Zmlátili bachaři vraha policisty?

Lukáš Hajný, který podle obvinění loni v prosinci zabil nožem policistu a teď čeká na soud ve vazební věznici v Českých Budějovicích, si postěžoval na týrání. I kdyby to byla pravda, nějak ho nedokážu litovat.

Vrah si postěžoval matce, ta se svěřila TV Prima. Syn má prý na rukou podlitiny od pout a modřiny po těle. Stopy po fyzickém násilí údajně viděla na vlastní oči při návštěvě, zbytek jí měl popsat v dopise, který poslal. Bachaři mu prý dali nakládačku.

V Krimizprávách vysílaných v neděli 26. února o tom byla obsáhlá reportáž. Jenže jí něco chybělo: alespoň jeden člověk, který by se jednoznačně postavil na stranu „týraného“.

Za ním samotným se štáb celkem pochopitelně nedostal. Před kamerou odmítla zopakovat obvinění bachařů i jeho matka. „Já teď vůbec nechci to nějak rozebírat,“ bylo jediné, co z ní reportéři dostali.

Překvapivě ani advokát nevyužil lákavou příležitost vylepšit pozici obžalovaného před chystaným soudem. Podle jeho slov není Lukáš fyzicky týraný, ale psychicky nemocný. Mohou za to podle něj drogy, které už prý mladík nějakou dobu užíval a pod kterými měl být i v době napadení. Údajně se ve své cele snaží učit chodit krokodýla po zdi.

Že měl obžalovaný problém s drogami, to televizi potvrdila i jeho babička. Podle ní byl nepříčetný, zamykal se, nespal a měl halucinace. Mluvil o lidech, kteří po něm jdou.

Aby se podobná reportáž mohla vůbec vysílat, potřebují ale autoři podle všech pravidel nezávislé žurnalistiky „dva nezávislé zdroje“. Hádejte, kdo jediný poskytl Primě stanovisko, co údajné týrání vyloženě nepopírá?

Pokud jste reportáž neviděli, nenamáhejte se. To stejně neuhodnete. Byla to mluvčí Petra Kučerová.

Jasně, že neřekla nic takového jako „k podobným incidentům dochází jen zřídka a činíme opatření, abychom jim zcela zemezili“.

Jasně, že na novinářský dotaz nejspíš jakékoli pochybení rezolutně odmítla. Jenže to se do reportáže nehodilo. Skvěle do ní naopak zapadlo následující vyjádření: „Může se stát situace, kdy vězněná osoba poruší vnitřní předpisy věznice. Postup je potom takový, že příslušník podá výzvu směrem k této vězněné osobě. Pokud neuposlechne, může příslušník, příslušník použije donucovací prostředky, což je zákonný postup.“

Že to nejspíš zaznělo takzvaně mimo záznam? Že novináři použili úskok a vedli debatu nějak jako „my chápeme, že se nic takového nestalo, ale zkuste nám alespoň popsat, čistě teoreticky samozřejmě, jak by se to stát mohlo“?

To paní mluvčí neomlouvá. Kdyby lépe naslouchala moudrostem předků, věděla by, že „mluviti je stříbro mlčeti zlato“. A kdyby jen trochu sledovala mediální scénu, dověděla by se už dávno – třeba od pana prezidenta -, že jsou novináři hyeny.