Když velikán kníže

Nemohu nereagovat na text pana Pavla Břetislava Reichla "Když "velikán" kníže, nám občanům o naší malosti káže". Konkrétně na jeho některé dotazy.

Pan Pavel Břetislav Reichl se pana Karla Schwarzenberga ptá: A co ta zaprdlost? Kdepak jste byl, když tady bolševik vládl v totalitním režimu? Jakpak jste dokázal tenkrát, že nejste zaprdlým Čechem? Byly snad vaše aktivity po vídeňských kavárnách nějakým způsobem prospěšné k tomu, abychom se později nestali my Češi ve vašich očích malými a zaprděnými chudinkami?

Pan Karel Schwarzenberg, též vévoda krumlovský, hrabě ze Sulzu a landkrabě klettgavský,   rytíř Řádu zlatého rouna, na tyto dotazy pravděpodobně neodpoví.

Je nicméně známo, že po roce 1968 a potlačení tzv. "Pražského jara" sovětskými okupanty, podporoval československý disent. Například založil na rodinném zámku v bavorském Scheinfeldu společně s Vilémem Prečanem Československé dokumentační středisko (archiv české a slovenské prohibované literatury – po roce 1989 tato sbírka byla věnována Národnímu muzeu a nyní je uložena v Praze). Nevím, jaké byly náklady na dvacetileté fungování tohoto střediska, ale rozhodně se nejednalo o zanedbatelné drobné.

Aktivně působil v Mezinárodním helsinském výboru pro lidská práva, v roce 1984 byl zvolen jeho předsedou, kterým byl do roku 1990.  Myslíte si, že když byl v roce 1989 společně s Lechem Walesou vyznamenán Cenou lidských práv Rady Evropy, že to bylo za prázdné kavárenské tlachání?

Jaká je cena pracovní hodiny člověka, věnované místo péče o udržení a další růst osmimiliardového rodového majetku bojem za lidská práva a podkopáváním bolševických režimů v Evropě?

Myslíte si, že Řád zlatého rouna, udělený panu Schwarzenbergovi v roce 1991, je odměnou pro kavárenské povaleče?

S bojem proti invazi islámu do Evropy má rod Schwarzenbergů bohaté zkušenosti. Stejně tak i s dobročinností a sociálním cítěním.  Např. Ferdinand Vilém Eusebius Schwartzenberg během morové epidemie ve Vídni roku 1680 dohlížel nad striktním dodržováním předpisů zamezujících šíření nákazy a dále i nad celkovou bezpečností ve městě. Zároveň nařídil otevření všech skladů s potravinami a jejich spravedlivé přerozdělování mezi obyvatelstvem. Za svou aktivitu a velkorysost si vysloužil přízvisko Král moru. Do dějin Vídně se zapsal i během jejího obléhání tureckou (osmanskou) armádou v době poslední velké invaze islámských vojsk do Evropy (1683), kdy na vlastní náklady zásoboval obléhané hlavní město. Kdyby tenkrát Vídeň Turecko-islámská armáda dobyla, pravděpodobně by obsadila i všechny Země Koruny České.

To by teprve bylo plenění, znásilňování a uřezávání hlav...

Další předkové pana Karla Schwarzenberga se dvě stě let podíleli na postupném zatlačení osmansko-islámských hord až na hranice dnešního Turecka.

(Podotýkám, že s panem Karlem Schwarzenbergem se osobně neznám. Nejsem ani jeho bezduchým obdivovatelem). A Rakousko-Uherská, potažmo česká a rakouská zaprděnost? Obávám se, že jsme na tom opravdu o něco hůř než Rakušani a Uhři.