Třeste se, novinářské hyeny! Na mediální scénu vtrhl Jiří Ovčáček

Dlouho jsme všichni napjatě čekali, odkud na nás po odchodu z Hradu znovu vykoukne známá tvář znalce žalmů a zachránce ukrajinských žen Jiřího Ovčáčka. Čekání je u konce.

Někdejší redaktor Blesku, Práva a Haló novin se po stáži v Kanceláři prezidenta republiky vrací na mediální scénu. A zkostnatělí pisálkové by se měli mít na pozoru. Už jeho první článek otřásl dosavadními – již notně omšelými – pravidly žurnalistické tvorby, a to v samotných základech.

Poté, co začalo být zřejmé, že nikdo neposkytne finance na zřízení Institutu Miloše Zemana, kde by Ovčáček mohl doživotně oprašovat velikánovy sebrané spisy, se v zasvěcených kruzích dlouho spekulovalo, který vydavatelský dům zvítězí v personalistické přetahované a angažuje tohoto zkušeného barda.

Vyhrála společnost Potlesk Media, která Ovčáčka angažovala jako redaktora a komentátora svého webu Život v Česku, jenž se profiluje jako „společenský“. „Je to jednoznačně pro náš portál významná posila, fotbalovou terminologií řečeno božský Messi na českém mediálním hřišti,“ komentoval akvizici Rudolf Šindelář, majitel vydavatelství a teď i práv na výsledky práce novinářského giganta.

A že to není přehnané přirovnání, o tom svědčí už první článek publikovaný 13. dubna a podepsaný tím zvučným jménem. Autor Jiří Ovčáček v něm zvěstuje: Návrat Miloše Zemana: Nalezl azyl u církve, sídlit bude nedaleko velvyslance USA a Hradu.

Co na tom, že tuhle informaci vybreptal už začátkem měsíce všem ostatním médiím? Nový zaměstnavatel si ho patrně váží do té míry, že mu tohle upření exkluzivity odpustí.

Už 9. dubna totiž web Život v Česku přinesl Velký rozhovor s Jiřím Ovčáčkem: Slova o rodině jako přístavu, nové práci a čase Velikonoc, jehož autorem není nikdo jiný než sám vydavatel. Používá zde uctivé a zároveň výmluvné oslovení „pane Jiří“.

Vraťme se ale k tomu, v čem je novátorský, inovativní a klišé bořící tvůrčí přístup samotného Ovčáčka. Nejspíš jste i vy, kdo v médiích nepracujete, zaznamenali zásadu ověřování informací ze dvou na sobě nezávislých zdrojích.

Ovčáček ve své prvotině pro Život v Česku pracuje rovnou se třemi!

Nejprve v článku cituje Jiřího Ovčáčka, pak Jiřího Ovčáčka, a nakonec ještě Jiřího Ovčáčka. Ano. Tak se má dělat seriózní zpravodajství, které si bez výhrad zaslouží důvěru čtenářů!