Zbabělci

I ve zbabělcích se dá vhodnou náboženskou, sociální i mediální masáží či působením v patřičných sociálně-internetově-patologických bublinách vzbudit až vražedná a sebevražedná nenávist.

Vcelku bych chápal, přestože ho osobně neschvaluji, pohnutku klasického anarchisty z devatenáctého století, který byl přesvědčen, že bombový útok na panovníka (následníka trůnu, generála), nebo obecně, na chráněné a tvrdé cíle, může pomoci napravit svět. "Je-li to boží vůle, není to vražda", mysleli si údajně někteří kralovrazi ve středověku. 

Co ale nedokážu pochopit asi nikdy, je sebevražedný útok směřující na koncert s převážně dětským a nedospělým publikem.  Vrazi dětí (a vrahotvůrci těchto sociopatů především) si nezaslouží rychlou smrt. A je-li po ruce vhodné peklo, pak jim v něm přeji nekonečná muka.