Symbolicky právě 5. března, tedy v den konání pravidelné celostátní zkoušky sirén (první středa v měsíci), se v kladenském pohostinství Pod Vobrazem konal – coby další z řady akcí občanského sdružení Halda – večer u příležitosti vydání slavného filmu SIRÉNA (1947) na DVD společností Filmexport.
Snímek režírovaný Karlem Steklým a natáčený v roce 1946 na Kladně vychází ze dvou kapitol stejnojmenného románu Marie Majerové a vypráví o dramatických osudech rodiny hutníka Hudce během stávky v kladenských dolech a hutích a za následných dělnických bouří proti majiteli dolů Bacherovi, jejichž nevinnou obětí se stává Hudcova dcerka Emča.
Samotné projekci předcházel zasvěcený výklad filmového historika Pavla Taussiga, věnovaný jak okolnostem vzniku dotyčného snímku, tak i dalšímu osudu Sirény a jejích tvůrců, mezi nimiž nalezneme vedle režiséra Steklého kupříkladu E. F. Buriana (autor hudby), spisovatele Jana Weisse (spoluscenárista) či kameramana Jaroslava Tuzara a kteří se zasloužili o to, že Siréna následně sklidila velké uznání doma i ve světě – hned několika výše jmenovaným vynesla státní cenu a stala se dosud jediným českým filmem, kterému se podařilo získat Velkou cenu, tj. pověstného Zlatého lva, na MFF v Benátkách (a k tomu ještě cenu za filmovou hudbu).
Kromě známých herců (Ladislav Boháč, Marie Vášová, Josef Bek aj.) si ve snímku zahrálo velké množství obyvatel Kladna – a právě kladenským pamětníkům, ať už přímým účastníkům natáčení či jejich potomkům, patřila další část večera. O své vzpomínky či zděděné příběhy se jich s přítomným publikem podělilo hned několik a z jejich nostalgického vyprávění, přinášejícího cenná dobová svědectví, zazníval pochopitelný stesk po lidech či místech, jež nenávratně odvál čas. Nechybělo mnoho a zavítala by mezi nás sama představitelka již zmíněné dětské hrdinky – zdravotní důvody bohužel nakonec zabránily kladenské rodačce Pavle Suché alias Emče Hudcové (pro kterou to nebyla role poslední!) zúčastnit se této akce.
Poté už přišla na řadu samotná projekce Sirény, a nutno podotknout, že proslulý snímek neztratil dodnes mnoho ze svého estetického účinku, zvláště co se nesporných kvalit jeho výtvarné a hudební stránky týče. Ovšem ani vlastní příběh, odehrávající se v Kladně roku 1889 a zpracovávající (neideologicky!) problematiku vykořisťování dělnické třídy, nenechává dnešního diváka – přes jeho módní cynismus a bytostnou nedůvěru k angažovanému umění – chladným a o kladenském publiku to pochopitelně platilo dvojnásob. Vždyť možnost spatřit své rodné město nebo vlastní příbuzné na stříbrném plátně, a k tomu ve filmu oceněném Zlatým lvem, se člověku nenaskytne každý den.
(z půlnočního Zápisníku)
Další informace o snímku Siréna na DVD
