Nedělní odpoledne je snad trochu netradiční dobou pro konání vernisáže, přesto se jedna taková akce v neděli 20. října konala a já na ní nemohl chybět. Hornický skanzen Mayrau ve Vinařicích u Kladna totiž připravil výstavu s názvem VLADIMÍR BOUDNÍK – GRAFIKA – NÁVRAT DO KLADNA, jejíhož slavnostního zahájení jsem se coby kulturně založený kladenský rodák zkrátka musel zúčastnit.
Petr Nagy
Na vernisáž nakonec dorazilo překvapivě velké (rozuměj na kladenské poměry) množství návštěvníků, které čekalo originální a s výstavou příhodně souznějící pohoštění v podobě točeného piva a sádlem namazaných chlebů.
Kvůli občerstvení se však příchozí do zdejší pobočky Sládečkova vlastivědného muzea nevypravili (alespoň v to upřímně doufám) a tak stejnou pozornost věnovali úvodnímu slovu organizátorů, ukázce z Hrabalovy povídky Dandy v montérkách a zejména projevu vzácného hosta z Prahy, majitele proslulého antikvariátu a galerie Ztichlá klika Jana Placáka. Ten kromě jiného vyzdvihl symboličnost vybraného místa konání dotyčné výstavy, které odkazuje jak k samotnému Kladnu, tak k industriálnímu prostředí – tedy dvěma klíčovým motivům v Boudníkově životním příběhu, potažmo uměleckém vývoji, neboť během své půlroční brigády v kladenských hutích Poldi se seznámil s Bohumilem Hrabalem a dělnické zaměstnání mu poskytlo čas pro volnou tvorbu.
Poté se již dostalo ke slovu Boudníkovo dílo, konkrétně na tři desítky reprodukcí jeho tisků z padesátých a šedesátých let 20. století, zahrnujících aktivní, strukturální a magnetickou grafiku i monotyp. Expozici doplnily ještě další zajímavé materiály, kupříkladu archivní fotografie Ladislava Michálka, Jaromíra Perglera či Květoslava Přibyla nebo některá knižní vydání Boudníkových textů, a budoucí návštěvníci se v rámci doprovodného programu dočkají též přednášek a projekcí filmů Něžný barbar a Perličky na dně.
Výstava kurátorky Dominiky Havlové je snad trochu skromná co do počtu přítomných děl (a k tomu jen reprodukcí), přesto se však jedná o výmluvnou ukázku Boudníkova originálního uměleckého směru, tedy proslulého explosionalismu. Nadto je třeba vyzdvihnout velmi příhodné umístění celé expozice do ryze industriálního prostoru cechovny a bývalých čistých šaten dolu Mayrau, prostoru vyznačujícího se stejně jako celý okolní skanzen – jehož prohlídku lze návštěvníkům výstavy jen doporučit – svébytným geniem loci.
(in Půlnoční expres XI/MMXIII)
