Když jsem šel na lišku
Byl již mrazivý podzim a já, již jako mnohokrát, jel s dědou, projít se po polích a prozkoumat revír. Mrzlo, jak když praštilo, foukal šílený vítr a mně se samozřejmě nikam nechtělo. Můj hlas neměl ani poradní váhu, a tak jsme vyrazili, po jednomyslném rozhodnutí, vstříc zafoukaným polím.
Práce honce je vskutku med. Lezete do všelijakých děr a roští, kam by ani blbý pes ocas nestrčil a vy, jako honec, tam máte strkat ksicht v očekávání, že tam něco objevíte a vyplašíte, za předpokladu, že vám to nejdřív nevyškrábe oči. Jeho honorace, veliký myslivec, pak tuto škodnou velkolepě skolí. O tom, že na slavnostních fotkách se vy nikdy neobjevíte, protože je přece nad slunce jasné, komu vavříny za tu dřinu patří, netřeba hovořit
Do dnes nevím, jaký tyto akce měly smysl, jelikož jsme nikdy nic nenašli, co by splňovalo definici škodné.
Jednou jsme, ale byli blízko. Opravdu blízko.
Vyjeli jsme tedy, jako již mnohokrát na našich rozvrzaných kolech, skrze ledovkou pokrytou silnici směrem na sever od města.
Kola jsme zamkli o topol, který je svými uschlými větvemi dobře ukrýval před zraky nenechavců. Na moji poznámku, že zde projede auto jednou denně a není se tedy proč bát, opět zřetel nebyl brán.
Pomalu jsme procházeli všechna obvyklá místa, kde se měla škodná skrývat, zatím však bez úspěchu. Začínalo přituhovat a já byl už zmrzlý jako rampouch, dokonce i děda začal brblat a tak jsme se shodli, že navštívíme poslední místo. Byla to odvodňovací betonová trubka mezi poli. Tam se dle místních legend měla skrývat liška.
Přiblížili jsme se k rouře, já z jedné strany a děda z druhé. Děda si dal patrony do obou komor, zapálil cigaretu a já šel dát svůj život v šanc. Přístup k rouře byl vskutku idylický. Byla první vrstva sněhu, vše strašně klouzalo a já měl udělat pár kroků dolů do koryta s tenoučkým ledem a děsně studenou vodou. Při prvních pokusech jsem málem do vody spadnul a pro třetí pokus jsem se rozhodl, že již štěstěnu pokoušet nebudu. Po mnoha podobných zkušenostech, kdy jsem odjížděl s hubou od bláta a vodou v holinkách z podobných akcí, jsem dostal radu od jednoho staršího spolužáka, který podobná muka zažil také. Zkus petardu.
Heuréka!
Měl jsme jich tedy pár připravených v kapse a teď mi docvaklo, že toto je vhodná chvíle. Petardu jsem zapálil a hodil do roury.
To co následovalo, překvapilo nejenom mě. Ozvala se ohlušující detonace, která natolik dědu překvapila, že se lekl, jeho sváteční holínky ztratily pevnou půdu pod nohama, uklouzl, v úleku vystřelil do potoka před ním a pod vlivem gravitace do něj následně spadl.
Není potřeba připomínat, že lišku nikdo z nás neviděl.
Děda byl brunátný vzteky, ale kupodivu zachoval dekorum. Vyrazili jsme tedy zpět ke kolům. Děda, se chudák zimou celý klepal do doby než jsme dorazili k topolu. Tam už se klepal vzteky, jelikož zámek, kterým jsme zamkli kola zamrzl a nešel rozdělat.
Nařezáno jsem dostal až doma.
Petr Janák
Ne nemocné dítě
Už jste měli doma nemocné dítě? Museli jste s ním trávit nekonečné hodiny plné Vašeho utrpení, protože dětský pláč Vás již nechává stoicky klidnými? Pak jistě víte o čem mluví skupina rodičů, do které patřím.
Petr Janák
Nádech UNESCO ve Lvově
S ohledem na využití včerejšího večera v rozumné míře nás naše hlavy dnes nezdraví ukrajinskou opicí, ale přízemním střízlivým nebolehlavem. Díky tomu můžeme vyslat údernou jednotku pro svačinu do blízkého pekařství.
Petr Janák
Lvov – hlavní město Haliče
Noční přesun z Rachova do Lvova, byl zážitkem nevšedním. Jak říká Jirka, jedná se o zážitek spartánský i mezi šotouši (železničními nadšenci) – jelo se totiž vlakem zdejší třetí třídy alias prasečákem.
Petr Janák
Po hranicích Československa
Dnes nás čeká výstup na Hoverlu, nejvyšší horu Ukrajiny. Jsme na jejím úpatí v táboře uprostřed sedla mezi Hoverlou a Petrosem. Je chladno a zatím to vypadá na pěkný den.
Petr Janák
S býkem v kolotoči
6:00 nás budí nepříjemný zvuk budíku. Dneska máme před sebou ambiciózní plán, který si vyžaduje brzký start. 20 km, až pod Hoverlu do tábora. Převýšení lehce pod 2000m, aspoň je to rozložené!
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Řekni, kde ti muži z Gazy jsou. Otazníky ohledně obětí: násobně více dětí a žen
Premium V Gaze je problém, na který upozorňovala už Marlene Dietrichová. Teď si s ní notují demografové a...
Češi umějí vyrobit řadu vojenských dronů. Ale armáda o ně nestojí
Premium Letecká výroba byla v České republice vždy na špičkové úrovni. Menší dopravní letouny, ultralighty,...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Izraelský válečný kabinet se bortí. Ganc označil Netanjahuovy plány za fanatické
Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc v sobotu řekl, že jeho strana přestane podporovat...
Rozdáváme batolecí mléko ZDARMA
Na cestě mateřstvím se potkáváme s různými výzvami. V případě výživy našich nejmenších představuje kojení ten nejlepší základ. Pokud však kojení...
- Počet článků 55
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 446x