Bůh je mrtev? Nietzsche si měl zajet do Finska...

Zásluhou havlíčkobrodského nakladatelství Hejkal se již několik let dostávají do rukou českých čtenářů díla jednoho z nejpopulárnějších současných finských autorů - Arto Paasilinna (*1942) již na počátku 70. let zanechal novinářského řemesla, aby se stal spisovatelem z povolání, a od té doby s železnou pravidelností vydává každý rok novou knihu. Dnes je autorem takřka čtyř desítek próz, převážně humoristických románů, i několika titulů nebeletristických a jeho díla jsou nejen hojně překládána, ale řada z nich se již dočkala i filmové adaptace. Nyní se na pultech českých knihkupectví objevil jeho román Syn boha hromovládce (1984).

Arto Paasilinna v roce 2007

Na finském nebi začíná být rušno - jeho božští obyvatelé, jimž velí nejvyšší bůh Ukko, se již nemohou dívat na úpadek prastaré víry mezi křesťanstvím poblouzněnými Finy a rozhodnou se jednat. Syn jejich náčelníka - přezdívaného též bůh hromovládce - mladý a dychtivý Rutja je vyslán mezi smrtelníky, aby po vzoru Ježíše Krista obnovil slávu a moc původního finského náboženství. Netřeba podotýkat, že pobyt nadpozemskou mocí obdařeného a současně v moderním světě tápajícího božského mladíka s sebou přinese celou řadu nevšedních situací...

Paasilinnův román a jeho humor neztratil od doby prvního vydání nic na své břitkosti a jeho vtipné glosování soudobého světa osloví i čtenáře neznalého prostředí, v němž se dotyčný příběh odehrává. Autorův čtivý styl prozrazuje bohaté zkušenosti se zvoleným žánrem i řemeslnou dovednost a jím vytvořené postavy navzdory své osobitosti nesklouzávají do roviny pouhých karikaturních figurek. Syn boha hromovládce představuje kvalitní oddechovou literaturu přinášející svým recipientům - i v povedeném českém překladu Jana Petra Velkoborského - požitek z poutavého příběhu, okořeněného štědrou dávkou pravého severského (tedy trochu černějšího) humoru.

Paasilinna, Arto: Syn boha hromovládce. Překlad: Jan Petr Velkoborský. Hejkal, Havlíčkův Brod 2009. 216 stran.