Rozhovor o studentských či debutových filmech a X. ročníku Fresh Film Festu s jeho ředitelkou RADKOU WEISEROVOU (*1978).
plakát X. ročníku Fresh Film Festu
Váš festival – mám na mysli jeho současnou podobu – letos oslavil 10. výročí, měli jste pro návštěvníky jubilejního ročníku přichystané nějaké ohlédnutí za dosavadní existencí Fresh Film Festu apod.? A jaké změny plánujete do dalších let?
Měli jsme nějaké programové ohlednutí původně v plánu, ale posléze na něj díky okolnostem přípravy nezbylo mnoho prostoru. Tak se asi budeme ohlížet až s dalším kulatým výročím. Jsme moc rádi, že festival desáté narozeniny oslavil, není to úplně samozřejmostí; současná ekonomická situace není pro existenci a růst kulturních projektů ideální. A s tím souvisí i plány do budoucna, odvíjí se od financí, takže na změny zásadního charakteru v tuhle chvíli nepomýšlíme.
Vzhledem k našemu tématu "umělecké juvenilie" bych se rád zeptal zvláště na jednu ze soutěžních sekcí Vašeho festivalu, a to sekci Fresh Generation, zavedenou v roce 2008 a určenou pro první a druhé celovečerní filmy. Co Vás tehdy vedlo k překročení rámce přehlídky věnované studentským snímkům? A proč nejen celovečerní debuty, ale i druhé filmy?
Tvůrce, kteří u nás uváděli své studentské filmy, jsme vždy sledovali i v dalších letech a tak rozšíření programu o debuty bylo přirozené a dodalo myslím i z pohledu diváků festivalu zajímavější a komplexnější zaměření. Sice je působení na poli celovečerních filmů z hlediska dostupnosti a financí nesrovnatelně náročnějsí, ale i v tom byla výzva. Nabídka debutů je zároveň velice široká, od absolventských filmů po režisérské začátky již starších tvůrců, kteří se do té doby věnovali například jiné filmové profesi. První a druhé filmy je naše volba s ohledem na rozmanitost programu a výběru, naopak se snažíme výběr omezit tím, že chceme co možná nejvíce prostoru věnovat zcela mladým tvůrcům. V letošním roce byly všechny soutěžní filmy celovečerními debuty.
Dosavadními vítězi v této kategorii jsou režiséři George Dorobantu (Elevator / Výtah; Rumunsko 2008), Kim Nguyen (Truffe / Lanýže; Kanada 2008), David Russo (The Immaculate Conception of Little Dizzle / Neposkvrněné početí malého čudly; USA 2009), Clay Jeter (Jess + Moss; USA 2011) a Tim Sutton (Pavilion / Pavilon; USA 2012). Jsou si jejich snímky v něčem podobné? Existuje nějaký recept na úspěšný "fresh" film?
My vybíráme pouze kandidáty na vítěze, to hlavní rozhodování je na porotcích. Filmy, které zatím získaly cenu v soutěži Fresh Generation jsou velmi rozmanité a takové zatím bylo i složení porot. Snažíme se sice pozvat do poroty takové osobnosti, o kterých se domníváme, že je náš výběr osloví, ale zároveń je dopředu neznáme a výběr filmů je každý rok jiný, takže je těžké cokoliv předvídat. Každopádně jedno společné vítězné filmy mají a sice to, že až na jednu výjimku se zatím jednalo o neevropskou produkci, což je zajímavé.
Sledujete další profesní osud filmařů, kteří si z Fresh Film Festu odvezli cenu za svůj debut? Zúčastnil se některý z nich dalšího ročníku Vašeho festivalu se svým druhým snímkem nebo třeba ve funkci porotce?
Samozřejmě sledujeme, v letošním roce například přijíždí producent soutěžního filmu Bellflower z roku 2011 představit v soutěži svůj režijní debut Coldwater. Návrat těchto tvůrců na Fresh Film Fest je otázkou času, soutěž ještě nemá takovou historiii, abychom mohli pátrat v minulosti a režiséři filmů z předešlých ročníku často ještě nemají další tituly hotové. Ale jistě se to dít bude a postupem času budou dřívější soutěžící z Fresh Generation zaujímat role porotců.
Ještě předloni byla vyhrazena českým studentským snímkům samostatná soutěžní sekce (Fresh Czech), co Vás vedlo k jejímu zrušení a zahrnutí tuzemské tvorby do sekcí mezinárodních?
Fresh Czech byla soutěžní sekcí naposled v roce 2011 a již v průběhu festivalu jsem se rozhodli, že ačkoliv je obvyklé a jistě správné věnovat prostor domácí tvorbě, není nutné stavět filmy, se kterými nejsme spokojeni my coby dramaturgové ani porotci, do postavení vybraných soutěžních titulů. České filmy samozřejmě mají v programu své místo a budeme rádi, pokud bude důvod ze sekce Fresh Czech opět udělat soutěžní program, ale prozatím vybíráme pouze ty nejvýraznější filmy do mezinárodních soutěží. Česká studentská hraná tvorba je bohužel již nějakou dobu ve fázi stagnace a v konkurenci zahraničních filmů příliš neobstojí. Co se týká dokumentárních a animovaných filmů, tam je situace výrazně jiná, ale animovaným i dokumentárním filmům (tedy především studentským) se věnují v České republice i jiné festivaly, takže mají příležitost zúčastnit se soutěží jinde.
Tématem letošního ročníku byl fanatismus a v rámci takto orientované hlavní programové sekce jste nabídli mj. retrospektivu u nás pohříchu málo známého britského režiséra Alana Clarkea (1935–1990). Čím Clarkeovo dílo oslovilo Vás osobně a který jeho snímek máte nejraději?
Já osobně jsem se s tvorbou Alana Clarkea seznámila až letos díky našim dramaturgům a jsem moc ráda, že na festival přijela jeho dcera Molly, aby osobnost svého otce a jeho filmy osobně představila a přiblížila pozadí jejich vzniku. Můj osobní favorit je film Made in Britain v hlavní roli s mladým Timem Rothem, ale opravdu jen o kousek před filmem Slon.
Vidíte nějaký zásadní rozdíl – ať už kvalitativní, tematický, žánrový aj. – mezi současnou českou a zahraniční studentskou filmovou tvorbou?
Ten rozdíl je, jak už jsem zmínila, především kvalitativní. Máme samozřejmě radost ze studentských úspěchů na zahraničních festivalech, například letošní zvláštní uznání pro Pandy v sekci Cinéfondation v Cannes. Ale zatímco my slavíme jednou za čas úspěch jednotlivých filmů, sousední země jako Polsko a Německo mají kvantitativní úspěšnost co se týče umístění filmů v soutěžních sekcích festivalů a počet získaných ocenění nesrovnatelně vyšší.
Zvolili jste už a prozradíte nám téma příštího ročníku Fresh Film Festu?
Novému tématu se obvykle věnujeme až začátkem roku, ve kterém se festival bude odehrávat. Jednak do té doby ještě ukončujeme a bilancujeme předešlý ročník, ale především téma vždy volíme podle aktuálních událostí, které právě ovlivňují naše životy. V minulém roce naše rozhodování ovlivnily například kampaně prezidentské volby, takže se nechme překvapit, co se bude dít za několik měsíců, a doufejme, že to bude alespoň trochu optimističtější.
(in Půlnoční expres IX/MMXIII)
