jsou všichni ti ukřivdění systémem, kterým se jenom něco nepovedlo, ti odstrkovaní, přehlížení, všichni ti semletí životem, ti kteří jen čekají na svou příležitost nového startu, aby ostatním ukázali, že má ještě cenu s nimi počítat a důvěřovat jim. Mluvím tady o dlouhodobě nezaměstnaných na dávkách a bezdomovcích. 

Jsme okresní město, nabídka je mj. permanentně i na ÚP a tak z nezájmu vyplývá jediné: ŽÁDNÍ DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÍ, ANI BEZDOMOVCI V NAŠEM OKRESE NEJSOU! No tak hurá, jsme první enklávou v ČR, která to dokázala. Starostka Obrnic si ze vzteku rozkouše botky. Ano, právě ta, která do sociálně vyloučených narvala miliony včetně dotovaných bytů a hrdě pak prohlásila že u nich už to funguje. Po pěti letech že už zase ne, ale že ty dva roky, než jim došly peníze nás všech, byly prostě bezva. Anebo je tu ještě druhá varianta. a sice to, že všechny ty ukřivděné a vyloučené jsme nepochopili, a že oni nejsou jen takoví kdovíci a semtamněkdo, a že mají zdaleka vyšší ambice profesního růstu a s pozicí běžného krumpáče za dělnický peníz je neohromíte. Oni chtějí onačejší kariéru. Třeba jako je dozorčí parkoviště před Kauflandem vsedě, nebo popůlnoční spíkr etnického folklóru, zaříkávač cestujících na hlavním nádraží, figurant propoceného šatstva, kvalitář baleného tabáku, anebo co já vím, třeba i sommeliér krabicových vín. A možná jen nejsou hloupí a čtou ve smlouvách i ty poznámky malými písmenky pod čarou. V té mé je tam lišácky připsáno, že za mzdu budu chodit pravidelně do práce.

Potěmkinovy vesnice 

Stalo se dnes snobskou módou zviditelňovat se na akcích, kde naprosto cizím lidem pochybných morálních kvalit cpe někdo něco zadara a ještě se u toho kření jako budoucí neplatič alimentů na svatební fotce. Přeci pokud chtějí potřebným něco dát ze svého, tedy ať si rovnou nechají přes noc odemčený sklep a on už se někdo najde, kdo bude něco potřebovat. Efekt je stejný. Naprosto neznámému člověku , o kterém nevíte odkud přišel, kdo to je a jakou má minulost či poměry, dáváte infantilně něco zadáčo jen pro dobrý pocit sebeukojení vlastního ega. Ale chápu, že by z toho nebyla žádná fotka prostoupená sluncem a o tu jde především. Protože záběry zloděje z bezpečnostních kamer se na fejsko dávat nesmí, kdežto ty z akcí pro bezdomovce ano. 

Sledoval jsem jednou pořad, ve kterém se mladá kadeřnice pyšnila tím, že bezdomovce stříhá, holí a tak různě zušlechťuje, když ti pro vlastní zrychlený kvapík života nemají na to čas. A samozřejmě že zadarmo, protože o charitu jde především. Do křesla ji usedl samorost nevábného vzhledu, těžkopádné mluvy a zkaleného krevního řečiště. A fik ho, za 20 minut na nás koukal chlap s panensky červenými tvářičkami, 35 let, o hlavu vyšší než já a zdravý jako řípa. Slečna frizérka se na něj koketně pousmála, jako že je ráda tomu, že on je rád, a i on se pousmál, jako že je rád, že ona je tak blbá a za chvíli ho pohltila scenérie ulice vstříc dalšímu dobrodružství. A na mne padla lítost. Lítost z toho, že ke mě domů nikdy nedorazí taková mlaďoučká fešná lazebnice, která by mi jen tak pro dobrý pocit udělala fazónku, pedikúru a namasírovala ochablé svalstvo. Že mi z davu nikdy nepodá nikdo kelímek horkého čaje a k tomu rolku domácího štrůdlu, a že i ta upocená prodavačka z bufetu na náměstí si mi neomaleně řekne o 30kč za dršťkovou polívku a ještě mi k tomu pocintá ruku při podávání talíře. Ale já vím, čím to je a můžu si za to sám. Nebrodím se po kolena ve vlastních odpadcích, nemočím kde mne napadne, nehalekám po půlnoci v domě, od nikoho nic nechci a naopak společnosti odvádím pravidelně peníze. Tedy občan II.kategorie. Možná si řeknete, co je mi do toho, proč závidím jiným lidem. Co se starám, kritizuji, kušním. Tak do toho mi teda něco je. A to to, že já ten kabaret i sám platím.

Není kus, jako kus

Dnešní žebráci jsou jiní než bývali dříve. Už to nejsou ti zubožení váleční invalidé, jak je známe z filmů první republiky, ani pohublí otcové ještě pohublejších rodin z éry Velké hospodářské krize, ba ani ty bezprizorné děti žebrající po desítkách tisících po celém Rusku ve 20. letech poté, co jim bolševici bez soudu postříleli rodiče. Žádná pokorná prosba, stydlivě uhýbající pohled, či upřímné a vděčné díky za každý upuštěný obolus. Dnešní žebrák hledí nakvašeně do své čepice, že mu to tam pomalu přibývá a přitom přidrzle pozoruje vaší peněženku, jestli vám náhodou nevypadne. A jediná věta, kterou je vám ochoten věnovat zní: hej, nemáš cigáro. Viděl jsem řadu dokumentů o bezdomovcích, včetně časosběrného filmu. Je zajímavé, že z oslovených lidí tkz. "v nouzi" nikdo neřekl, proč se nesebere a nejde pracovat. Ono totiž není hanbou se na ulici octnout, ovšem ostudou je tam zůstat. A tak jediným vyjádřením oněch lidiček bylo: Stát má povinnost se o nás postarat, Nebudeme otroky systému, a můj nejoblíbenější Bludišťák: v devadesátých letech jsem přišel o práci a už jsem se neangažoval.

Většina bezdomovců (a tento blog je o většině) jsou mladí a zdraví, práceschopní jedinci. Mnozí aktivisté z neziskovek, kteří parazitují na těchto parazitech to okecávají neuvěřitelným klišé, že tito lidé ztratili už motivaci, vůli a návyky. Já jsem si taky ještě po třiceti letech neuvykl na budíka a při placení hypotéky a následné daně z nemovitosti předtím už třikrát zdaněného bydlení ztrácím motivaci, ale funguju. Protože mám vůli. To, že se někomu nechce, je tak možná dobrý popis skutečnosti, ale určitě ne argument pro a už vůbec to není omluva. Bezdomovec , který alespoň nějak spolupracuje s úřady, má nárok na měsíční životní minimum. Dále na zdravotní péči, fungující státní správu a ostatní sociální výdobytky. A když se mu zadaří, tak i na obecní azylové bydlení. Ovšem žádné daně ani odvody účelově neplatí. Státní dotace do neziskovek a jiných černých děr okolo této problematiky ani nezmiňuji. A to všechno platíme my. Pokud ovšem není bezdomovec přihlášen na ÚP, potom má povinnost platit si sám minimální odvody sociálního a zdravotního pojištění. A pokud by byla takových jen polovina z nich (a samozřejmě neplatili) potom přesně tolik jich má obří státní exekuci na plat. 

Ano EXEKUCE. To je ta hlavní příčina toho, proč se do práce nehrnou. A pokud nemohou pracovat, potom taky nemají na ubytovnu, to dá rozum. Předpokládám, že většina z nich má dluha z dřívějška. K tomu si připočtěte desítky pokut od městských strážníků a především dluhy z trestné činnosti. A nejde jen o náhrady škod, ale i o platby za soudy, advokáty a z výkonu trestu. To všechno se totiž platí a hromadí v čase. Několikrát trestaný recidivista bez trvalého pracovního poměru. Kolikrát jste tohle už slyšeli z TV? Na to ani jeden nemusel být bílým koněm, aby za sebou táhl sta tisícové dluhy. Což ovšem znamená, že při vůli pracovat bude pobírat životní minimum snad do konce života. Je zajímavé, že tento prostý fakt nikdo ze samozvaných odborníků přisátých na bezdomovce nikdy nezmíní. Stále jen stejné kecy o bezcitnosti kapitalismu, lidech bez práce, kteří nemohou sehnat bydlení a podobné bláboly. Jediný kdo o tom mluví je ministr spravedlnosti Pelikán. Ten by chtěl bezďáky restartovat tak, že by jim všechny dluhy odpustil v sedmi letech z jedné vody načisto.Protože jak "správně" poznamenal, ty dluhy je demotivují k tomu, aby komukoliv cokoliv platili a on to chápe. Ano, tak je to správné. Pokud se ti nechce splácet své závazky, tak se na to prostě vykašli. Škoda jen, že toto ministr nerozšířil taky na rozvedené otce, protože když spravedlnost, tak pro všechny. Nu a po sedmi letech může mejdan začít nanovo.A věřitelé budou dál zdražovat své půjčky pro poctivé na úkor neplatičů, pronajímatelé své ztráty promítnou do ceny podnájmů a odvody VZP se taky můžou zvednout, jako ostatně všechno včetně daní.

Člověk, který nasekal dluhy a odmítá je splácet je podvodník. A ten, kdo žije úmyslně na účet ostatních je vyžírka a zloděj. Žádnou složitost v tom nehledej, tak to prostě je.

Současný nedostatek zaměstnanců na pracovním trhu ukázal v plné nahotě jednu zásadní věc. A to že, že císař má už zase nové šaty. Prohlídni si je pořádně. Platíš je totiž ty!