V Praze se nám na konci srpna zase rozšíří modrý mor. Nejedná se o nemoc v pravém slova smyslu ale o důkaz toho, jak naši zástupci nejsou schopni najít a realizovat řešení odpovídající civilizovanému světu.
O co tedy jde?
Koncem srpna se v Praze opět rozšíří tzv. zóny placeného stání. Tentokrát, po mnoha odkladech, postihnou velkou část souvislé zástavby Prahy 6, část Prahy 5 atd. Místní zastupitelstva se rozhodla vyjít vstříc svým voličům, místním obyvatelům, a nakonec prosadila instalaci těchto zón. Na ulicích se již objevují příslušné značky, staví automaty a malují čáry. No a lidé tleskají ručičkami, jak to těm přespolním natřeli. Magistrát v podstatě dělá mrtvého brouka a všichni čekají, že si to nakonec nějak sedne. Inu klídek a tabáček, jak je u nás obvyklé.
V čem je tedy problém?
Problém je v tom, že v podstatě od plyšové revoluce v roce 1989 nikdo komplexně neřeší dopravu v Praze a přilehlé části středočeské aglomerace. To, že dojde postupně k nárůstu počtu osobních automobilů a jejich využití, se dalo samozřejmě čekat. Na to nebylo třeba žádných hlubokomyslných úvah a studií, stačilo se podívat na západ od bývalé železné opony. To, že v Praze a okolí vznikne problém, se taky dalo čekat už jen z důvodu uvolnění územního plánování po roce 1990, kdy bylo řečeno, že si každá obec, i ta nejmenší, bude rozhodovat o územním plánu a tedy budoucí výstavě. Demokracie až na nejnižší úroveň, ovšem bez jakékoliv vyšší koordinace. A tak se dal očekávat problém, který se objevil na Západě před desítkami let, problém zvaný suburbanizace, neboli "rozpliznutí" měst do příměstské krajiny. A to postihlo i Prahu, Brno atd. Jak říkal můj americký kolega, z letadla Praha vypadá jak města v USA - downtown (centrum) a okolo roztažené "vilové" zástavby. A tak se vesele stavělo a nějak se zapomínalo na řešení dopravy.
Co s auty?
Češi bohatnou, i když to někteří, zejména levicoví proroci vidí jinak. Stupeň motorizace ve středočeské a pražské aglomeraci dosahuje úrovně nejvyspělejších amerických měst. Má to ale háček, nebo spíš dva. Prvním je, že chybí "americké" dálnice a silnice a druhým, že chybí "americká" parkoviště, resp. pracoviště vybavená těmi parkovišti. Praha měla velké štěstí v tom, že se jí obě světové války v podstatě vyhnuly (na rozdíl od měst třeba v Německu) a destrukce jimi způsobená byla minimální. K celkové "přestavbě" na "automobilový" standard proto nedošlo. Proto se objevil tak říkajíc nerudovský problém. Kam s nimi, když do Prahy denně dojíždí možná 100 až 200 tisíc pracovníků z okolí, lidé na služebních cestách, turisté? Řidiči odstavují auta kde se dá, to se samozřejmě nelíbí místním (kteří mají mnohdy auta, která k obživě ani nepotřebují, protože mají práci či obchod vzdálené pár zastávek MHD, ale spíše se jedná o společenský status atd.), a tak se zastupitelstva snaží vyhovět vox populi a modrý mor se rozšiřuje. Ten, kdo by měl hledat nějaké smysluplné řešení mlčí, případně neustále opakuje všelijaké chimérické plány. A problém se zvětšuje.
Jak z toho ven?
Češi jsou průkopníky slepých uliček, jak by pravil neuznaný génius Cimrman. A přitom se stačí podívat k našim sousedům. V SRN či Rakousku zcela perfektně funguje systém, kdy má řidič možnost za v porovnání k jeho mzdě či platu relativně malý peníz či dokonce zadarmo svůj automobil, pokud zrovna nebydlí kousek od stanice S-Bahn či podobného systému, odstavit a dále jet právě tímto prostředkem VHD. Funguje, nikoho to finančně neruinuje a centrům měst to odlehčí od zbytné dopravy. Chcete-li jet autem do centra a tam zaparkovat, tak to zaplatíte. To je v pořádku. Máte ale ekonomicky a potažmo časově vyhovující alternativu. Je to vaše volba. Vraťme se zpět do Prahy. Jaká je realita zde? Za skoro 30 let od plyšové revoluce naši géniové sedící v zastupitelstvech nebyli tento problém schopni vyřešit. Chybějí parkoviště či parkhausy P+R s dostatečnou kapacitou, systém S-Bahn se rodí v křeči, jakoby to byl první pokus na světě, přestože se nejedná primárně o technický problém, ale o pouhou koordinaci mezi několika státem či městem vlastněními organizacemi (a pak že veřejný sektor umí fungovat lépe než soukromý) a i co se technického stavu týče, tak jsme za těch skoro 30 let skoro nepokročili (někde jezdí stroje staré i padesát let). Trasy metra se doposud nepodařilo všude dotáhnout na periferie a vybavit příslušnými terminály. To vše za 30 let! Jediné co se umí dobře, je šířit modrý mor. Krátkodobě se uspokojí vox populi, vybere se další "uliční daň", které se možná rozfrcá za blbosti, místo toho, aby byla použita na stavbu P+R na periferii a jede se dál. Proč něco řešit, že. Show must go on!
Jak se problém neřeší.
Vrátím se zpět na začátek. Za měsíc se rozšíří modrý mor v Praze 6. To je klasický příklad toho, jak se věci neřeší, nebo spíš řeší "po česku". Před cca 10 léty tehdejší zastupitelstvo navrhovalo, po zásadním odporu místních v Praze 6 proti povrchovému vedení tzv. kladenské rychlodráhy, protáhnout zamýšlené prodloužení metra trasy A minimálně do lokality "Dlouhá Míle" poblíž křižovatky dnešní dálnice D0 a budoucího zaústění D7 od Kladna a Slaného s tím, že ve finále by vedlo až na letiště. Dávalo to smysl, dojíždějící řidiči měli svá vozidla odstavit tam a dále pokračovat metrem. Následně se počítalo s restrikcí IAD dále v centru, resp. omezení volného parkování. Jenže pak nastala lidová tvořivost a v prvním kroku, po nástupu nových "osvícenějších" zastupitelů, kteří logicky, jak to v Čechách bývá, se museli "vymezit" proti svým předchůdcům, akci prodloužení na Dlouhou Míli zarazili a zbylo torzo. Ale to nebylo vše. U stanice Nádraží Veleslavín měl být terminál zahrnující točnu autobusů s příslušným zázemím a velké parkoviště, nebo spíš parkhaus P+R pro několik set aut. I to osvícenci na magistrátu nakonec zarazili, takže dneska tam máme "shluk autobusových zastávek" v podstatě bez jakýchkoliv služeb (pominuli několik krámků v podchodu metra) s nosiči, kteří vynáší kufry na nástupiště z podchodu jak někde v Indii (to je reklama pro velkoměsto v Evropě) a bez jakéhokoliv P+R v okolí. Měla to nahradit tzv. rychlodráha, která není a ještě mnoho let, díky schopnostem příslušných úředníků, nebude, i kdyby se naši politici včetně ministra dopravy a předsedy vlády stavěli na hlavu a odstrkovali ušima. Co jde v Německu či jinde, nejde u nás. Modré zóny ale budou, co kdyby ti zlí mimopražští stále chtěli dojíždět do města. Jak říkal major Terazky: "Tak to musí být, tak je to správné!"
A kdy se problém vyřeší?
Tak to bych taky rád viděl. Ale když vidím "rychlost" přípravy stavby tzv. rychlodráhy či trasy metra D, tak asi tak pro naše vnoučata. Anebo se dobrovolně připojme k Německu. A bude to za několik let, a vše. Tam to totiž umí.
