Jsem přesvědčen, že většina lidí chce, aby práce bylo dostatek a aby pokud možno každý, kdo pracovat chce, pracovat mohl. Já rozhodně právě toto chci. Přesto nevítám připravovaná opatření ministryně práce a sociálních věcí za TOP 09 na podporu zaměstnanosti: http://ekonomika.idnes.cz/ministerstvo-prace-slibuje-praci-pro-desitky-tisic-lidi-pke-/ekonomika.aspx?c=A130315_142606_ekonomika_fih. Opatření je založené na dotacích podniků, které by jinak buď propouštěly, nebo zkrachovaly. Nazývám je „levicovým opatřením“.
Modelový příklad 1: podnik je nucen propustit 300 lidí ze stávajícího stavu 1000 zaměstnanců, protože nemá odbyt pro své produkty.
Levicové opatření bude dotovat část mzdy nadbytečných pracovníků, aby si podnik mohl sehnat zakázky a lidé zůstali zaměstnaní:
Scénář A. Podniku se podaří sehnat do roka nové zakázky a přestane dotaci čerpat.
Scénář B. Podnikatel zjistí, že náklady na zisk dotace jsou menší, než náklady na zisk zakázek a nové zakázky ani nehledá.
Scénář C. Protože dotace kryje jen část platu, podnik hospodaří s menším ziskem, platí menší daně, přestává rozvíjet výrobu a zvyšuje se mu riziko krachu. Zvyžuje se pravděpodobnost, že o práci přijde všech 1000 lidí.
Žádné opatření
Scénář E. Z původních 1000 zaměstnanců jich 300 přijde o práci a octnou se na úřadě práce. 150 si něco najde, zbylých 150 je ještě po roce nezaměstnaných.
Scénář F. Podniku se podaří sehnat do roka nové zakázky. Protože polovina z předchozích už je zaměstnána, musí přijmout dalších 150 lidí.
Modelový příklad 2 - firma má možnost přijmout zakázku, která by zaměstnala 500 lidí. Zároveň je ale vysoké riziko, že zakázka rychle a nečekaně skončí:
Scénář D dnešní stav (propouštěný zaměstnanec má nárok na několikaměsíční odstupné). Podnikatel vyhodnotí riziko, spočítá, že náklady na ukončení výroby a odstupné pro 500 lidí jsou pro něj neúnosné a zakázku odmítne.
Scénář G zaměstnance lze propustit bez odstupného. Podnikatel vyhodnotí riziko jako akceptovatelé a zakázku přijme.
Levicové scénáře A-D vycházejí z ochrany zaměstnanců a „podpory“ pracovních míst. Nesou vysoké náklady, nesou rizika a nepřináší ani společnosti ani zaměstnancům užitek. Scénář A vypadá sice pozitivně, ale pořád nepředčí alternativní scénář E.
Pravicové scénáře E-G nikoho nechrání. Vycházení z touhy podnikatele zvýšit svůj zisk. Nehlásají žádnou morálku a žádnou morálku nepotřebují. Náklady jsou nižší, rizika jsou nižší, jen pravděpodobnost vzniku nových skutečných pracovních míst se zvyšuje.
Abych nebyl obviňován, že chci stěhovat pracující na ulici. U pravice se pouze předpokládá, že nebude pokřivovat pracovní trh. Nic nebrání fungování sociálních systémů v dnešních standardech, jen zdrojů na to bude více.
Závěr: pokřivování pracovního trhu, které je tak blízké levicové a populistické politice vidím jako nehumánní. Tato opatření nedávají, ale naopak berou lidem práci a ochuzují tak celou společnost a zejména ty, kteří by za normálních okolností pracovat mohli.
Uvítám, když v diskusi uvedete relevantní scénáře, které jsem opomněl.
